Klatovy (nádraží)
Klatovy | |
---|---|
Budova nádraží v Klatovech | |
Stát | ![]() |
Kraj | Plzeňský |
Město | Klatovy |
Ulice | Nádražní |
Souřadnice | 49°24′4,28″ s. š., 13°16′29,6″ v. d. |
![]() ![]() Klatovy | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 737452 |
Tratě | Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín, Horažďovice předměstí – Domažlice |
Nadmořská výška | 400 m n. m. |
V provozu od | 20. září 1876 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
Dopravní koleje | 5 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | autobus |
Služby ve stanici | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Kód památky | 105520 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klatovy (německy Klattau) je železniční stanice v severozápadní části okresního města Klatovy v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úhlavy. Leží na jednokolejných tratích Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín a Horažďovice předměstí – Domažlice. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC), vedení ze stanice dále nepokračuje. V jižní části města se dále nachází železniční zastávka Klatovy město.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla vybudována jakožto součást Plzeňsko-březenské dráhy (EPPK/PBD) spojující Duchcov, Plzeň a Nýrsko, podle typizovaného stavebního návrhu drážních budov společnosti. 20. září 1876 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z provizorního nádraží (později Plzeň zastávka) do Nýrska, kudy bylo možno od roku 1877 pokračovat po železnici přes hraniční přechod Železná Ruda-Alžbětín do Bavorska. Trať byla také toho roku zaústěna do kolejiště plzeňského nádraží. EPPK byla již roku 1884 zestátněna a trať převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB).[1]
1. října 1888 otevřela státní společnost Českomoravská transverzální dráha (BMTB) železniční spojení své trati z Domažlic do Horažďovic (Horažďovice město), která ve městě zprovoznila zastávku Klatovy město. Roku 1918 převzaly provoz stanice Československé státní dráhy, do jejichž sítě byla zahrnuta i Českomoravská transverzální dráha.[1]
Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla koncem 50. let 20. století kompletní přestavba budov i kolejiště klatovské stanice. Namísto starého nádraží vznikla nová výpravní budova ovlivněná bruselským stylem podle návrhu architekta Josefa Dandy. V interiéru se nachází sgrafitová výzdoba od Václava Matase v duchu socialistického realismu. Elektrická trakční soustava sem byla dovedena 21. září 1996.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde jedno úrovňové (u staniční budovy) a dvě ostrovní krytá nástupiště, k příchodu na ostrovní nástupiště slouží podchody pod kolejemi. Budova stanice je památkově chráněna.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na budovu ze sídliště Pod Hůrkou
-
Nástupiště a výpravní budova
-
Zakrytí nástupiště
-
Pohled do haly. Vlevo na stěně sgrafito Václava Matase
-
Detail hodin v hale
-
Detail stropu v hale
-
Prodejny lístků
-
Dřevěné obložení reproduktoru v hale
-
Přístup do haly z nástupišť
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Klatovy na Wikimedia Commons
- Profil stanice v Památkovém katalogu
- Historie Plzeňsko-březenské dráhy Archivováno 18. 3. 2021 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Železniční stanice v okrese Klatovy
- Železniční stanice otevřené v roce 1876
- Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín
- Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice
- Plzeňsko-březenská dráha
- Kulturní památky v Klatovech
- Doprava v Klatovech
- Stavby v Klatovech
- Stavby Josefa Dandy
- Postaveno v Česku 1876
- Postaveno v Česku 1959