Přeskočit na obsah

Julie Payetteová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julie Payetteová
Julie Payetteová (2017)
Julie Payetteová (2017)
29. generální guvernérka Kanady
Ve funkci:
2. října 2017 – 21. ledna 2021
PanovníkAlžběta II.
Předseda vládyJustin Trudeau
PředchůdceDavid Johnston
NástupceRichard Wagner (vládní administrátor)

Narození20. října 1963 (61 let)
Montréal
SídloRideau Hall (2017–2021)
Alma materMcGillova univerzita (do 1986)
Torontská univerzita (do 1990)
Atlantic College
Collège Regina Assumpta
Profesekosmonautka, inženýrka a politička
OceněníNárodní řád Quebecu (2000)
NASA Exceptional Service Medal (2010)
člen Kanadské královské společnosti (2019)
honorary doctorate from the University of Alberta
honorary doctorate of Concordia University
… více na Wikidatech
PodpisJulie Payetteová, podpis
CommonsJulie Payette
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Julie Payetteová
Astronaut CSA
Státní příslušnostKanadaKanada Kanada
Datum narození20. října 1963 (61 let)
Místo narozeníMontreal, Québec, Kanada
Předchozí
zaměstnání
inženýrka
Čas ve vesmíru25 dní, 11 hodin a 57 minut
Kosmonautka od8. června 1992
MiseSTS-96/ISS, STS-127/ISS
Znaky misíSTS-96 STS-127
Kosmonautka doaktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julie Payetteová (* 20. října 1963 Montreal, Québec) je kanadská inženýrka, astronautka a politička. Původně působila jako inženýrka a výzkumná pracovnice různých počítačových společností a od června 1992 jednou z kanadských astronautů. Uskutečnila dva krátkodobé kosmické lety, oba na Mezinárodní vesmírnou stanici. Poprvé vzlétla do vesmíru roku 1999 v raketoplánu Discovery při letu STS-96, podruhé roku 2009 v raketoplánu Endeavour při misi STS-127. Celkem ve vesmíru prožila 25 dní, 11 hodin a 58 minut. Mezi lety 2017–2021 byla generální guvernérkou Kanady.[1]

Mládí, inženýrka

[editovat | editovat zdroj]

Julie Payetteová se narodila roku 1963 v Montrealu v kanadské provincii Québec, zde prožila dětství a chodila na střední školu. Roku 1982 se stala bakalářkou na United World College of the Atlantic ve Walesu.[2] O čtyři roky později získala druhý bakalářský titul na McGillově univerzitě v Montrealu.[3]

Od roku 1986 pracovala na pozici systémové inženýrky u společnosti IBM, v letech 1988–1990 byla výzkumnou asistentkou na Torontské univerzitě. Roku 1990 obdržela magisterský titul (Master of Applied Science – Computer Engineering) na Torontské univerzitě. Následující rok spolupracovala s výzkumnou laboratoří IBM v Curychu a roku 1992 pracovala ve společnosti Bell-Northern Nortel Research v Montrealu.[2]

Astronautka

[editovat | editovat zdroj]

Přihlásila se do druhého kanadského náboru astronautů vyhlášeného Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), prošla všemi koly výběru a 8. června 1992 se stala jednou ze čtveřice nových astronautů CSA.[3] Vzápětí zahájila základní kosmonautický výcvik.[2]

Roku 1994 se účastnila sedmidenní simulace kosmického letu v Torontu.[3] Roku 1996 získala licenci hloubkové potápěčky. Téhož roku získala kvalifikaci vojenské pilotky a hodnost kapitána kanadského vojenského letectva. Celkem (do roku 2011) nalétala na vrtulových i reaktivních letadlech na 1300 hodin.[2]

V letech 1996–1998 absolvovala v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu společný výcvik s astronauty 16. náboru NASA, který završila ziskem kvalifikace letové specialistky raketoplánu.[3]

V srpnu 1998 byla jmenována do posádky letu STS-96 raketoplánu Discovery. Raketoplán k cestě do vesmíru odstartoval 27. května 1999. Cílem letu byla doprava zásob a vybavení na dosud neobydlenou Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Discovery přistála 6. června, v kosmu strávila 9 dní, 19 hodin a 13 minut.[4]

V letech 1999–2002 byla členkou skupiny zabezpečující výcvik amerických a kanadských astronautů v Evropě a Rusku. Od roku 2003 pracovala v houstonském středisku řízení letů na postu hlavní operátorky (CapCom) pro spojení s astronauty.[2] V letech 2000–2007 stála v čele kanadských astronautů (Chief Astronaut for the Canadian Space Agency).[2]

V únoru 2008 NASA oznámila její zařazení do posádky letu STS-127. Podruhé vzlétla na oběžnou dráhu 15. července 2009 v raketoplánu Endeavour. Cílem mise byla doprava a montáž JEM EF, posledního dílu japonského modulu Kibó na ISS a výměna jednoho člena posádky stanice. Let trval 15 dní, 16 hodin a 45 minut, raketoplán přistál 31. července 2009.[5]

Julie Payetteová je vdaná, má dvě děti.[2]

Generální guvernérka Kanady

[editovat | editovat zdroj]

Generální guvernérkou Kanady byla jmenována 13. července 2017, jako generální guvernérka Alžběty II., královny Kanady, na doporučení předsedy vlády Kanady Justina Trudeau a stala se nástupcem Davida Johnstona. Přísahu generální guvernérky Kanady složila a úřadu se ujala 2. října 2017.

Na funkci rezignovala 21. ledna 2021 poté, co šetření ukázalo, že verbálními útoky na podřízené vytvářela v úřadě „toxické pracovní prostředí“.[6][7]

  1. AUSTEN, Ian. Canada’s Governor General Resigns Amid Reports of a Toxic Workplace. The New York Times. 2021-01-22. Dostupné online [cit. 2021-01-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. a b c d e f g Kanadská kosmická agentura. Canadian Astronauts [online]. Rev. 2011-11-25 [cit. 2012-03-29]. Kapitola Biography of Julie Payette. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2011-9-25 [cit. 2012-03-29]. Kapitola Julie Payette. Dostupné online. (rusky) 
  4. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1999-6-22 [cit. 2012-03-29]. Kapitola STS-96 Di/F-26. [Dále jen Holub]. Dostupné online. 
  5. Holub. Rev. 2011-12-4 [cit. 2012-03-29]. Kapitola STS-127. 
  6. BURKE, Ashley. Payette stepping down as governor general after blistering report on Rideau Hall work environment. www.cbc.ca [online]. CBC News, 2021-1-21 [cit. 2021-1-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The Canadian Press. What happens when the governor-general resigns?. www.theglobeandmail.com [online]. The Globe & Mail, 2021-1-21 [cit. 2021-1-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]