Přeskočit na obsah

Kneza Miloša (Bělehrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kneza Miloša
Umístění
StátSrbskoSrbsko Srbsko
MěstoBělehrad
Poloha
Historie
Pojmenováno poMiloš Obrenović I.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kneza Miloša (v srbské cyrilici Кнеза Милоша) je ulice v srbské metropoli Bělehradu. Spojuje mimoúrovňovou křižovatku Mostar s náměstím Nikoly Pašiće v místní části Savski venac. Jedná se o rušnou silniční tepnu.

Ulice nese název podle knížete Miloše Obrenoviće I. Ještě před rozšířením Bělehradu směrem na jih se zde nacházela tzv. Topčiderská silnice (srbsky Topčiderski drum). Svůj název má podle panovníka, který rozhodl o jejím zřízení. Stála zde jedna z prvních pošt v Srbsku a také jedna z prvních tramvajových tratí v metropoli. Nacházela se zde také i hospoda Tri lista duvana (Tři listy tabákovníku), kde byl v roce 1881 uskutečněn první telefonní hovor na území tehdejšího Srbska.

V meziválečném období se jmenovala Miloša Velikog a v části, směřující k budově parlamentu, resp. náměstí Nikoly Pašiće potom Kralja Ferdinanda. V této době po ní také jezdily tramvaje.

V roce 1999 byla ulice jedním z cílů bombardování sil NATO, vzhledem k velkému počtu vládních budov. Původně se v ulici kromě velvyslanectví jiných zemí nacházelo i velvyslanectví USA, nicméně po nepokojích v roce 2008 (poté co Spojené státy uznaly Kosovo za nezávislý stát) bylo rozhodnuto o přemístění ambasády do jiné lokality.

Významné budovy

[editovat | editovat zdroj]

Některé obytné domy navrhl architekt Ratomir Bogojević.[1]

  1. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 575. (srbochorvatština) 
  2. Brižljivo čuvani arhitektonski dragulji Beograda: Od Škarkine vile, dela Krasnova, pa sve do diplomatske kolonije na Dedinju. 24sedam.rs [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]