Přeskočit na obsah

Kaíd Sibsí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaíd Sibsí
Kaíd Sibsí (2015)
Kaíd Sibsí (2015)
Prezident Tuniska
Ve funkci:
31. prosince 2014 – 25. července 2019
PředchůdceMunsif Marzúkí
NástupceMohamed Ennaceur (prozatímní)
Stranická příslušnost
ČlenstvíCall for Tunisia (2012–2019)
Constitutional Democratic Rally (1988–1994)
nezávislý politik (2011–2012)

Narození29. listopadu 1926
Sidi Bou Said
Úmrtí25. července 2019 (ve věku 92 let)
Vojenská nemocnice v Tunisu
Příčina úmrtírespirační selhání
Místo pohřbeníJellaz cemetery
ChoťChadlia Caid Essebsi
DětiHafedh Caïd Essebsi
SídloCarthage Palace (2014–2019)
Alma materPrávnická a ekonomická fakulta pařížské univerzity
Sadiki College
Profesepolitik, advokát a diplomat
Náboženstvíislám
sunnitský islám
Oceněnívelkokříž Řádu za občanské zásluhy (1969)
velkokříž Řádu Isabely Katolické (1983)
čestný doktor Univerzity Paříž 1 (2015)
Řád Serafínů (2015)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2017)
… více na Wikidatech
PodpisKaíd Sibsí, podpis
CommonsBéji Caïd Essebsi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaíd Sibsí (arabsky الباجي قائد السبسي‎, Al-Bádží Qáid as-Sabsí, DMG al-Bāǧī Qāʾid as-Sabsī, přepis francouzsky Béji Caïd Essebsi, případně el Sabsi; 29. listopadu 1926,[1] Sidi Bou Said, Tunisko25. července 2019, Tunis[2]) byl tuniský právník, politik a prezident.

Dne 27. února 2011 byl jmenován premiérem Tuniska. Po parlamentních volbách ho 24. prosince 2012 nahradil Hamadi Jebali. 22. prosince 2014 byl zvolen prezidentem Tuniska.

Narodil se v Sídí Bu Saíd v rodině zemědělce. Byl ženatý, měl dva syny a dvě dcery.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na právnické fakultě v Paříži se stal v roce 1952 právníkem v Tunisu. V roce 1956, kdy země získala nezávislost, se jako poradce připojil k premiérovi Habíbu Burgibovi, budoucímu prvnímu prezidentovi.

V letech 19571971 zastával různé funkce jako ředitel regionální správy, generální ředitel úřadu Národní bezpečnosti, ministr vnitra (od 5. července 1965 do 8. září 1969) a ministr obrany (od 7. listopadu 1969 do 12. června 1970). Poté byl velvyslancem v Paříži. V říjnu 1971 a lednu 1972 vystoupil s názorem, že by v Tunisku měla být větší demokracie, a následně odstoupil z funkce. Do Tunisu se vrátil v dubnu 1981.

Nastoupil do vlády premiéra Muhammada Mzálího jako ministr zahraničních věcí a resort spravoval do června 1986. V roce 1987 byl jmenován velvyslancem v Východním Německu. Mezi roky 1990 a 1991 byl předsedou Poslanecké sněmovny. Dne 27. února 2011 se stal po Muhammadu Ghannúším novým tuniským premiérem. Dne 22. prosince 2014 byl zvolen tuniským prezidentem.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Sayed Mohamed Mahdi al Tajir, The International Who's Who of the Arab World (1978), page 137.
  2. Beji Caid Essebsi: Tunisian president dies aged 92. BBC News [online]. 2019-07-25 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b State visit from Tunisia – day 1 - Sveriges Kungahus. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-19. (anglicky) 
  4. بالصور.. العاهل البحريني يمنح الرئيس التونسي وسام الشيخ عيسى. بوابة فيتو [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  5. Caïd Essebsi décore Erdogan des insignes de l’Ordre de la République. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  6. Conferimento di onorifi cenze dell'Ordine Al merito della Repubblikca italiana. Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 10. května 2017, čís. 107, s. 130. Dostupné online. 
  7. Government Notices published in Govt. Gazette No. 20,137 of 15th February 2019. www.gov.mt [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. King Salman, Tunisian president hold talks, oversee signing of two deals & confer medals. Saudigazette [online]. 2019-03-29 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (English) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]