Vincenc Beneš
| Vincenc Beneš | |
|---|---|
 Vincenc Beneš | |
| Narození | 22. ledna 1883 Lišice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. března 1979 (ve věku 96 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, grafik, ilustrátor, učitel, kritik umění a umělecký pedagog |
| Ocenění | národní umělec (1963) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenc Beneš (22. ledna 1883 Lišice[1] u Chlumce nad Cidlinou – 27. března 1979 Praha) byl český malíř, činný i jako výtvarný kritik a publicista.
Život
[editovat | editovat zdroj]
V letech 1902–1904 studoval na Uměleckoprůmyslové škole (prof. Emanuel Dítě, Emanuel Krescenc Liška) a 1904–1907 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Vlaho Bukovac, Rudolf Otto von Ottenfeld). V době studií podnikl studijní cesty do Drážďan, Berlína, Mnichova a Paříže. Seznámil se s díly Matisse, van Gogha, Toulouse-Lautreca, Vuillarda a po návratu se nechal inspirovat i Bohumilem Kubištou, se kterým sdílel ateliér. Roku 1913 založil spolu s Otakarem Nejedlým v Praze soukromou malířskou školu.[2]
Spolu s Nejedlým maloval francouzská bojiště 1. světové války. Ve 20. a 30. letech podnikl řadu cest do zahraničí (Itálie, Dalmácie, Paříž) a maloval krajiny na různých místech v Čechách.
V letech 1909–1911 a 1917–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes,[3] od roku 1923 členem kuratoria Moderní galerie v Praze, v roce 1933 byl přijat do České akademie věd a umění. Byl aktivním členem Osmy[4] a Skupiny výtvarných umělců. Publikoval v Uměleckém měsíčníku.
Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho styl byl zpočátku ovlivněn francouzským moderním malířstvím a tvorbou členů Osmy a Skupiny výtvarných umělců, zejména kubismem a fauvismem. Později se od kubismu odklonil a tvořil portréty a expresivně stylizované figurální kompozice. S Otakarem Nejedlým maloval krajiny z bojišť legií pro památník na Vítkově, Z francouzského bojiště (1919), dále jsou to například Zimní zátiší (1935) nebo Loreta na jaře (1942). Řada prací byla s intimními náměty. V pozdních krajinomalbách navazoval na impresionismus Slavíčka a Bonnarda.
Mezi jeho nejvýznamnější poválečná díla patří cyklus krajin pro malý foyer Národního divadla (1952). V roce 1963 byl jmenován národním umělcem.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vincenc Beneš Z Tálína u Písku
Bibliografie (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Japonský dřevoryt, Umělecký měsíčník 2, 1912–13, s. 101–102, 146–147
- Nové umění, Umělecký měsíčník 2, 1912–13, s. 176–187
- Kubistická výstava v Mánesu, Umělecký měsíčník 2, 1912–13, s. 326–331
- Jan Preisler, Volné směry 20, 1919–20, s. 1–23
- Corot, Volné směry 33, 1936–37, s. 16–26
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1872-1896 v Lišicích, sign., ukn., str.168. Dostupné online
- ↑ Dačevová R, a kol., 2012, s. 88-89
- ↑ Historický seznam členů SVU Mánes. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Beneš Vincenc, s. 18.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 87, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
- Mahulena Nešlehová, Soupis výtvarně kritických a teoretických prací malíře Vincence Beneše, Knihovna UDU AV ČR (rukopis)
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 396–398.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 81.
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 39.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Beneš na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vincenc Beneš
- Vincenc Beneš v databázi Archivu Národního divadla
- Vincenc Beneš v informačním systému abART
