Josef Hlaváček

Skupina Křižovatka; (založeno 1963)
	Vladimír Burda; (25. 1. 1934 – 23. 10. 1970);
	Richard Fremund; (9. 4. 1928 – 21. 5. 1969);
	Josef Hlaváček; (13. 5. 1934 – 1. 10. 2008);
	Jiří Kolář; (24. 9. 1914 – 11. 8. 2002);
	Běla Kolářová; (24. 3. 1923 – 12. 4. 2010);
	Jan Kubíček; (30. 12. 1927 – 14. 10. 2013);
	Karel Malich; (18. 10. 1924 – 24. 10. 2019);
	Pavla Mautnerová; (17. 9. 1919 – 2001);
	Vladislav Mirvald; (3. 8. 1921 – 19. 4. 2003);
	Jiří Padrta; (29. 4. 1929 – 24. 4. 1978);
	Otakar Slavík; (18. 12. 1931 – 6. 11. 2010);
	Zdeněk Sýkora; (3. 2. 1920 – 12. 7. 2011);

Prof. PhDr. Josef Hlaváček, CSc.
Prof. PhDr. Josef Hlaváček, CSc.
	Josef Hlaváček
Narození	13. května 1934; Louny; Československo
Úmrtí	1. října 2008 (ve věku 74 let); Praha; Česko
Pobyt	Louny, Praha
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova
Pracoviště	Osvětový dům Louny, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Obor	dějiny umění
Známý díky	publikační činnosti, pedagogickému působení, založení vlastní galerie
Významná díla	Hugo Demartini, 1991; Výpovědi umění, 1991; Cvičení z estetiky, 2007
Ocenění	Čestný občan města Loun, 2006
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hlaváček (13. května 1934, Louny – 1. října 2008, Praha) byl český estetik a výtvarný kritik. Zabýval se českým výtvarným uměním 2. poloviny 20. století, v období normalizace nesměl pracovat v oboru. V 90. letech byl rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Život

V roce 1959 vystudoval estetiku a dějiny umění na Karlově univerzitě. V 60. letech byl významnou osobností kulturního života v rodných Lounech. Pracoval ve zdejším osvětovém domě, byl spoluzakladatelem Galerie Benedikta Rejta, klubu přátel umění, filmového klubu a lidové univerzity. V letech 1968–1970 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd v Praze, roku 1970 ho musel z politických důvodů opustit.

Do roku 1989 pracoval v různých profesích (výhybkář, skladník, antikvář). V letech 1990–1991 působil jako vedoucí oddělení výtvarného umění na Ministerstvu kultury České republiky. Roku 1992 založil se svou manželkou Alenou Galerii 60/70, ve které až do roku 1997 na desítkách výstav představili české umění 60. a 70. let. V letech 1991–1994 působil jako profesor a v letech 1994–2000 jako rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Je autorem mnoha článků, esejů a knih o současném výtvarném umění, např. o Hugo Demartinim, Jiřím Kolářovi, českém konstruktivismu 60. let, autorem scénářů televizních portrétů výtvarných umělců, např. o Věře Janouškové, Adrieně Šimotové, Zdeňku Sýkorovi.

Hugo Demartini, Odeon, Praha 1991, ISBN 80-207-0279-2
Výpovědi umění, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem 1991, ISBN 80-7047-042-9
Český konstruktivismus 60. let a jeho vyznění, in: Poesie racionality. Konstruktivní tendence v českém výtvarném umění 60. let. Katalog k výstavě pořádané ve Valdštejnské jízdárně v Praze 17. 10. 1993 – 2. 1. 1994, vyd. České muzeum výtvarných umění v Praze, Praha 1993, s. 54–111, ISBN 80-7056-019-3
Umění je to, co dělá život zajímavější než umění (jak praví r. f.), Artefact, Praha 1999, ISBN 80-902160-2-1
Cvičení z estetiky, Gallery, Praha 2007, ISBN 978-80-86990-10-1
Memories are memories, Verzone, Praha 2011, ISBN 978-80-904546-6-8