Košátecká tabule
| Košátecká tabule | |
|---|---|
 Benátky nad Jizerou a Mečeřížská tabule ze zámku | |
| Nejvyšší bod | 320 m n. m. (bezejmenná kóta) |
| Rozloha | 299 km² |
| Nadřazená jednotka | Dolnojizerská tabule |
| Sousední jednotky | Luštěnická kotlina Vrutická pahorkatina Středojizerská tabule Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule Středolabská tabule |
| Podřazené jednotky | Řepínská tabule Mečeřížská tabule Starobenátecká tabule[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, pískovec, prachovec, spongilit |
| Povodí | Jizera, Košátecký potok a Pšovka |
| Souřadnice | 50°18′1″ s. š., 14°40′40″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Košátecká tabule je geomorfologický okrsek ve střední a západní části Dolnojizerské tabule, ležící v okresech Mladá Boleslav a Mělník Středočeského kraje. Území okrsku zvenčí vymezují sídla Mělník a Liběchov na severozápadě, Chorušice na severu, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav na jihu a Brodce uvnitř východního cípu. Nejvýznamnějším sídlem uvnitř okrsku je město Benátky nad Jizerou.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]
Okrsek zahrnuje chráněná území PP Slepeč, PP Stará Jizera, NPP Holý vrch, PP Vehlovické opuky. Do západní části zasahuje CHKO Kokořínsko včetně jižního výběžku rozsáhlé PR Kokořínský důl a PP Mrzínov.[2]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Košátecká tabule náleží do celku Jizerská tabule a podcelku Dolnojizerská tabule. Dále se člení na podokrsky, bráno ve směru od západu po východ, Řepínská tabule, Mečeřížská tabule a Starobenátecká tabule. Tabule sousedí v rámci Dolnojizerské tabule na východě s Luštěnickou kotlinou a na jihu s Vrutickou pahorkatinou, dále na severu sousedí se Středojizerskou tabulí, na severozápadě s Ralskou pahorkatinou, na západě s Dolnooharskou tabulí a na jihozápadě se Středolabskou tabulí.[1]
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Kurfirstský vrch (304 m), Řepínská tabule
- Libeňský vrch (301 m), Řepínská tabule
- Horka (290 m), Mečeřížská tabule
- Chloumeček (282 m), Řepínská tabule
- Homolka (244 m), Starobenátecká tabule
- Na příkopech (242 m), Starobenátecká tabule
- Kobylí hlava (215 m), Mečeřížská tabule
Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta (320 m n. m.) severovýchodně od Nebužel, při hranici se Středojizerskou tabulí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.