Deštná (Dubá)
Deštná | |
---|---|
Kostel sv.Václava | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Dubá |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°31′22″ s. š., 14°31′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 102 (2021)[1] |
Katastrální území | Deštná u Dubé (5,4 km²) |
PSČ | 471 41 |
Počet domů | 43 (2011)[2] |
Deštná | |
Další údaje | |
Kód části obce | 190501 |
Kód k. ú. | 790508 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Deštná (německy Töschen)[3] je vesnice a část města Dubá v okrese Česká Lípa. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Dubé. Prochází zde silnice I/9 z Mělníka do České Lípy. Jádro vesnice leží na levém břehu Liběchovky, čtvrť na pravém břehu Liběchovky se nazývá Malá Strana. K Deštné patří i nejzápadnější dům v osadě Vrabcov. Deštná je vymezena katastrálním územím Deštná u Dubé o rozloze 5,4 km².[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice je považována za nejstarší v oblasti Dubé. První písemná zmínka z roku 1225 dosvědčuje stavbu malého románského kostela zasvěceného svatému Václavovi.
V roce 1869 byla postavena jednotřídní škola, která byla roku 1882 přestavěna na dvoutřídní. Chodily do ní děti i ze Zakšína a Bukovce.
Před rokem 1930 byla poněkud nad obcí postavena třípodlažní budova Vranovské zotavovny. K ní bylo později přistavěno jednopatrové křídlo. Po roce 1945 objekt sloužil jako dětské plicní sanatorium, později se stal Politickou školou okresního výboru KSČ a nyní je Dětským domovem a internátní školou.[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]V severozápadní části území Deštné je osada Malá Strana a Deštenský kopec, na jehož svahu byla v roce 2003 vyhlášena přírodní památka Deštenské pastviny.[6] Deštná se nachází na území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. V jižních partiích katastru je kopec Kout (411 m n. m.) a skalní hřeben Rač (394 m n. m.). Severovýchodně od Deštné leží rekreační osada Vrabcov, u níž rostou dva státem chráněné stromy – smrk v západním cípu Vrabcova na území Deštné a lípa východněji v části Vrabcova mimo území Deštné. Od kostela v Deštné vede žlutě značená turistická trasa kolem obou stromů přes Vrabcov.[7] Do východní části katastrálního území zasahuje část přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 256 obyvatel (z toho 119 mužů), z nichž bylo 22 Čechoslováků, 229 Němců a pět cizinců. Kromě čtyř evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 215 obyvatel: osm Čechoslováků, 200 Němců a sedm cizinců. S výjimkou jednoho evangelíka, jednoho člena církve československé a tří lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Původně románský kostel sv. Václava z počátku 13. století byl zásadně přestavěn do barokní podoby v letech 1763–1765.[10] Byla změněna i jeho orientace z východní na jižní, byly zbourány boční stěny původního kostelíka a jeho loď se protáhla. I dnes apsidy a hranolová věž se sdruženými okny dosvědčují románský základ stavby. U kostela je malý hřbitov, obklopený zdí. Z jižní strany je barokní fara. Interiér kostela se třemi rokokovými oltáři byl instalován kolem roku 1770.
Na velikonoční neděli se konala v roce 1938 Velikonoční jízda a polní mše. Při jízdě objížděli jezdci na koních pole a sakrální památky, to na počest křížových výprav do Svaté země.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 25-03-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2011.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b DULÍK, Stanislav; PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Deštná, s. 80.
- ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 17.
- ↑ Mapa KČT 15. Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 52.
- ↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 24.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam kulturních památek Dubska, včetně Deštné
- Římskokatolická farnost Deštná
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Deštná na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Deštná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Deštná u Dubé na webu ČÚZK
Město Dubá | |
---|---|
k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní) |