LIAZ
| LIAZ | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1. ledna 1951 |
| Datum zániku | 2002 |
| Nástupce | TEDOM |
| Adresa sídla | Kamenická 743, Liberec, 463 12, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | automobilový průmysl |
| Produkty | kamion |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| IČO | 06283730 |
| LEI | 315700A2AED8CQTGZG07 |
| OpenCorporates ID | cz/06283730 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
LIAZ (Liberecké automobilové závody) byl výrobce nákladních a speciálních vozů, který fungoval v letech 1951–2002 a jehož sídlo bylo oficiálně v Liberci, ale v sousedním Jablonci nad Nisou-Rýnovicích vznikl první výrobní závod. Po vymístění stávající výroby z Elektro Praga Rýnovice, Elektro Praga Mnichovo Hradiště, Rotexu v Liberci Hanychově, Pojizerských závodů bavlnářských v Loukově a dalších závodů v Mnichově Hradišti vznikly jednotlivé výrobní závody LIAZ.[1] Zprvu náleželo jméno LIAZ pouze výrobním podnikům, zatímco vyráběná vozidla nesla značku Škoda (vycházela totiž z původní koncepce nákladních automobilů Škoda 706, jejichž výrobou LIAZ začínal). Až vozidla z počátku 70. let 20. století, která byla v LIAZu zkonstruována jako zcela nová, byla pojmenovaná po výrobci.
LIAZ nepřímo navazoval na výrobu automobilky Reichenberger Automobilfabrik (RAF), která fungovala v Liberci v letech 1907, v roce 1912 ji zakoupila a.s. Laurin & Klement a v roce 1916 přestěhovala její výrobní technologie do Mladé Boleslavi, aby liberecké výrobní prostory uvolnila textilním podnikatelům kvůli výrobě pro vojenské potřeby první světové války.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Samotný národní podnik Liberecké automobilové závody (LIAZ) byl založen 1. ledna 1951 a tvořily ho závody v Rýnovicích, Mnichově Hradišti a Liberci. V průběhu dalších let koncern postupně rostl a zvyšoval počet zaměstnanců i produkci – v roce 1975 zaměstnával 11 000 pracovníků a vyrobil 13 600 užitkových automobilů (sklápěčů, tahačů, komunálních automobilů atd.).
Postupně se připojovaly nebo zakládaly další závody v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově a Holýšově, a po vzniku oborového podniku od 1. 1. 1986 mu byli podřízeni i výrobce autobusů n.p. Karosa Vysoké Mýto, výrobce chladírenských návěsů n.p. Orličan Choceň nebo výrobce trolejbusů n.p. Škoda Ostrov nad Ohří. V té době se výrobky vyvážely do celého světa – kromě tradičních odběratelů ve střední a východní Evropě to byla i východní Asie, Latinská Amerika nebo některé arabské státy.
Koncem 80. let se v rámci záměrů RVHP měl LIAZ stát i jedním z výrobců plánovaného malého osobního automobilu, který měl pomoci řešit obrovský hlad po automobilech v tehdejších socialistických státech. V té době se podnik svými vozy účastnil i Rallye Dakar, kde budil zaslouženou pozornost a kde se umisťoval na předních pozicích – III. místo v roce 1987 a II. místo o rok později byly triumfem podniku a jeho řidiče Jiřího Moskala.
Po revoluci v roce 1989 a ekonomické transformaci zemí RVHP však LIAZ ztratil skoro všechna odbytiště a nedařilo se mu najít nová, prodeje a tedy i výroba postupně klesaly. Slovenské závody se odštěpily do samostatných podniků, v roce 1992 byl podnik částečně privatizován v kupónové privatizaci, největším vlastníkem ovšem zůstal stát. Privatizace byla dokončena v roce 1995, kdy majoritu získala Škoda Plzeň a změnila název podniku na Škoda Liaz a.s. Záchranný ekonomický program pro mateřský podnik přišel příliš pozdě a ani uvedení nové moderní řady Škoda 400 (obchodní označení Xena pro tahače a Fox pro komunální techniku) nepomohlo podniku k lepším výsledkům.
V roce 1998 byl na podnik prohlášen konkurs, ten byl po dvou týdnech zrušen. V roce 2000 podnik odkoupil slovenský Sipox Holding, který však neměl dostatek prostředků ani na financování výroby. V roce 2002 podnik definitivně zkrachoval a nejperspektivnější část závodu, motorárna v Rýnovicích, se přejmenovala na JAMOT a.s..
Na tradici LIAZu se později pokusila navázat společnost TEDOM, která vyráběla kogenerační jednotky často používající motory LIAZ řady M1.2, odkoupila zmíněnou motorárnu JAMOT včetně technické dokumentace a know-how výroby motorů. V roce 2006 vznikla společnost Tedom Truck, která zakoupila i veškerá práva na výrobu nákladních automobilů řady 300 a 400 včetně dokumentace, technologie a výrobních zařízení. Vyráběla vozy řady Fox a modernizovala vozy LIAZ, ale nepodařilo se sehnat dostatek zakázek a společnost vstupuje ke dni 1. ledna 2010 do likvidace.[2] Tedom Truck tak vyrobil místo plánovaných 5 000 vozidel ročně celkově jen 19, z toho 9 vzniklo přestavbou vozů LIAZ.[3]
Ochrannou známku LIAZ vlastní společnost AP Trust, součást holdingu Škoda.
Dne 22. prosince 2017 vznikla akciová společnost LIAZ TRUCKS a.s.[4] Jediným akcionářem je holding CZECHOSLOVAK GROUP a.s., IČ: 034 72 302, který ovládá Jaroslav Strnad.[5] CZECHOSLOVAK GROUP a.s. vlastní 65 % akcií společnosti TATRA TRUCKS. a.s., společně s PROMET TOOLS a.s., vlastnící 35 % akcií.
Výrobní závody
[editovat | editovat zdroj]- 01 – Rýnovice (resp. Jablonec nad Nisou) – v 50. letech začínal jako montážní závod autobusů Škoda 706 RO, později zde vznikla výzkumně-vývojová základna motorů a sídlilo zde i vedení celého podniku. Jediná výroba, která zde zůstala, byla výroba klasických stojatých motorů.
- 02 – Mnichovo Hradiště – finální montáž vozů, výzkumně-vývojová základna vozidel a výroba podvozkových dílů
- 03 – Liberec-Hanychov – výroba ležatých motorů (zejména pro autobusové a železniční aplikace) a předních a zadních náprav
- 04 – Liberec-Ostašov – slévárna šedých odlitků (od bloků motoru po vahadla ventilů)
- 05 – Mělník – výroba podvozkových rámů a vybraných dílů
- 06 – Zvolen (Slovensko) – montáž valníků a výroba vybraných dílů a valníkových plošin (po roce 1995 prodáno)
- 07 – Přerov – montáž tahačů
- 08 – Veľký Krtíš (Slovensko) – výroba motorů staršího typu RT, výroba spojovacích hřídelí
- 09 – Holýšov – výroba kabin řidiče (počátkem 90. let osamostatněn – SVA)
- 11 – SIZ Jablonec nad Nisou („stavebně-inženýrská základna“) – stavba jednoúčelových strojů, stavební výroba
Vyráběné modely a řady
[editovat | editovat zdroj]
- Škoda 706 R – původní nákladní automobily, jediné s kapotovou kabinou
- Škoda 706 RT – první sériová nákladní škodovka s bezkapotovou trambusovou kabinou. Modernizovaná verze z konce 60. let se nazývala Škoda 706 MT („modernizovaný trambus“) a lišila se jinými motory, nápravami atd.
- Řada 100 – zcela nová typová řada ze začátku 70. let se od počátku potýkala s problémy v dodávkách technologií a do výroby se dostala s mnohaletým zpožděním. V 80. letech byla zmodernizována na řadu 110 (významným přínosem bylo zavedení sklopné kabiny) a později řadu 150.
- Řada 200 – rekonstruovaná řada 110 z 90. let
- Řada 300 – další výrazná modernizace řady 110, resp. 200
- Řada S – vyráběná v kooperaci s rakouským výrobcem Steyr (zejména kabiny)
- Řada FZ neboli Furman – slovenské nákladní automobily, převážně valníkového typu
- Řada 400 Xena a Fox – zcela nové nákladní automobily z konce 90. let, vyrobily se řádově desítky vozů
Několik příkladů vyráběných vozů (po kliknutí na název vozu budete přesměrování na fotku daného vozidla na serveru www.liaz.cz, nebo www.busportal.cz)
ŘADA R (1952–1958)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| ŠKODA 706 R | valník | 2 | 4x2 | krátká kapotová |
| ŠKODA 706 RS | sklápěč | 2 | 4x2 | krátká kapotová |
| ŠKODA 706 ROK | popelářský vůz | 2 | 4x2 | střední trambusová |
ŘADA RT (1956–1990)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| ŠKODA 706 RT | valník | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA 706 RTTN | návěsový tahač | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA 706 RTS | sklápěč | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA 706 RTHP | hasičský vůz | 2 | 4x4 | prodloužená |
| ŠKODA 706 RTD | dlouhý valník | 2 | 4x2 | střední |
ŘADA MT (1965–1990)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| ŠKODA LIAZ 706 MTC | valník | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA LIAZ 706 MTTN | návěsový tahač | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA LIAZ 706 MTSP | sklápěč | 2 | 4x4 | krátká |
ŘADA 100 (1974–2003)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| ŠKODA LIAZ 100.47 | návěsový tahač | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA LIAZ 100.05 | valník | 2 | 4x2 | střední |
| LIAZ 111.054 | valník | 2 | 4x4 | střední |
| LIAZ 122.053 | valník | 3 | 6x2 | střední |
| LIAZ 151.261 | sklápěč | 2 | 4x4 | krátká |
| LIAZ 101.860 | hasičský vůz | 2 | 4x4 | speciální |
ŘADA 200 (1990–1995)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| LIAZ 230.573 | návěsový tahač | 2 | 4x2 | vysoká |
| LIAZ 230.073 | valník | 2 | 4x2 | vysoká |
| LIAZ 250.261 | sklápěč | 2 | 4x2 | krátká |
| LIAZ 251.154 | vojenský valník | 2 | 4x4 | krátká |
| LIAZ 232.471 | návěsový tahač | 3 | 6x2 | střední |
ŘADA 300 (1992–2003)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| ŠKODA LIAZ 18.33 TBV | návěsový tahač | 2 | 4x2 | vysoká |
| ŠKODA LIAZ 18.29 PB | valník | 2 | 4x2 | střední |
| ŠKODA LIAZ 18.29 SA | sklápěč | 2 | 4x4 | krátká |
| ŠKODA LIAZ 18.29 XA | hasičský vůz | 2 | 4x4 | speciální |
| ŠKODA LIAZ 24.33 PZV | valník | 3 | 6x2 | vysoká |
| ŠKODA LIAZ 24.23 KYV | popelářský vůz | 3 | 6x2 | střední |
| ŠKODA LIAZ 29.33 SD | sklápěč | 3 | 6x4 | krátká |
| ŠKODA LIAZ 29.33 SDA | sklápěč | 3 | 6x6 | krátká |
| ŠKODA LIAZ 40.33 SC | sklápěč | 4 | 8x4 | krátká |
| ŠKODA LIAZ 12.18 PB/S | rozvážkový valník | 2 | 4x2 | krátká Steyr |
ŘADA 400 (1996–2003)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| ŠKODA Xena | návěsový tahač | 2 | 4x2 | vysoká |
| ŠKODA Fox | sklápěč | 2 | 4x2 | krátká |
TEDOM 400 (2006–2009)
| název | typ vozu | nápravy | pohon | kabina |
|---|---|---|---|---|
| TEDOM Fox | sklápěč | 2 | 4x4 | krátká |
| TEDOM Fox 6x4 | sklápěč | 3 | 6x4 | krátká |
Firma Tedom vyráběla v letech 2006–2009 vozy řady 400 Fox vyvinuté v Liazu.
Největší úspěchy značky LIAZ v motoristickém sportu
[editovat | editovat zdroj]Rallye Dakar a další maratony (obrázky a více informací zde)
- 1985 – první tým český a z Východní bloku na Dakaru, posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík, Radek Fencl dokončila jako 13. kamion, Josef Brzobohatý, Zdeněk Kovář (bez Alaina Gallanda) mimo klasifikaci
- 1985 – rallye Faraonů 2. v kategorii kamionů (1. nad 10 tun) Josef Brzobohatý, Zdeněk Kovář, Jean-Louis Hertier
- 1987 – 3. místo v rallye Dakar - 1. místo v kategorii sériových kamionů (Jiří Moskal, Jaroslav Joklík, Pavel Záleský)
- 1987 – 1. místo v rallye Jelcz (Jaroslav Joklík, Miroslav Krejsa, Josef Brzobohatý)
- 1988 – 2. místo v rallye Dakar (Jiří Moskal, František Vojtíšek, Pavel Záleský)
- 1988 – 1. místo v rallye Jelcz (Jaroslav Joklík, Ladislav Fajtl, Pavel Svoboda)
- 1992 – rallye Faraonů 2. v kategorii kamionů (1. nad 10 tun) Josef Kakrda, Jaroslav Joklík, Ladislav Fajtl
- 2009 – 1. místo v závodě Baja Spain
- 2009 – 2. místo v závodě Baja Hungaria
- 2010 - 4. místo v rallye Dakar (nejlepší český výsledek na jihoamerickém kontinentu) Martin Macík, Jan Bervic, Josef Kalina
- 2012 – 3. místo v rallye El Chott
Evropský pohár tahačů na okruzích (obrázky a více informací zde)
- 1987 – první český tým v Evropském poháru tahačů
- 1989 – 2. místo v EP kategorie A (vicemistr Evropy) – František Vojtíšek
- 1989 – 1. místo v mistrovství Velké Británie – František Vojtíšek
- 1990 – 2. místo v EP kategorie A (vicemistr Evropy) – František Vojtíšek
- 1990 – 1. místo v mistrovství Velké Británie – František Vojtíšek
- 1990 – 2. místo v závodě 24 hodin Le Mans tahačů – František Vojtíšek
- 1993 – 3. místo V EP kategorie B – František Vojtíšek
- 1994 – první český vůz v kategorii Super Race Truck – František Vojtíšek
- 1997 – 3. místo v EP kategorie Race Truck – František Vojtíšek
Mistrovství Evropy v trialu kamionů (Truck-Trial) (obrázky a více informací zde)
- 1991 – první český tým na mistrovství Evropy
- 1991 – 1. místo v kategorii P2, Kakrda – Král (mistři Evropy)
- 1992 – 1. místo v kategorii P2, Kakrda – Birke (mistři Evropy)
- 1993 – 1. místo v kategorii S3, Filip – Joklík (mistři Evropy)
- 1995 – 1. místo v kategorii P2, Filip – Záleský (mistři Evropy)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FEJGL, David. Historie podniku Liaz [online]. Liberec: www.liaz.cz, 2004 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online.
- ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?ico=27301451
- ↑ Liaz v nové době: Jak dopadl známý severočeský výrobce nákladních vozů?. Auto.cz [online]. 2016-09-07. Dostupné online.
- ↑ ARES - přehled vybraných ekonomických subjektů [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Výpis z obchodního rejstříku [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.
