Přeskočit na obsah

Josef z Nostic-Rienecku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef hrabě von Nostic-Rieneck
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1912 – 1918
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1913
Narození21. února 1878
Praha
Úmrtí26. května 1946 (ve věku 68 let)
zámek Planá
Místo pohřbeníHrobka Nostitzů v Plané
Titulhrabě
ChoťRosa z Lobkovic
RodičeKarel Ervín z Nostic-Rienecku a Marie Anna Karolína z Nostic-Rokytnice
DětiKarel Maria z Nostic-Rienecku
Jiří z Nostic-Rienecku
Marie Josefa z Nostitz-Rienecku
Anna z Nostitz-Rienecku
PříbuzníMathilda Marie z Nostic[1], Bedřich z Nostic-Rienecku[1], Josef z Nostic-Rienecku[1], Hugo z Nostic-Rienecku[1] a Rosa z Nostic-Rienecku[1] (vnoučata)
Profesepolitik a velkostatkář
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef hrabě z Nostic-Rienecku (německy Josef Maria Hartwig Matthias Reichsgraf von Nostitz-Rieneck) (21. února 1878 Praha – 26. května 1946 Planá) byl česko-rakouský šlechtic, politik a mecenáš z rodu Nosticů. Od mládí se angažoval v politice a charitě, byl poslancem českého zemského sněmu a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Vlastnil několik velkostatků v Čechách (Planá, Rokytnice v Orlických horách, Horky nad Jizerou). O část majetku přišel během pozemkové reformy (Horky nad Jizerou), další statky ztratil kvůli zadlužení za druhé světové války (Rokytnice). Jeho posledním majetkem byl velkostatek Planá zestátněný v roce 1945, vzhledem ke zdravotnímu stavu ale mohl dožít na zámku v Plané, kde je také pohřben.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Rokytnice

Pocházel ze starého šlechtického rodu Nosticů, patřil k linii Nostic-Rieneck. Narodil se v Praze jako nejstarší syn Karla Ervína Nostice (1850–1911)[2][3] a jeho manželky Marie (1853–1928), která patřila k rokytnické linii Nosticů.[4] Josef vystudoval práva a v roce 1903 byl jmenován c. k. komořím.[5] Poté se zapojil do veřejného života v Čechách, v letech 1908–1913 byl poslancem českého zemského sněmu, kde zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.[6] Po otci převzal v roce 1912 dědičné místo v rakouské Panské sněmovně. Stejně jako otec se angažoval také v charitě a v letech 1911–1939 byl předsedou kuratoria nadace Vincentina, která provozovala ústav pro nevyléčitelně nemocné na Břevnově.[7] Za zásluhy obdržel v roce 1917 komturský kříž Řádu Františka Josefa.[8]

V roce 1939 utrpěl mozkovou příhodu a zůstal ochrnutý na polovinu těla.[9] I když se hlásil k německé národnosti a jeho majetek byl v roce 1945 zkonfiskován, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mohl dožít na zámku v Plané, kde o rok později zemřel. Byl pohřben v rodové hrobce u kostela sv. Anny v Plané, kterou nechal zřídit jeho otec.

Majetkové a rodinné poměry

[editovat | editovat zdroj]
Hrobka Nosticů v Plané

Spolu s matkou se od roku 1911 podílel na správě rodového majetku, zahrnující velkostatky Planá, Rokytnice, Horky nad Jizerou a Brodce. Ke všem velkostatkům patřilo přes 7 500 hektarů půdy.[10] Do rozlohy majetku zasáhla pozemková reforma, kdy byly zcela vyvlastněny statky Horky a Brodce.[11] Do nosticovského majetku vstupoval stát i na dalších statcích a například v části zámku Rokytnice byla přes Josefovy protesty zřízena česká škola.[12][13] V Praze rodině patřil palác v Mikulandské ulici na Novém Městě (známý též jako Schönkirchovský). Palác byl od roku 1931 částečně pronajatý pro potřeby kulturních institucí.[14] Zadlužený velkostatek Rokytnice přešel v roce 1940 do rukou libereckého bankovního ústavu Kreditanstalt der Deutschen. Posledním sídlem rodu tak zůstal zámek v Plané,[15] který v roce 1935 prošel stavební úpravou stírající jeho historické hodnoty z období baroka.[16] Velkostatek Planá byl v roce 1945 zestátněn na základě Benešových dekretů.

V roce 1900 se v Praze oženil s princeznou Rosou Lobkowiczovou (1879–1957), dcerou nejvyššího maršálka Českého království knížete Jiřího Kristiána Lobkowicze (1835-1908).[17][18] Rosa byla dámou Řádu hvězdového kříže. Kromě pražského paláce střídala rodina pobyty na zámcích v Plané, Rokytnici a Horkách nad Jizerou. Soukromý život lze vysledovat i na základě rodinných událostí, dvě z Josefových dětí se narodily na zámku v Horkách, k roku 1908 se jako bydliště rodiny uvádí zámek Rokytnice.[19] a po první světové válce zámek Horky nad Jizerou.[20] Z manželství se narodilo sedm dětí, z nich vynikl druhorozený syn Jiří (1904–1992), který byl čestným rytířem Maltézského řádu, zaměstnancem Rakouského státního archivu a v roce 1988 obdržel Řád zlatého rouna. Z rodiny se později do Československa vrátila Josefova nejstarší vnučka Mathilda (1936–2021), která se věnovala charitě a usilovala o restituci zámku v Plané.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Rodokmen rodu Nostic-Rieneck na webu euweb.cz dostupné online
  3. ↑ Rodina Karla Ervína Nostic-Rienecka na webu geni.com dostupné online
  4. ↑ Rodokmen rodu Nosticů v rokytnické linii na webu euweb.cz dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 225 dostupné online
  6. ↑ Přehled poslanců českého zemského sněmu 1908–1913 na webu Parlamentu České republiky dostupné online
  7. ↑ Vznik a dějiny domu milosrdenství Vincentinum; Praha, 1935; s. 17 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918'; Vídeň, 1918;' s. 168 dostupné online
  9. ↑ AMBROŽOVÁ, Kristýna: Dějiny domu milosrdenství Vincentium v Praze-Břevnově (bakalářská práce); Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2011; s. 57–58 dostupné online
  10. ↑ Přehled majetku Marie Nostitzové in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 416–420 dostupné online
  11. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I.; Praha, 1996; s. 322 ISBN 80-85983-12-5
  12. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 418
  13. ↑ Historie zámku Rokytnice dostupné online
  14. ↑ Schönkirchovský palác na webu Národního památkového ústavu dostupné online
  15. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V.; Praha, 2002; s. 153 ISBN 80-7277-039-X
  16. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 257
  17. ↑ Rodokmen mělnické větve Lobkowiczů na webu euweb.cz dostupné online
  18. ↑ Rodina Josefa Nostice na webu geni.com dostupné online
  19. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1908; s. 625 dostupné online
  20. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 668 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_z_Nostic-Rienecku&oldid=24060552“