Kostel svatého Bartoloměje (Bakov nad Jizerou)
| Kostel svatého Bartoloměje v Bakově nad Jizerou | |
|---|---|
_01.JPG) Kostel sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Bakov nad Jizerou |
| Souřadnice | 50°28′55,5″ s. š., 14°56′9,5″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Bakov nad Jizerou |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Bakov nad Jizerou |
| Zasvěcení | Bartoloměj |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní gotika s barokními přestavbami |
| Výstavba | 2. polovina 16. století, v 18.–20. století přestavby |
| Specifikace | |
| Délka | 25 metrů |
| Šířka | 17 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Mírové náměstí, Bakov nad Jizerou |
| Kód památky | 29384/2-1453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Bartoloměje v Bakově nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav je pozdně gotická,[2] později mnohokrát barokně přestavovaná sakrální stavba, která se nachází při severní straně náměstí. Jedná se o místo původní vsi, kde kostel již v polovině 14. století byl připomínán jako farní.[3] Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Kostel je připomínán je již v polovině 14. století. V jádru pozdní gotika z druhé poloviny 16. století. V roce 1614 byl manýristicky přestavěn.[2] Po roce 1654, kdy kostel vyhořel, byl opraven v duchu baroka následně v letech 1741, 1744 a 1759 byl přestavěn. Další přestavby se kostel dočkal v letech 1838 a 1919.[3] Do 21. století se zachoval v dobrém stavu.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bakov nad Jizerou.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Stavba je jednolodní, obdélná a hladká. V jihozápadním nároží má hranolovou věž, která byla postavena po roce 1657 a současné zastřešení získala v roce 1838. Po severní straně lodi se nachází mariánská kaple z roku 1744. Presbytář je obdélný, polygonálně uzavřený s renesanční římsou. K presbytáři na severní straně přiléhá sakristie s oratoří v patře a předsíňkou z roku 1759. V západním průčelí se nachází portál z roku 1656, který je orámovaný vegetabilním ornamentem a opatřený stoupavým štítem. Nároží věže, jejíž horní patro bylo přestavěno v roce 1791, je rustikováno.[3]
Loď je uvnitř, oproti stavu z roku 1658 o něco nižší, s plochým stropem. Při jižní straně se nachází literátská kruchta spočívající na pilířových arkádách. Je jak sklenuta, tak i podklenuta křížovou klenbou. Kaple Panny Marie je obdélná, má valenou klenbu. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Sakristie je obdélná. Má portál datovaný rokem 1741. Sakristie je sklenutá dvěma kříži, a stejně tak má i oratoř křížovou klenbu.[3]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Kostel je barokně i rokokově zařízen. Toto bohaté zařízení pochází ze 2. čtvrtiny 18. století.
Hlavní oltář je rokokový, rámový. Pochází z roku 1733 a je dílem Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos. Jsou na něm sochy sv. Floriána a sv. Václava. Nese obraz Nejsvětější Trojice z roku 1741 a nový titulní obraz sv. Bartoloměje, který je signován „Ant. Kossatecki pinxit 1819“.
Boční oltáře jsou protějškové, zasvěcené sv. Františku Xaverskému a sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o rokokové rámové oltáře. Na prvním z těchto oltářů jsou sochy indického prince a andílků. Jedná se zřejmě o dílo J. Jelínka z roku 1757. Oltář má novější obrazy oproti svému vzniku. Roku 1742 bylo patrocinium oltáře (roku 1701 zasvěceno sv. Barboře) změněno na současné.[5]
Ze stejného období pochází i oltář sv. Jana Nepomuckého od Františka Melichara z Rychnova. Je sloupový se sochami sv. Jáchyma, sv. Josefa a Panny Marie asi od J. Jelínka. Oltář zasvěcený tomuto patronovi byl zřízen nejprve farářem Zdeňkem Fialou roku 1707, po přenesení do Studénky byl roku 1749 vytvořen nový.[5]
Zpovědnice jsou se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Maří Magdalény. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1665, barokní lavice z roku 1744,[5] pětiboká vyřezávaná kazatelna z roku 1759.[5] Křížová cesta z roku 1831 je dílem Václava Patočky z Mnichova Hradiště.[3]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Seznam zvonů doložených ve věži kostela:[5][6][7]
| Název zvonu | Výzdoba | Nápis | Průměr | Hmotnost | Historie zvonu | Stav |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Maria | ornamenty z lipových listů, reliéf P. Marie | BAKOV NAD JIZEROU, L.P. 2020 | 92 cm | 494 kg | Odlit a zavěšen 2021, zvonařství Manoušek | zavěšeny v roce 2021 |
| Jan Pavel II | ornamenty z lipových listů, reliéf Jana Pavla II. | BAKOV NAD JIZEROU, L.P. 2020 | 78 cm | 300 kg | Odlit 2020, zavěšen 2021, zvonařství Manoušek | |
| Faustyna Kowalska | ornamenty z lipových listů, reliéf Faustyny Kowalske | BAKOV NAD JIZEROU, L.P. 2020 | 61 cm | 144 kg | Odlit a zavěšen 2021, dar města Bakov nad Jizerou, zvonařství Manoušek | |
| Neznámý název | tzv. restituční zvon z roku 1608 zavěšený roku 1949 | snesen v roce 2021 | ||||
| Neznámý název | 92 cm | 430 kg | Odlité r. 1924 R. Heroldem v Chomutově | zrekvírované v roce 1942 | ||
| Neznámý název | 75 cm | 246 kg | ||||
| Neznámý název | 66 cm | 164 kg | ||||
| Nejsvětější Trojice | akantový pás, reliéf Nejsvětější Trojice, městský znak | POŽÁREM ZRUŠEN R. 1869 PŘELIT JEST R. 1872 NÁKLADEM JEHO EXCELLENCE VYSOKORODÉHO PÁNA, PANA ARNOŠTA HRABĚTE Z WALDŠTEINŮ A WARTENBERGŮ KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ. OD EDÚARDA PAÚLA V ĆESKE LIPÁ | 102 cm | 698 kg | Přelit z původního zvonu z roku 1654 věnovaného Ferdinandem Arnoštem z Valdštejna a Marií Eleonorou z Valdštejna, rozenou z Rottalu | zrekvírované za první světové války |
| Poledník | akantový pás, reliéf světce, městský znak | POŽÁREM ZRUŠEN R. 1869 PŘELIT JEST R. 1872 NÁKLADEM JEHO EXCELLENCE VYSOKORODÉHO PÁNA, PANA ARNOŠTA HRABĚTE Z WALDŠTEINŮ A WARTENBERGŮ KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ. OD E. PAULA V ĆESKÉ LIPĚ | 80 cm | 282 kg | Přelit z původního zvonu sv. Bartoloměje z roku 1654 věnovaného Ferdinandem Arnoštem z Valdštejna a Marií Eleonorou z Valdštejna, rozenou z Rottalu, odlit Mikulášem Löwem v Praze | |
| Občanský | reliéf Anděla Strážce | PO POŽÁRU DNE 8. ZÁŘI 1869 BYL TENTO NOVÝ ZVON NÁKLADEM OBČANŮ FARNOSTI BAKOVSKÉ A JINÝCH DOBRODINCŮ ROKU 1872 ULIT. E. PAUL Č. LIPA | 68 cm | 144 kg | ||
| Umíráček | listová bordura | ČLOVĚČE POMNI † KDO JSI ULIL A. DIEPOLD V PRAZE 1911 | 27 cm | 24 kg | Původní umíráček byl zavěšen roku 1730 | |
| Sv. Jan Nepomucký | reliéf sv. Jana Nepomuckého | S. JOHANN 1837 | 39 cm | 50 kg | Původně z roku 1735 z chrámu sv. Barbory, přenesen 1791, přelit 1837 | neznámý |
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Oproti kostelu se nachází pozdně barokní fara z roku 1774. Jedná se o obdélnou, jednopatrovou hladkou stavbu.[3] Před severním průčelím kostela sv. Bartoloměje, resp. před farou, je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, která je kulturní památkou České republiky.[8] Na náměstí je umělecky hodnotý barokní bakovský sloup Nejsvětější Trojice, který je také kulturní památkou České republiky.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 16.
- ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 109.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Bakov nad Jizerou /okr. Mladá Boleslav/, s. 31–32.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 140759 : Kostel sv. Bartoloměje, Bakov nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 2–17.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Svěcení zvonů pro Bakovsko. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Flipbook. www.bakovnj.cz [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-15]. Identifikátor záznamu 137009 : Socha sv. Jana Nepomuckého, Bakov nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-15]. Identifikátor záznamu 142431 : Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Bakov nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Bartoloměje, Bakov nad Jizerou (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Bartoloměje, Bakov nad Jizerou na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Bakov nad Jizerou, kostel sv. Bartoloměje
- Kostel sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou na webu Hrady.cz
