Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války
| Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války | |
|---|---|
.jpg) | |
| Účel stavby | |
pozorovatelna | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1907 |
| Přestavba | 1943 |
| Materiál | cihla |
| Stavitel | Alfons Custodis |
| Další majitelé | Metallwerke Holleischen G.m.b.H. |
| Poslední majitel | Investment & Propertis a.s. (v roce 2016).[1] |
| Technické parametry | |
| Architektonická | 22 m (původní: 65 m) |
| Počet podlaží | 8 np a 1 pp |
| Poloha | |
| Adresa | Holýšov,  Česko |
| Ulice | Tovární |
| Souřadnice | 49°35′39,46″ s. š., 13°5′59,09″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 105873 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války stojí v areálu bývalé sklárny v obci Holýšov v okrese Domažlice. Komín byl v roce 2016 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Komín stojí v areálu bývalé sklárny Andreas Ziegler’s Sohn na výrobu litého zrcadlového skla, která byla postavena v letech 1897–1899 podle projektu architekta Rudolfa Stechy. Plný provoz byl zahájen v roce 1900 a ve své době to byla největší sklárna na lité sklo v Rakousko-Uhersku. Voda pro sklárnu byla čerpána z řeky Radbuzy a uhlí bylo odebíráno z dolu Andreas pomocí lanovky a od roku 1925 z dolu Masaryk ve Zbůchu. Vyrábělo se zde mimo jiné od roku 1926 netříštivé sklo Triplex nebo Neotriplex od roku 1932 pro automobily. V době hospodářské krize v roce 1934 byla výroba v holýšovské sklárně ukončena. V roce 1937 sklárnu odkoupilo Západočeské konzumní družstvo v Plzni. V roce 1938 areál sklárny využívala Československá armáda jako základnu pro přípravu materiálu k výstavbě opevnění Plzeňské čáry (hlavně v okolí Holýšova). V roce 1939 jej odkoupil berlínský zbrojní koncern Deutsche Waffen und Munitionsfabriken AG, který v závodě pod názvem Metallwerke Holleischen G.m.b.H. vyráběl leteckou munici. V továrně pracovalo až sedm tisíc zaměstnanců. Na počátku převážně francouzští váleční zajatci a později další zajatci, totálně nasazení a vězni z koncentračního tábora, který byl zřízen v roce 1944 v bývalém statku Nový dvůr jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürgu. Po válce do roku 1947 areál provozovala Zbrojovka Brno a pak Škoda Plzeň. Následovaly Kovodělné závody Holýšov, ČSAO Holýšov, Liaz, závod 09– Holýšov, SVA Holýšov, závody, které vyráběly náhradní automobilové díly, prováděly generální opravy autobusů a pod. Výrobní činnost v areálu byla ukončena v roce 2009.[2][3][4][5]
V závěru druhé světové války 26. dubna 1945 u ochranné zdi velitel Werkschutzu muniční továrny Gerhard Lichtenau zastřelil tři italské vězně za krádež zboží z vagónů, které byly poničené explozí na nedalekém nádraží. Tuto událost připomíná pamětní deska se jmény popravených (Oliveri Parrazi, Luciono Enber a Traveti), která byla umístěna v roce 1948 na ochrannou zeď.[1]
V roce 2016 byl komín s ochrannou zdí a památníkem obětí 2. světové války prohlášen kulturní památkou.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Ze čtyř komínů, které stály ve sklárně, byl v roce 1907 postaven do výšky 65 m komín pro strojovnu. Těleso komína postavila firma Alphons Custodis, vídeňská komínářská pobočka. S ukončením provozu sklárny přestal být využíván i komín strojovny, ale nebyl zbourán jako ostatní komíny sklářských pecí. V roce 1943 byl komín snížen na výšku 19,50 m a ukončen železobetonovou kuželovou střechou. Komín byl přeměněn na protiletadlovou pozorovatelnu o celkové výšce 22,10 m. Vnitřní prostor byl rozdělen do osmi nadzemních podlaží a jedno podzemní podlaží. Jednotlivá železobetonová podlaží spojovala dřevěná schodiště a mezi posledními dvěma patry byly ocelové stupačky zasazené do tělesa komínu. V dříku komína bylo prolomeno několik pozorovacích otvorů, které měly zasouvací krytky. Poslední patro bylo pozorovatelnou, ze které se dalo dveřmi vyjít na železobetonový ochoz. Spojení mezi pozorovatelnou a velitelskou místností v druhém patře zabezpečoval zvukovod. V interiéru se dochovalo původní vybavení včetně skříní, které kopírují oválný tvar komína. Venkovní vstup zabezpečoval přístup do prvního podzemního patra, kterým byl původně sopouch asi 20 m dlouhý kouřový kanál vysoký asi dva metry a široký 1,60 m a který sloužil jako úniková cesta. Kolem komína byla postavena ochranná zeď na půdorysu půlkruhu.[1][7][8]
Technická data
[editovat | editovat zdroj]Komín byl postaven z režného cihlového zdiva.[1][7]
- Původní výška komína: 65 m
- Výška po snížení: 19,50 m
- Výška kuželové střechy: 2,70 m
- Celková výška se střechou: 22,10 m
- Vnitřní průměr místností: 3,83–4,48 m
- Výška místností: 2,21–2,34 m, výška posledního patra 3,75 m
- Tloušťka železobetonových stropů: 0,14–0,53 m
- Síla zdi u paty komína: 1,15 m
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2016-06-22 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Andrease Zieglera syn, sklárna. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBEK, Stanislav. FOTO: Holýšovský komín prošel za války unikátní přestavbou. Domažlický deník. 2017-05-19. Dostupné online [cit. 2024-02-24].
- ↑ ŠEBEK, Stanislav. Komín v Holýšově se stal chráněnou památkou. Domažlický deník. 2017-05-19. Dostupné online [cit. 2024-02-24].
- ↑ ŠEBEK, Stanislav. Holýšovu pomohla k rozvoji Zieglerova sklárna. Domažlický deník. 2009-04-30. Dostupné online [cit. 2024-02-26].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-25]. Identifikátor záznamu 001307 : Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Karta komína - Sklárna / muniční továrna - tovarnikominy.cz. www.tovarnikominy.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ KODA - karta komína: LT21/Ub/1 Býv. LIAZ, Státní výrobny autodílů, Tovární, Holýšov. koda.kominari.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komín s ochrannou zdí a památníkem obětem 2. světové války na Wikimedia Commons
