Jurij Arťuchin
| Jurij Petrovič Arťuchin | |
|---|---|
| Kosmonaut SSSR | |
| Státní příslušnost | SSSR/Rusko |
| Datum narození | 22. července 1930 |
| Místo narození | Peršutin u Moskvy |
| Datum úmrtí | 4. srpna 1998 |
| Místo úmrtí | Hvězdné městečko |
| Předchozí zaměstnání | Pilot |
| Hodnost | Plukovník |
| Čas ve vesmíru | 15d 17h 30m |
| Kosmonaut od | 10. ledna 1963 |
| Mise | Sojuz 14 |
| Kosmonaut do | 26. ledna 1982 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jurij Petrovič Arťuchin (rusky Юрий Петрович Артюхин; 22. července 1930 v Peršutinu[1] u Moskvy – 4. srpna 1998 v Hvězdném městečku) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti.
Život
[editovat | editovat zdroj]Otce, který sloužil u letectva a krátce po zahájení války byl sestřelen, ztratil v roce 1941. V deváté třídě se rozhodl jít v jeho šlépějích a byl poslán na balašovské učiliště pro piloty (KVVAUL). Ze zdravotních důvodů k létání nebyl připuštěn a přešel na serpuchovské letecké technické učiliště.[2] Po dvou letech výuky se stal roku 1950 v hodnosti podporučíka starším technikem letky v zabajkalském vojenském okruhu. Po čase začal studovat na Vojenské letecké inženýrské akademii Žukovského v Moskvě. Po úspěšném absolvování získal titul inženýra a na škole zůstal a pracoval zde v jedné z vědeckých laboratoří. V lednu 1963 byl přijat do oddílu kosmonautů.[3].
Let do vesmíru
[editovat | editovat zdroj]V dubnu 1973 měl Jurij Arťuchin spolu s Pavlem Popovičem letět na vojenskou stanici Almaz 101-1, pro veřejnost označovanou jako Saljut 2. Stanice však předčasně zanikla.[4] Oba v přípravě pokračovali.[5]
V roce 1974 absolvoval let kosmickou lodí Sojuz 14 k orbitální stanici Saljut 3 ve funkci palubního inženýra. Letěl společně s kosmonautem Pavlem Popovičem a na stanici pracovali 14 dní.[6]
Po letu
[editovat | editovat zdroj]Později absolvoval další vysokou školu, v roce 1980 se stal kandidátem věd a dostával další vyšší vojenské funkce. Do kosmu již neletěl. V roce 1990 dosáhl hodnosti plukovníka.
Byl ženatý, měl dvě děti. V roce 1992 byl penzionován. Zemřel v důsledku nemoci ve svých 68 letech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Pod znakem Berkut, s. 17.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Jurij Petrovič Arťuchin, s. 39.
- ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Kosmická obydlí, s. 199.
- ↑ PACNER, Karel. První vesmírné příbytky: Historie sovětského programu Saljut (2). 100+1 zahraniční zajímavost [online]. Extra Publishing, s. r. o., 2020-04-19 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. ISSN 1804-9907.
- ↑ ŠAMÁREK, Ondřej. Posádka Sojuzu-14: (zprava) Popovič, Arťuchin [online]. Kosmonautix.cz, 2017-03-10 [cit. 2022-10-08]. Zdroj: ourairports.biz. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Petrovič Arťuchin na Wikimedia Commons - Jurij Petrovič Arťuchin na www.lib.cas.cz
- J.P.Arťuchin na http://www.astronaut.ru
- http://www.kozmo-data.sk/kozmonauti/artuchin-jurij-petrovic.html
