Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku
| Kostel Panny Marie Pomocnice – Chlumek u Luže | |
|---|---|
.jpg) Pohled na poutní chrám od východu z ulice K Chlumku | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Luže |
| Souřadnice | 49°53′25,8″ s. š., 16°1′46,56″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | chrudimský |
| Farnost | Luže |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Datum posvěcení | 1713 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Giovanni Battista Alliprandi |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1690–1696 |
| Další informace | |
| Kód památky | 41122/6-912 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v Luži je římskokatolický poutní chrám postavený v barokním slohu v letech 1690–1696, od roku 1958 je kulturní památkou[1] a v roce 2018 byl celý areál s kostelem, terasovým ambitem s osmi kaplemi, schodišti, ohradní zdí se vstupními branami a přilehlou bývalou jezuitskou rezidencí prohlášen národní kulturní památkou.[1]
Farní kostel stojí na místě původní kaple z let 1667–1669[2] a náleží pod správu chrudimského vikariátu v rámci Diecéze královéhradecké,[3] nachází se zhruba 5,5 km od města Skutče, 11,5 km od Vysokého Mýta a 17,5 km od Chrudimi.
Objekt je dominantou města Luže i okolní krajiny v důsledku výstavby na vyvýšenině Chlumek, někdy místně zvané svatá hora mariánská.[2] Vrch je situován nad hlubokým údolím s řekou Novohradkou ve Svitavské pahorkatině,[4] v jejímž rámci je vyvýšenina součástí Novohradské stupňoviny v Loučenské tabuli. Krajina dál postupně přechází do Polabské nížiny.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Dějiny poutního kostela jsou především spjaty s Marií Maxmilianou Evou Terezií baronkou Hýzrlovou z Chodů, poprvé provdanou baronkou Slavatovou z Chlumu a Košumberka, rozenou říšskou hraběnkou ze Žďáru (1633–1690). Ta přišla předčasně o všechny své tři děti z obou manželství. Přežila i svou jedinou dceru, která dosáhla věku dospělosti, hraběnku Františku Terezii Rosalii z Lamberga († 1684), k níž se Marie Maxmiliána Eva Terezie dlouho upínala. Brzy po první svatbě jí nemoc vzala i milovaného, byť značně staršího manžela, barona Jindřicha Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka († 1654), synovce místodržitele hraběte Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. V druhém manželství s baronem Františkem Kryštofem Hýzrlem z Chodů († 1666) byla nešťastná, a dokonce přežila (pravděpodobný) pokus o otrávení, které napáchalo na jejím zdraví nenapravitelné škody a přispělo i k jejímu předčasnému skonu. Přesto nezatrpkla a s pomocí hluboké víry, která danými neštěstími zesílila, i přátel se pustila do úspěšné obnovy válkou poničeného košumberského panství, které pozvedla k nové nebývalé prosperitě.
.jpg)
Říšská hraběnka ze Žďáru (jak zní její přesné rodné jméno, které do konce života s oblibou připojovala ke svému vyvdanému jménu) pocházela z velmi činorodého katolického prostředí. Její otec, Florian Jetřich první říšský hrabě ze Žďáru (1598–1653) založil západně od Prahy na svém velkostatku Červený Újezd po roce 1623 poutní místo Hájek s loretánskou kaplí a jeho jediný přeživší syn František Adam Eusebius druhý říšský hrabě ze Žďáru (1623/1624–1670) stavěl od roku 1663 i přilehlý františkánský klášter. Velký vliv na ní měla i přespříliš zbožná a přísná matka Alžběta Korona z Martinic (asi 1603/1604–1649) a dědeček, významný katolický politik Jaroslav Bořita z Martinic, tak i jeho vlivná rodina.
Od svého obdivovaného bratra Františka Adama Eusebia získala hraběnka již v šedesátých letech 17. století milostný rodinný obraz Panny Marie Pomocné neboli tzv. Pasovské, jehož originál namaloval Lucas Cranach starší kolem roku 1552. Obraz měl být dotýkaný se zázračným originálem a jako takový měl být sám zázračný. V roce 1622 jej přivezli do Čech ze svého exilu Mariini rodiče – katolický pán Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru a Alžběta Korona z Martinic, nejstarší dcera Jaroslava Bořity z Martinic. Obraz Panny Marie Pasovské považovala rodina hrabat ze Žďáru za vzácnou ochrannou relikvii, proto jej výrazně uctívala.
.jpg)
.jpg)
Kult Panny Marie se v době baroka stal jedním z nejrozšířenějších v zemi a také hraběcí rodina se cítila s Pannou Marií nerozlučně spjatá a považovala ji za svojí hlavní nebeskou ochranitelku. Obraz proto putoval stále s rodinou a před odvozem na Košumberk visel zřejmě u hraběte ze Žďáru v jeho rezidenčním kladenském zámku. Hraběnka ze Žďáru uložila tuto rodovou památku nejprve v malé kapli hradu Košumberk, kde ji měla kdykoliv k dispozici, jak byla od mala navyklá. Poněvadž byl o zázračný milostný obraz mezi věřícím lidem záhy velký zájem, rozhodla se obraz zpřístupnit i poddaným a využít jeho rostoucí slávu k upevnění katolické víry na svém panství. Proto nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667–1669 poutní kapli s ambitem, osmi kaplemi a dlouhým severním a jižním přístupovým schodištěm.
Kromě faráře v Luži se o nové poutní místo starali také hraběnkou přivolaní jezuité z královéhradecké koleje, kteří si v letech 1678–1683 postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Vzhledem k tomu, že si poutníci toto místo oblíbili a směřovalo jich na Chlumek čím dál tím více, tak se nakonec zbožná hraběnka rozhodla zahájit velký stavební podnik, k jehož realizaci využila části rodového majetku hrabat ze Žďáru, jenž v roce 1688 spolu se čtyřmi žijícími sestrami po jediném bratrovi definitivně zdědila. Roku 1689 nechala původní nevyhovující kapli zbořit a začala s budováním rozlehlého poutního chrámu, jehož dokončení se nedožila, neboť 17. října 1690 zemřela. Její tělo bylo přeneseno v roce 1698 do hrobky před hlavním oltářem, na němž našel své umístění i rodový obraz Panny Marie Pomocné.
.jpg)
Hraběnka ze Žďáru byla donátorkou šesté kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, zasvěcené Panně Marii Pasovské z Chlumku. Kaple byly stavěny v letech 1674–1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.
Stavba na Chlumku byla provedena podle návrhu italského stavitele Bernarda Minelliho za účasti G. B. Alliprandiho a později ještě Pavla Ignáce Bayera. Dne 7. září 1696 byl do nového kostela z jezuitské rezidence slavnostně přenesen milostný obraz Panny Marie, ale práce na vnitřní výzdobě pokračovaly až do roku 1708. Slavnostního vysvěcení se dočkal až v roce 1713. Krátce poté se stal kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů jedním z nejnavštěvovanějších v Čechách.[zdroj?!] Jezuité v něm až do přechodného zrušení řádu roku 1773 provozovali náboženská dramatická díla. Zatímco rezidence na Chlumku utrpěla odbouráním druhého patra roku 1823 a požárem roku 1949, zůstal mariánský kostel na Luži dodnes dominantou kraje a cílem poutníků.
Program záchrany architektonického dědictví
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 17 040 000 Kč.[5]
| rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2003 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 500 | 1 100 | 2 100 | 1 400 | 1 000 | 2 100 | 1 200 | 900 | 735 | 740 | 550 | 800 | 500 | 425 | 630 | 420 | 400 | 540 |
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Kostel Panny Marie Pomocnice je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším odsazeným presbytářem a dvojvěžovým průčelím. Zajímavosti interiéru je mariánská kruhová zděná kaple, která zabírá jednu osu a závěr presbytáře, s kterým asi do výše parapetu empor splývá. Polokruhově ukončená arkáda umožňuje pohled a vstup do kaple, je rámována pilastry s úseky kladí, jehož římsa vytváří rozevřený polokruhový štít. Kaple je zaklenuta s polygonální lucernou.
.jpg)
Architektem stavby byl Ital Giovanni Battista Alliprandi. Hlavním autorem vnitřní výzdoby je Jiří František Pacák. Jeho prokazatelně doloženými díly jsou oltář sv. Apoleny a kazatelna, pravděpodobně vytvořil i plastiky hlavního oltáře, zejména dva monumentální anděly, sousoší Zvěstování Panny Marii, Boha Otce nad kazatelnou a sochy svatého Josefa. Rozsáhlá řezbářská výzdoba kostela je dílem více tvůrců. Obrazy namaloval v letech 1705–1706 malíř Jan Jiří Heinsch, Škrétův následovník. Středem hlavního v kapli v presbytáři je obraz Panny Marie Pomocné neboli Pasovské, zasazený do stříbrného rámu z roku 1694, v řezaném rámu s rohy hojnosti s květy a ovocem, který podpírají dva andělé nadživotní velikosti.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-14]. Identifikátor záznamu 153219 : Kostel Panny Marie na Chlumku. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Město Luže. Historie města: Poutní chrám Panny Marie na Chlumku v Luži [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Vikariáty a farnosti [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Portál informačního systému ochrany přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-05-25]. Přírodní poměry. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-25.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Šotola. Tovaryšstvo Ježíšovo. Praha: Eminent, 2000. 276 s. ISBN 80-7281-033-2.
- Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Luže.
- Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-844-X.
- Hynek FRIDRICH. Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru – dobrodinná paní městečka Luže, panství košumberského a její rod, in: VORÁČEK, Emil a kol.: Luže v dějinách. Díl 1.. Luže: [s.n.], 2010. ISBN 978-80-254-8472-2. S. 99–123.
- BARTŮNĚK, Václav. Žďárští ze Žďáru co patronátní páni Kladna, in: Sborník historického kroužku (dále jen SHK) XXXIII, 1932, s. 7–14, 61–65, 124–129, 192–195 a SHK XXXIV, 1933, s. 11–17, 141–157. [s.l.]: [s.n.]
- PŘIBYL, Vladimír. Sacra Silva, vulgo Hájek : Z dějin františkánského kláštera v Hájku u Unhoště. Posel z Budče. 1995, čís. 9, s. 3–4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku na Wikimedia Commons
