Juránkova chata
| Juránkova chata | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1922 / 1932 / 1945 |
| Další majitelé | Český Skiklub Plzeň |
| Současný majitel | Lesy ČR |
| Pojmenováno po | Arnošt Juránek |
| Poloha | |
| Adresa | Železná Ruda,  Česko |
| Pohoří | Šumava |
| Nadmořská výška | 1319 m n. m. |
| Souřadnice | 49°10′26,95″ s. š., 13°10′10,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juránkova chata je zaniklá horská chata v nevýrazném sedle mezi Svarohem a Jezerní horou na Šumavě, na katastrálním území Hojsova Stráž v blízkosti česko-bavorské hranice u hraničního znaku 29/6-0/1.[1] V době své existence se jednalo o nejvýše položenou horskou chatu na české straně Šumavy (1319 m n. m.). Chata sloužila především jako lyžařská základna, u záměru její výstavby byly preferovány vynikající okolní sněhové podmínky. Její pojmenování se jí dostalo po průkopníku šumavského lyžování a náčelníku Českého Ski klubu Plzeň Arnu Juránkovi. Vedlo k ní několik cest - asi nejznámější byla Dámská cesta, která procházela kamenným mořem Jezerní hory.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Poprvé byla chata slavnostně otevřena Českým Ski klubem Plzeň v neděli dne 1. října 1922 ve 12 hod, zbudována byla na pozemku patřícímu v té době knížecímu rodu Hohenzollernů. První verze Juránkovy chaty měla podobu dřevěného srubu na kamenné podezdívce. V přízemí byla chata tvořena jednou místností velikosti 4 x 5 m a malou předsíní, v podkroví umožňovaly palandy přespání 10 osob. Srub byl v provozu pouze ve všední dny a sloužil procházejícím turistům a lyžařům k přespání nebo jako přístřeší před nepřízní počasí. Prvním správcem objektu se stal bývalý lesní a stavební dělník jménem Raial (v letech 1874–1877 pracoval na stavbě Špičáckého tunelu). Chata po více než devíti letech své existence během silvestrovských oslav dne 31. prosince 1931 vyhořela.[2]
Hned následující rok se započalo s výstavbou nové chaty, která měla díky projektu ing. Otakara Prokopa z Plzně zajímavé architektonické řešení i moderní vnitřní vybavení (např. teplovzdušné ústřední topení, velká restaurace) a její celkové náklady činily cca 250 000 Kčs. K slavnostnímu otevření došlo 30. října 1932. Dostálův průvodce z roku 1938 chatu popisuje takto: „Vysoká, štíhlá stavba se strmou střechou na důležité křižovatce. Přízemí je cihlové, výše srub s heraklitem a prkenným obitím. V přízemí je úschovna a úpravna lyží, ústřední pec, hala a kuchyně. V 1. patře restaurační místnost, ve 2. patře noclehárna pro muže a ženy se 40 lůžky, ve 3. patře byt nájemce.“[3] Na rozdíl od předchozího srubu měla již celoroční provoz a správcem byl opět Raial, našel tady svůj domov i mohutný horský bernardýn. Český Ski klub Plzeň zde organizoval četné lyžařské závody – v roce 1935 se zde např. konala I. Velká sjezdová cena Šumavy. Lyžařský a turistický boom utnuly válečné události – po dobu Protektorátu Čechy a Morava a druhé světové války byla chata mimo provoz. Klíč od objektu byl uložen u tehdejšího německého nájemce chaty na Černém jezeře. Norbert Lang z Českého Ski klubu Plzeň chodíval se synem chatu pravidelně kontrolovat – až do posledního roku války byla chata zakonzervovaná a v dobrém technickém stavu, německé obyvatelstvo o ni neprojevovalo prakticky žádný zájem. Necelý rok před skončením války zde však německý Wehrmacht vybudoval vojenský radar a do lyžárny chaty umístil mohutný agregát pro výrobu elektrického proudu k napájení radaru. To se stalo Juránkově chatě zřejmě osudné při obsazování Bayerisch Eisenstein a Železné Rudy americkou armádou a následném pročesávání rozsáhlého okolního území. Když 15. května 1945 Norbert Lang dorazil s dalšími členy plzeňského Ski klubu k chatě, nalezli chatu vyhořelou, při bližším ohledání nebyly zjištěny stopy výbuchu munice, ani ozbrojeného střetu mezi vojáky německé a americké armády, nedaleko spáleniště byla ale objevena americká letecká nádrž se zbytkem benzínu.[2]
Členové Českého Ski klubu se okamžitě pustili do obnovy chaty, která byla provázena velkým poválečným nadšením – konaly se četné peněžní sbírky, členové Ski klubu vynášeli na svých bedrech stavební materiál z nádraží Železná Ruda - Špičák na staveniště chaty. A tak mohla být rekonstrukce podle projektu inženýra Prokopa a doktora Neckáře dokončena před koncem roku a chata byla znovu uvedena do provozu 23. prosince 1945. Obnovená chata však byla pouze jednopatrová. Po komunistickém puči v roce 1948 byl veškerý majetek Ski klubu Plzeň zabaven a postupně převeden na orgány nově vznikající jednotné Československé tělovýchovy. V roce 1951 bylo zřízeno hraniční pásmo a všechny stavby v něm byly v polovině padesátých let rozbořeny. To postihlo zřejmě i Juránkovu chatu, která spadala pod příslušnost 7. roty Pohraniční stráže umístěné na Černém jezeře. Kdy přesně a jak byla demolice chaty provedena, není známo. Její ruiny přetrvaly do současných dnů.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠMÍDA, Zdeněk. Státní hranice a pohraniční turistika [online]. www.zdeneksmida.cz, 2016. Kapitola Rozbor Královského hvozdu. Dostupné online.
- ↑ a b RŮŽIČKA, Josef. Známá a i neznámá Z historie zaniklé Juránkovy chaty - první část. S. 10. Železnorudský zpravodaj [online]. Město Železná Ruda. Roč. IX, čís. listopad 2008, s. 10. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, Jaroslav. Šumava. Praha: Knihkupectví Klubu československých turistů, 1938.
- ↑ RŮŽIČKA, Josef. Známá a i neznámá Z historie zaniklé Juránkovy chaty - druhá část. S. 16. Železnorudský zpravodaj [online]. Město Železná Ruda. Roč. IX, čís. prosinec 2008, s. 16. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Juránkova chata na Svarohu na Wikimedia Commons - Juránkova chata na Svarohu na webu Zaniklé obce
