Přeskočit na obsah

Jindřich I. z Lažan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich I. Šlik
Narození1345
Úmrtí1431 (ve věku 85–86 let)
Povoláníobchodník a člen zastupitelstva obce
DětiKašpar Šlik
Matyáš Šlik
Jindřich II. Šlik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich I. z Lažan (německy Heinrich I. Ritter von Lažan, asi 1345?1431?) byl německo-český šlechtic, obchodník a královský radní v Chebu. Je uváděn jako skutečný zakladatel rodu Šliků.[1]

Pozdější rodový erb hrabat Šliků. Základem se stal trojúhelník se třemi kroužky udělený Jindřichovi králem Zikmundem Lucemburským.

Historik Ernst Heinrich Kneschke ve svém slovníku Neues Adels-Lexikon (sv. VIII, na straně 206) spatřuje Jindřichův původ ve starém českém rodu, zatímco Ignaz Ritter von Schönfeld mu ve svém díle Adels-Schematismus (I. Jahrg, na straně 192) přisuzuje původ ve starém italském rodu.

Jindřich bojoval ve Švábsku při obraně svobody císařských měst před republikánskými aktivitami a poté v roce 1392 pod vítěznou zástavou uherského krále Zikmunda Lucemburského proti valašskému knížeti Štěpánovi a sultánu Bájezídovi I.

Za své služby mu král potvrdil rodový erb: bílý trojúhelník v červeném poli se třemi (dvěma bílými a jedním červeným) kroužky.

Když byl král Václav IV. ve Vídni zajat, zůstal Jindřich na jeho straně jako věrný služebník a dopomohl mu k útěku. Jako projev díků věnoval král jemu a dalšímu svému komořímu Jankovi z Velemyšle, panství Kamennou Horu (Landeshut, dnes Kamienna Góra v Dolním Slezsku). Tak se Jindřich dostal do Slezska a zatímco mu město Praha za služby, které prokázal králi, udělilo daňovou svobodu na jeho dům na Hradčanech, zastával ve Vratislavi úřady městského hejtmana a královského radního a ve jménu krále spravoval všechna slezská léna.

Majetky a otázka původu

[editovat | editovat zdroj]

Od krále Zikmunda získal Šlik řadu prebend a darů, například statky na Chebsku, či panství Holíč (Weißkirchen) v Horních Uhrách. O jeho prestižním postavení vypovídá také samotným císařem zprostředkovaný sňatek s kněžnou z lucemburského rodu. Ovšem u některých z dokumentů o povýšení údajně vydaných Zikmundem pro Jindřicha Šlika se pravděpodobně jedná o padělky pozdějšího data. Mezi ně patří např. diplomy o povýšení do hraběcího stavu s predikátem z Pasounu (von Bassano) v Benátsku a několikrát potvrzená fikce původu jeho matky z rodu hrabat z Trevisa a Collalta.

Datum jeho úmrtí je neznámé, poslední záznamy o jeho životě pochází z roku 1416.

Byl ženatý s markraběnkou Konstancií z Trevisa, hraběnkou z Collalta. Z tohoto manželství se narodilo pět synů, mezi nimi Matyáš (1410–1487) a Jindřich II. (asi 1400–1448), pozdější biskup freisinský, a především slavný královský kancléř Kašpar Šlik (1396–1449), jemuž rod Šliků vděčí za svou největší slávu a bohatství.

  1. Schlick, Heinrich (1365–1431) – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
  • Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
  • Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
  • Schönfeld (Ignaz Ritter v.), Adels-Schematismus des österreichischen Kaiserstaates (Wien, Schaumburg u. Comp., 8°.) I. Abthlg S. 192.