Kaíd Sibsí
Kaíd Sibsí | |
---|---|
Kaíd Sibsí (2015) | |
Prezident Tuniska | |
Ve funkci: 31. prosince 2014 – 25. července 2019 | |
Předchůdce | Munsif Marzúkí |
Nástupce | Mohamed Ennaceur (prozatímní) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Call for Tunisia (2012–2019) Constitutional Democratic Rally (1988–1994) nezávislý politik (2011–2012) |
Narození | 29. listopadu 1926 Sidi Bou Said |
Úmrtí | 25. července 2019 (ve věku 92 let) Vojenská nemocnice v Tunisu |
Příčina úmrtí | respirační selhání |
Místo pohřbení | Jellaz cemetery |
Choť | Chadlia Caid Essebsi |
Děti | Hafedh Caïd Essebsi |
Sídlo | Carthage Palace (2014–2019) |
Alma mater | Právnická a ekonomická fakulta pařížské univerzity Sadiki College |
Profese | politik, advokát a diplomat |
Náboženství | islám sunnitský islám |
Ocenění | velkokříž Řádu za občanské zásluhy (1969) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1983) čestný doktor Univerzity Paříž 1 (2015) Řád Serafínů (2015) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2017) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Béji Caïd Essebsi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaíd Sibsí (arabsky الباجي قائد السبسي, Al-Bádží Qáid as-Sabsí, DMG al-Bāǧī Qāʾid as-Sabsī, přepis francouzsky Béji Caïd Essebsi, případně el Sabsi; 29. listopadu 1926,[1] Sidi Bou Said, Tunisko – 25. července 2019, Tunis[2]) byl tuniský právník, politik a prezident.
Dne 27. února 2011 byl jmenován premiérem Tuniska. Po parlamentních volbách ho 24. prosince 2012 nahradil Hamadi Jebali. 22. prosince 2014 byl zvolen prezidentem Tuniska.
Narodil se v Sídí Bu Saíd v rodině zemědělce. Byl ženatý, měl dva syny a dvě dcery.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po studiích na právnické fakultě v Paříži se stal v roce 1952 právníkem v Tunisu. V roce 1956, kdy země získala nezávislost, se jako poradce připojil k premiérovi Habíbu Burgibovi, budoucímu prvnímu prezidentovi.
V letech 1957–1971 zastával různé funkce jako ředitel regionální správy, generální ředitel úřadu Národní bezpečnosti, ministr vnitra (od 5. července 1965 do 8. září 1969) a ministr obrany (od 7. listopadu 1969 do 12. června 1970). Poté byl velvyslancem v Paříži. V říjnu 1971 a lednu 1972 vystoupil s názorem, že by v Tunisku měla být větší demokracie, a následně odstoupil z funkce. Do Tunisu se vrátil v dubnu 1981.
Nastoupil do vlády premiéra Muhammada Mzálího jako ministr zahraničních věcí a resort spravoval do června 1986. V roce 1987 byl jmenován velvyslancem v Východním Německu. Mezi roky 1990 a 1991 byl předsedou Poslanecké sněmovny. Dne 27. února 2011 se stal po Muhammadu Ghannúším novým tuniským premiérem. Dne 22. prosince 2014 byl zvolen tuniským prezidentem.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Čestná medaile republiky – Alžírsko, 3. ledna 2013[3]
- velkostuha Nejvyššího řádu renesance – Jordánsko, 20. října 2015
- rytíř Řádu Serafínů – Švédsko, 4. listopadu 2015[3]
- Řád šejka Isy bin Salmána al Chalífy – Bahrajn, 26. června 2016[4]
- Řád Turecké republiky – Turecko, 2017[5]
- velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 8. února 2017[6]
- řetěz Řádu palestinské hvězdy – Palestina, 6. června 2017
- velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 31. ledna 2018
- Národní řád za zásluhy – Malta, 15. února 2019[7]
- Řád krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 29. března 2019[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sayed Mohamed Mahdi al Tajir, The International Who's Who of the Arab World (1978), page 137.
- ↑ Beji Caid Essebsi: Tunisian president dies aged 92. BBC News [online]. 2019-07-25 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b State visit from Tunisia – day 1 - Sveriges Kungahus. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-19. (anglicky)
- ↑ بالصور.. العاهل البحريني يمنح الرئيس التونسي وسام الشيخ عيسى. بوابة فيتو [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Caïd Essebsi décore Erdogan des insignes de l’Ordre de la République. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Conferimento di onorifi cenze dell'Ordine Al merito della Repubblikca italiana. Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 10. května 2017, čís. 107, s. 130. Dostupné online.
- ↑ Government Notices published in Govt. Gazette No. 20,137 of 15th February 2019. www.gov.mt [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ King Salman, Tunisian president hold talks, oversee signing of two deals & confer medals. Saudigazette [online]. 2019-03-29 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (English)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaíd Sibsí na Wikimedia Commons
- Tomáš Nídr: Diktátor po botoxu, Reportermagazin.cz, 21. ledna 2015
- Prezidenti Tuniska
- Osobnosti arabského jara
- Nositelé Řádu šejka Isy ibn Salmána al Chalífy
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé Nejvyššího řádu renesance
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu palestinské hvězdy
- Nositelé Národního řádu za zásluhy
- Nositelé Řádu krále Abd al-Azíze
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé Řádu Turecké republiky
- Narození v roce 1926
- Narození 26. listopadu
- Narození v Tunisku
- Úmrtí v roce 2019
- Úmrtí 25. července
- Úmrtí v Tunisu