Přeskočit na obsah

Karel Holan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Holan
Karel Holan
Karel Holan
Narození4. prosince 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1953 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, grafik
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda (1951)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Holan (4. prosince 1893, Praha[1]24. října 1953 Praha[2]) byl český akademický malíř, krajinář, malíř sociálních motivů, a grafik.

Pocházel z druhého manželství pražského špeditéra Karla Holana (* 1860 Sedlčany) s Annou Hoblíkovou. Narodil se jako nejstarší z jejich tří synů (mladší byli Václav a Bohumil), dva nevlastní bratři z prvního manželství zemřeli před Karlovým narozením.[3]

Maturoval na Karlínské reálce. Současně studoval kreslení a malbu v soukromých školách Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. V roce 1913 začal studovat architekturu na české technice. Během první světové války byl povolán do armády, kde utrpěl zranění. Po propuštění z armády nastoupil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech (1915–1921) studoval figurální malbu v ateliérech profesorů Maxmiliána Pirnera, Karla Krattnera a Vlaho Bukovace. V roce 1921 podnikl studijní cestu do Německa, dále tři cesty do Francie (1925, 1927, 1946) a naposledy v roce 1948 do Itálie.

Svou první výstavu uspořádal jako člen výtvarného odboru Umělecké besedy (V.O.U.B.). Od Umělecké besedy se v roce 1924 odštěpilo několik umělců. Čtyři z nich – Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba založili Sociální skupinu (původně Ho Ho Ko Ko, někdy též Skupina sociálního umění). Názory skupiny vyjádřil Holan v článku O tendenčnosti v umění, který byl otištěn v časopisu Život v roce 1924.[4]

V roce 1927 se stal členem SVU Mánes, ze kterého byl v roce 1930 po vážné roztržce vyloučen.[5].

Poté se stal členem Spolku výtvarných umělců Myslbek. Zde měl výstavu v roce 1933 a v roce 1944. Souborná výstava k jeho šedesátinám se uskutečnila v prosinci 1953 po jeho smrti.

Rané dílo (přibližně z let 1919–1925) obsahuje sociální motivy z pražské periferie (například obrazy Noční společnost, Olšany, Radlice ve sněhu, Lom), pod vlivem Edvarda Muncha chmurné a tragické náměty (Utopená, grafický cyklus Kalibův zločin).

Pokračující a zralé dílo odkazuje více ke krajinářskému pojetí a barevné škále M. Utrilla. Je věnováno především Praze. Časté jsou zimní krajinné scenérie a motivy domů ze Střešovic[6],[7], kde měl Holan dobrý výhled a stálou inspiraci ze svého domu čp. 77/XIX Ve Střešovičkách 11, na nároží mezi ulicemi Na Kocourkách a Pod Andělkou. K častým motivům patří také zimní panoramatické pohledy, pouťové náměty jako Letenská pláň zastavěná boudami a stánky, nebo Karlův most, ve kterém Holan spatřoval národní symbol.[8] Z let 1945-1952 pochází

Výběr:

  • Ambulance (1923), Národní galerie v Praze[9]
  • Pouť (1927), [10]
  • Vrch Mravenčák (1930), GhMP[11]
  • Panorama Hradčan z Letné[12]
  • Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách (1933)[13]
  • Průhled ulicí Pod Andělkou ve Střešovicích [7]
  • Střešovice a Veleslavín s pískovnou, Galerie hl. m. Prahy
  • Věž Letenské vodárny
  • Folimanka s výhledem na Karlov
  • Ruina Staroměstské radnice (1945), GhMP[14]
  • Kostel sv. Jana na prádle
  • Čertovka (1951)[15]

Zastoupení ve veřejných sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Velkou kolekci 19 obrazů má ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy,[16], dále Národní galerie, Muzeum hl. m. Prahy, České muzeum výtvarného umění, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně[17], v zahraničí : Galleria del arte moderna Řím, Musée de Jeu de Paume Paříž.

  1. Matriční záznam o narození a křtu Českobratrské evangelické farnosti u sv. Klimenta v Praze
  2. Krátce z domova. Rudé právo. 1953-10-27, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  3. Pražská pobytová přihláška rodiny
  4. LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2. S. 78.
  5. Karel Holan Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine. na stránkách Řádní členové S.V.U. Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  6. Aukce Kodl 29.5.2022, Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách z roku 1933
  7. Staré Střešovice v zimě
  8. Nová encyklopedie 1995, s. 275
  9. [1]
  10. Akce galerie Kodl
  11. [2]
  12. [3][nedostupný zdroj]
  13. Aukce Kodl 29.5.2022
  14. [4]
  15. [5]
  16. Sbírka GhMP on line
  17. [6]

https://baggira.aukceobrazu.eu/?author_id=386&categorie_id=25&state=normal

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AKo: Karel Holan, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), editorka Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 275.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]