Přeskočit na obsah

Hamadi Jebali

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hamadi Jebali
حمادي الجبالي
Hamadi Jebali v roce 2012
Hamadi Jebali v roce 2012
10. předseda vlády Tuniska
Ve funkci:
24. prosince 2011 – 14. března 2013
PrezidentMunsif Marzúkí
PředchůdceKaíd Sibsí
NástupceAli Larajed
Stranická příslušnost
ČlenstvíEnnahda (do prosince 2014)

Narození12. ledna 1949 (75 let)
Sousse, Tunisko
Alma materUniverzita v Tunisu
Pařížská univerzita
Profesenovinář, politik a inženýr
Náboženstvíislám
CommonsHamadi Jebali
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamadi Jebali (arabsky حمادي الجبالي‎; * 12. ledna 1949) je tuniský inženýr, islámský politik a novinář, od prosince 2011 do března 2013 tuniský předseda vlády. Byl generálním tajemníkem umírněné islamistické strany Ennahda, kterou v prosinci 2014 opustil kvůli účasti v prezidentských volbách.

Původ, vzdělání, kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1949 v Súse, vystudoval strojařinu na Univerzitě v Tunisu a pokračoval Paříži studiem fotovoltaiky.[1][2] Jako odborník na sluneční a větrnou energii založil v Sousse vlastní podnik.[3]

Politika a žurnalistika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1981 se zapojil do tuniského islamistického hnutí, které se tehdy nazvalo Hnutí islámské tendence. Byl ředitelem a šéfredaktorem týdeníku Al-Fajr, bývalého týdeníku islámské strany Ennahda.[2] Kromě toho byl dlouhou dobu členem výkonné rady strany a zůstává generálním tajemníkem Ennahdy.[1][4]

Trestní stíhání a uvěznění

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1992 vláda oznámila, že odhalila plány státního převratu, který Ennahda připravovala. Úřadující prezident Zín Abidín bin Alí měl být zabit a v zemi nastolen islámský stát. V srpnu 1992 byl Jebali spolu se 170 sympatizanty Ennahdy obviněn z „pokusu o převrat“. Jebali se hájil, že o plánech převratu neměl ponětí, tvrdil, že byl mučen a stopy mučení ukázal. Pozorovatelé Human Rights Watch proces označili za nespravedlivý, Amnesty International Jebaliho prohlásila vězněm svědomí.[5] Přesto byl 28. srpna 1992 odsouzen k šestnácti letům vězení za „příslušnost k ilegální organizaci“ a za „pokus o změnu zákonného státního zřízení“.[4] Odvolací soud trest potvrdil.[1]

Podmínky ve vězení byly tvrdé. Z patnácti let strávil více než deset na samotce. Kvůli podmínkám ve vězení opakovaně držel hladovku, každý z protestů trval 36 dní. V únoru 2006, u příležitosti 50. výročí nezávislosti Tuniska, byl podmíněně propuštěn.[1]

Předsedou vlády

[editovat | editovat zdroj]
Jebali na Světovém ekonomickém fóru 2012

Po Tuniské revoluci byla Ennahda v lednu 2011 legalizována. Jebali poté vystupoval na veřejnosti coby generální tajemník a mluvčí strany. Na pozvání Center for the Study of Islam and Democracy[6] navštívil v květnu 2011 Washington, kde se také setkal s americkými senátory Johnem McCainem a Joe Liebermanem.[7]

Následně, po úspěchu Ennahdy ve volbách do Ústavodárného shromáždění, jej strana 23. října 2011 nominovala coby kandidáta na funkci ministerského předsedy.[4][8] Jebali byl pokládán za zastánce proreformního křídla ve straně.[4] Prozatímní prezident Munsif Marzúkí jej 14. prosince 2011 do funkce jmenoval.[9] Svůj vládní kabinet představil 20. prosince.[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hamadi Jebali na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Case Information: Hamadi Jebali, Committee on Human Rights, nationalacademies.org. Retrieved on 26 October 2011.
  2. a b Man on a Wire. The Majalla. March 2012, s. 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 15 July 2012.  Archivovaná kopie. www.majalla.com [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-15. 
  3. BARROUHI, Abdelaziz. Hamadi Jebali: "Nous ne prétendons pas être les détenteurs de la vérité en Tunisie". Jeune Afrique. 13 May 2011. Dostupné online [cit. 27 October 2011]. (francouzsky) 
  4. a b c d FEUILLATRE, Cecile. Hamadi Jebali: The face of moderate Islamism in Tunisia. National Post. 26 October 2011. Dostupné online [cit. 26 October 2011]. 
  5. Further information on Tunisia: Imprisonment of a Journalist [online]. Amnesty International, February 1991 [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 
  6. The Center for the Study of Islam and Democracy Holds a Discussion on "What Kind of Democracy for the New Tunisia: Islamic or Secular?" [online]. BNET CBS Business Network, 9 May 2011 [cit. 2011-06-21]. Dostupné online. 
  7. Washington ready to play soft Islam card. [s.l.]: Maghreb Confidential, 26 May 2011. Dostupné online. 
  8. TOUMI, Habib. Al Nahdha likely to front its secretary general as prime minister. Gulf News. 26 October 2011. Dostupné online [cit. 26 October 2011]. 
  9. MZIOUDET, Houda. Ennahda’s Jebali Appointed as Tunisian Prime Minister. Tunisia-live.net. 14 December 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 17 January 2012. 
  10. Tunisian PM presents new government. www.google.com. Google News, 20 December 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2012. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamadi Jebali na Wikimedia Commons