Přeskočit na obsah

Joseph Kittinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Joseph Kittinger
Rodné jménoJoseph William Kittinger Jr.
Narození27. července 1928
Tampa
Úmrtí9. prosince 2022 (ve věku 94 let)
Orlando
Příčina úmrtírakovina plic
Alma materBollesova škola (do 1946)
Floridská univerzita (1947–1949)
Povolánídůstojník letectva, stíhací pilot a balonář
OceněníHarmonova trofej (1959)
Paul Harris Fellow (1985)
Mezinárodní vesmírná síň slávy (1989)
Národní letecká síň slávy (1997)
Trofej Michaela Collinse (2008)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph William Kittinger II (27. července 1928 Tampa, Florida, USA – 9. prosince 2022 Orlando, Florida, USA) byl důstojník Letectva Spojených států amerických, sloužící v letech 1950–1978. V letech 1956–1960 se v rámci projektů Manhigh a Excelsior zapojil do experimentálních balonových výškových letů. Roku 1960 uskutečnil rekordní seskok z balonu letícího ve výšce 31 333 metrů, při němž padal volným pádem 4 minuty a 36 sekund a dosáhl rychlosti 988 km/h. Držitelem rekordu za nejvyšší seskok byl 52 let. Následně absolvoval tři bojové turnusy ve vietnamské válce. Dosáhl jednoho sestřelu a po svém vlastním sestřelení strávil jedenáct měsíců v zajetí. V roce 1984 jako první člověk uskutečnil sólový transatlantický balonový přelet.

Dne 14. října 2012 byla výška seskoku a dosažená rychlost překonána Felixem Baumgartnerem, který po seskoku z výšky 39 kilometrů padal rychlostí až 1120 km/h. Baumgartner však nepřekonal Kittingerovu délku letu volným pádem.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Joseph Kittinger v roce 1957 v balonové gondole projektu Manhigh

Výškové let v balonech

[editovat | editovat zdroj]

Kittinger je výrazně spojen s experimentálními výškovými lety v balonech. Byl zapojen do projektu Manhigh, v jehož rámci byly lidé vynášeni v balonech do středních vrstev stratosféry. Dne 2. června 1957 Kittinger v rámci letu Manhigh I vystoupal do výšky 29 490 metrů.[1] V rámci projektu následovaly ještě lety Manhigh II (David G. Simons) a Manhigh III (Clifton M. McClure).

V letech 1959–1960 se Kittinger zapojil do projektu Excelsior, zaměřeného na zkoumání seskoků z velkých výšek. Třetí seskok Excelsior III Kittinger uskutečnil dne 16. srpna 1960 v 7:12 nad údolím Tularosa v Novém Mexiku. Výstup do výšky 31 kilometrů balonu trval 1 hodinu a 31 minut. Kvůli selhání pravé rukavice Kittingerovi otékala ruka. Gondolu balonu opustil ve výšce 31 333 metrů (102 800 stop). Na sobě měl skafandr David Clark Co. MC-3A a helmu MA-3. Dýchal směs 60 % kyslíku, 20 % dusíku a 20 % helia. Celkem 4 minuty a 36 sekund padal volným pádem, který stabilizoval malý padák. Dosáhl přitom rychlosti 988 km/h.[2] Hlavní padák otevřel ve výšce 5334 metrů. Sekvence od seskoku po přistání trvala téměř třináct minut a 45 sekund. Za rekordní seskok byl Kittinger vyznamenán Záslužným leteckým křížem a zároveň získal Harmonovu trofej.[2] Rekord držel celkem 52 let.[1]

Vietnamská válka

[editovat | editovat zdroj]
Joseph Kittinger v roce 1999

Po návratu k letectvu Kittinger absolvoval tři turnusy ve válce ve Vietnamu, při kterých uskutečnil 483 bojových letů. V prvních dvou turnusech létal s pístovým bitevním letounem B-26K Invader. Třetí turnus nastoupil dobrovolně k 555. stíhací peruti amerického letectva (555th Fighter Interceptor Squadron) s proudovými stíhacími letouny F-4D Phantom II.[2]

Dne 1. března 1972 Kittinger pilotoval F-4D Phantom II (sériové číslo 66-7463, volací znak Falcon 54) při hlídkovém letu nad severním Laosem. Druhým členem posádky byl Leigh A. Hodgdon. V páru s nimi letěl ještě druhý letoun F-4D Phantom II. Přibližně ve 20:00 letoun včasné výstrahy EC-121T Warning Star upozornil Phantomy na přítomnost severokorejských stíhacích letounů MiG-21. Kittinger následně jeden MiG-21 sestřelil řízenou střelou. Sestřel získal v letounu, se kterým různí piloti dosáhli celkem šesti vzdušných vítězství.[1]

Dne 11. května 1972 byl Kittinger sestřelen řízenou střelou vypuštěnou severokorejským MiGem-21, který byl následně sám sestřelen Kittingerovým wingmanem. Kittinger a jeho zbraňový operátor William J. Reich se katapultovali a strávili jedenáct měsíců v zajetí ve věznici přezdívané Hanojský Hilton.[1]

První sólový transatlantický let balónem

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1983 Kittinger vytvořil dva rekordy Mezinárodní letecké federace, když urazil 3221,23 kilometrů z Las Vegas v Nevadě do Farmersville ve státě New York.[3]

Ve dnech 14.–18. září 1984 Kittinger uskutečnil první sólový transatlantický přelet v balonu. Balon Yost GB55 využíval jako nosný plyn 3000 m3 helia. Odstartoval z Caribou ve státě Maine a o 86 hodin později přistál v Montenotte v Itálii.[3] Let měl délku 5703,03 kilometrů. Díky tomu Kittinger ustavil dálkový rekord Mezinárodní letecké federace.[4]

Další život

[editovat | editovat zdroj]

Zemřel roku 2022 v Orlandu na Floridě. Bylo mu 94 let. Pohřben byl na Arlingtonském národním hřbitově.[3]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Joseph Kittinger s gondolou Excelsior, ze které provedl rekordní seskok
    Joseph Kittinger s gondolou Excelsior, ze které provedl rekordní seskok
  • Gondola Excelsior s Josephem Kittingerem stoupá do výšky k provedení rekordního seskoku
    Gondola Excelsior s Josephem Kittingerem stoupá do výšky k provedení rekordního seskoku
  • Rekordní seskok Josepha Kittingera z výšky 31 333 metrů
    Rekordní seskok Josepha Kittingera z výšky 31 333 metrů
  • Joseph Kittinger přistává na padáku
    Joseph Kittinger přistává na padáku
  • Záchranný tým pomáhá Josephu Kittingerovi po přistání po rekordním seskoku. V pozadí je vrtulník [[Piasecki H-21
    Záchranný tým pomáhá Josephu Kittingerovi po přistání po rekordním seskoku. V pozadí je vrtulník [[Piasecki H-21

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d SWOPES, Brian. 1 March 1972 [online]. This Day in Aviation, 2025-03-01 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SWOPES, Brian. 16 August 1960 [online]. This Day in Aviation, 2024-08-16 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c SWOPES, Brian. 14–18 September 1984 [online]. This Day in Aviation, 2024-09-18 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Joseph W. Kittinger, Jr. (USA) [online]. Fédération Aéronautique Internationale [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joseph_Kittinger&oldid=24720853“