Přeskočit na obsah

Kočka tmavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKočka tmavá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďmalé kočky (Felinae)
RodLeopardus
Binomické jméno
Leopardus guigna
Molina, 1782
rozšíření kočky tmavé tmavě zelená = vlhké lesy (hlavní oblast výskytu) světle zelená = jehličnaté lesy
rozšíření kočky tmavé
tmavě zelená = vlhké lesy (hlavní oblast výskytu)
světle zelená = jehličnaté lesy
rozšíření kočky tmavé
tmavě zelená = vlhké lesy (hlavní oblast výskytu)
světle zelená = jehličnaté lesy
Poddruhy
  • L. g. guigna
  • L. g. tigrillo
Sesterský druh
kočka slaništní (Leopardus geoffroyi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočka tmavá (Leopardus guigna), nazývaná také tigrillo a ve své domovině guiña (též označovaná jako kodkod), je vzácný druh malé kočkovité šelmy obývající lesy ve středním a jižním Chile. Je to nejmenší druh kočkovité šelmy na západní polokouli.

  • Felis guigna
  • Oncifelis guigna
  • Hmotnost: 1,8–2,7 kg
  • Délka těla: 39–51 cm
  • Délka ocasu: 19–25 cm
  • Výška: 25 cm

Velikostí je kočka tmavá asi poloviční oproti kočce domácí a podobá se malé kočce slaništní, se kterou je blízce příbuzná. Je dokonce možné, že kočka tmavá je pouze její poddruh. Kočka tmavá má ve srovnání s kočkou slaništní kratší obličejovou část hlavy a krátký silnější ocas. Také má poměrně velké tlapky.

Srst je šedohnědá, žlutohnědá nebo hnědavá s tmavší kresbou, která je tvořená množstvím černých kulatých skvrn, které často splývají v pruhy, hlavně na obličeji, ramenou a na hřbetě. Ocas je kroužkovaný. Ušní boltce jsou, podobně jako u kočky slaništní, černé s bílou skvrnou k vizuální komunikaci s ostatními kočkami. Břicho je bělavé.

Poddruh L. guigna guigna je poněkud menší a kresba je výrazná, tyto kočky tmavé mají tečky i na končetinách. Oproti tomu jedinci z poddruhu L. guigna tigrillo mají kresbu méně nápadnou, podkladová barva bývá světlejší a na končetinách žádná kresba není.

U obou poddruhů nejsou vzácností melanističtí, černí jedinci. Zdá se, že výskyt melanistického zbarvení stoupá se zeměpisnou šířkou (Miller and Rottmann, 1976); černé kočky jsou nejhojnější v oblasti Guaitecas a Chiloé v Chile. V červenci 2022 byl tmavý jedinec poprvé zachycen na kameru.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Kočka tmavá je endemit And, její areál se nachází na území Chile a Argentiny. Vyskytuje se v oblasti od centrální chilského regionu Coquimbo přes Guaitecasa a Chiloé až po argentinskou provincii Chubut a Santa Cruz.

Stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Kočka tmavá je vázána na vlhké lesy mírného pásma, dává přednost stálezeleným deštným lesům nebo opadavým vlhkým lesům na svazích And, až k hranici lesa (1900 až 2500 m n. m.). Jsou to vlhké lesy charakterizované přítomností bambusů v podrostu, liány a epifytní rostliny, hlavní druhy stromů jsou araukárie a pabuky. Byla pozorována také ve tvrdolistých lesích, jehličnatém nebo horském lese.

O chování kočky tmavé je známo jen velmi málo. Pravděpodobně je aktivní v noci, kdy loví malé obratlovce, na zemi žijící hlodavce, ptáky nebo malé plazy. Větší samci někdy loví i domácí drůbež. Velmi dobře šplhá, na stromech odpočívá a ukrývá se tam před nebezpečím; možná loví i ve větvích. V zajetí má denní aktivitu (Green, 1991).

Březost trvá 72–78 dní, poté se rodí průměrně dvě koťata, která pohlavně dospívají až ve dvou letech. V zajetí se kočka tmavá dožívá až 11 let.

Kočka tmavá je v přírodě poměrně vzácná. Na rozdíl od ostatních koček rodu Oncifelis unikla lovcům kožešin a nikdy nebyla lovena ve velkém, fakt, že loví i drůbež, ji ale dostává do konfliktu s člověkem. Je také ohrožena odlesňováním, nicméně se zdá, že dokáže přežít i v člověkem změněné krajině (v sekundárních lesích, na plantážích apod.)

Odhadovaný počet dospělých koček tmavých je méně než 10 000 jedinců. Kočka tmavá je chráněná zákonem v Chile i v Argentině, je také zapsána v CITES II.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. Rare species of wild cat caught on camera for the first time - CNN Video. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]