Karel Anselm, vévoda z Urachu
Karel Anselm z Urachu | |
---|---|
vévoda z Urachu | |
Erb vévodů z Urachu | |
Doba vlády | 15. srpna 1981 – 9. února 1991 |
Narození | 5. února 1955 (69 let) Řezno, Bavorsko, Západní Německo |
Předchůdce | Vévoda Karel Gero |
Nástupce | Vévoda Vilém Albert |
Manželky | Saskia Wüsthofová (sňatek 1991; rozvod 1996) Uta Maria Priemerová (sňatek 2014) |
Potomci | Vilém z Urachu a Maxmilián z Urachu |
Rod | Urachovci |
Otec | Eberhard z Urachu |
Matka | Princezna Ignácie z Thurnu a Taxisu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Anselm, vévoda z Urachu (* 5. února 1955, Řezno) je bývalá hlava morganatické urachovské větve rodu Württemberků.[1][2] Po smrti svého strýce, Karla Gera, se stal třetím pretendentem zaniklého litevského trůnu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Řezně v Západním Německu jako Karel Anselm František Josef Vilém Ludvík Filip Gero Maria, 4. vévoda z Urachu, hrabě z Württembergu, syn prince Eberharda z Urachu a princezny Ignácie z Thurnu a Taxisu. Je vnukem Viléma, vévody z Urachu, který byl od 11. července 1918 do listopadu 1918 zvoleným králem Mindaugasem II.[3] Titul „vévoda z Urachu“ byl v Německu zrušen spolu se všemi ostatními šlechtickými výsadami v roce 1919, přičemž dědičné tituly byly poté převedeny na příjmení.[4]
Vystudoval agronomii na Univerzitě v Kielu a stal se inženýrem. Po smrti svého bezdětného strýce Karla Gera v roce 1981 se stal čtvrtým vévodou z Urachu.[5] Zaniklý vévodský titul nosil do 9. února 1991, kdy se oženil s prostou občankou a vzdal se ho. Hlavou urachovské větve rodu Württemberků se po něm stal jeho bratr Vilém Albert. Karel Anselm žije na zámku Niederaichbach v Bavorsku a je vlastníkem lesnického panství Greshornish ve skotském Inverness.[1]
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. února 1991 se ve Stuttgartu oženil se Saskiou Wüsthofovou. Před rozvodem v roce 1996 se jim narodily dvě děti.
- Wilhelm Karl Gero Eberhard Peter Maria, princ z Urachu (* 8. července 1991)
- Maximilian Emanuel Wolfgang Luitpold Robert, princ z Urachu (* 5. května 1993)
Dne 2. září 2014 se oženil s Utou Marií Priemerovou (* 1964), jejíž dcera, Teresa von Bülow se provdala za hraběte Ference Kornise von Göncz-Ruszka, vnuka prince Rassa Bavorského.[zdroj?]
Předkové
[editovat | editovat zdroj]Vilém Bedřich Filip Württemberský | ||||||||||||
Vilém I. z Urachu | ||||||||||||
Wilhelmine von Tunderfeld-Rhodis | ||||||||||||
Vilém Karel z Urachu | ||||||||||||
Florestan I. Monacký | ||||||||||||
Florestina z Urachu | ||||||||||||
Marie Karolína Gibert de Lametz | ||||||||||||
Eberhard z Urachu | ||||||||||||
Maxmilián Josef Bavorský | ||||||||||||
Karel Teodor Bavorský | ||||||||||||
Ludovika Bavorská | ||||||||||||
Amélie Bavorská | ||||||||||||
Jan I. Saský | ||||||||||||
Žofie Saská | ||||||||||||
Amálie Augusta Bavorská | ||||||||||||
Karel Anselm, vévoda z Urachu | ||||||||||||
Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu | ||||||||||||
Albert z Thurn-Taxisu | ||||||||||||
Helena Bavorská | ||||||||||||
Ludvík Filip z Thurn-Taxisu | ||||||||||||
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský | ||||||||||||
Markéta Klementina Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
Ignácie z Thurnu a Taxisu | ||||||||||||
Adolf Lucemburský | ||||||||||||
Vilém IV. Lucemburský | ||||||||||||
Adelaida Marie Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
Alžběta Lucemburská | ||||||||||||
Michal I. Portugalský | ||||||||||||
Marie Anna Portugalská | ||||||||||||
Adelaida z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Anselm, Duke of Urach na anglické Wikipedii.
- ↑ a b GERMANY, idowa, Straubing. Naturfriedhof in Oberellenbach: Die letzte Ruhe unter einem Baum - idowa. idowa.de [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NIEDERBAYERN, Historischer Verein für. Verhandlungen des Historischen Vereins für Niederbayern. [s.l.]: Der Verein 268 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: CxZoAAAAMAAJ.
- ↑ DE BADTS DE CUGNAC, Chantal; COUTANT DE SAISSEVAL, Guy. Le Petit Gotha. Paříž: Nouvelle Imprimerie Laballery, 2002. ISBN 2-9507974-3-1. S. 159–163. (francouzsky)
- ↑ Zentrale für Unterrichtsmedien im Internet e.V. [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KATRITZKI, Freda. The World of Private Castles, Palaces and Estates. [s.l.]: Chateaux Prives 135 s. Dostupné online. ISBN 978-2-9524142-1-0. (anglicky)