Jiří Rakouský
| Jeho Excelence Jiří Rakouský | |
|---|---|
| Arcibiskup valencijský | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | valencijská |
| Arcidiecéze | valencijská |
| Předchůdce | Eberhard von der Mark |
| Nástupce | Tomáš z Villanovy |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | (Georg de Austria) |
| Datum narození | 1504 |
| Místo narození | Gent, Belgie |
| Datum úmrtí | 4. května 1557 (ve věku 52–53 let) |
| Místo úmrtí | Lutych, Belgie |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Pavla v Lutychu |
| Rodiče | Maxmilián I. Habsburský |
| Potomci | Jiří |
| Příbuzní | Markéta Habsburská, Kornelius Rakouský a Filip I. Kastilský (sourozenci) |
| Povolání | katolický kněz |
| Alma mater | Univerzita v Alcale |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Rakouský (německy Georg von Österreich; cca 1504,? Gent – 4. května 1557, Lutych) byl nemanželský syn císaře Maxmiliána I. a polorodý bratr Filipa I. Sličného.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl nejstarší z osmi nemanželských dětí císaře Maxmiliána I.[1] Původ jeho matky není zcela jistý. Podle některých pramenů to byla jedna flanderská šlechtična, podle jiných zase salcburčanka. Byl první, kdo užíval přídomku de Austria.
Vyrůstal v Nizozemí, u své nevlastní sestry, arcivévodkyně Markéty. V roce 1522 přesídlil do Španělska, ke dvoru Karla V. a od roku 1524 navštěvoval univerzitu v Alcalá de Henares, kde studoval práva. Byla mu předurčena církevní kariéra. V letech 1526–1531 byl administrátorem v Brixenu. Nakrátko zřejmě církev opustil, protože případným sňatkem s příbuznou papeže Klementa VII. mohl získat milánské vévodství.[2] V roce 1530, po korunovaci Karla V. císařem se stal s jeho souhlasem brixenským zeměpánem. V roce 1534 byl vyslancem královny Marie, nizozemské místodržitelky, v Hamburku a v Dánsku a roku 1536 v Neapoli, poté v Římě a v Bruselu. Od roku 1538 byl jmenován arcibiskupem ve Valencii. V roce 1541 se stal lutyšským koandjuktorem a roku 1544 biskupem. Nejprve byl pohřben v Lutyšském dómu. Od roku 1811 jsou jeho ostatky v tamním kostele sv. Pavla.
Byl otcem nemanželského syna Jiřího († 1619), probošta v lovaňském klášteře Sv. Petra a působícího jako kancléř lovaňské univerzity.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LEITNEROVÁ, Thea. Zlaté nevěsty Habsburků. Věnem k moci. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 208 s. ISBN 80-7202-999-1. S. 80.
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 179.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 179.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Rakouský na Wikimedia Commons - Lutyšská dieceze (anglicky)
- Seznam biskupů v Bolzanu-Brixenu (italsky)
- Diecéze v Bolzanu-Brixenu (anglicky)
- Valencijská arcidiecéze (anglicky)
| Brixenský biskup | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sebastian Sprenz |
1526–1538 Jiří Rakouský |
Nástupce: Bernardo Clesio |
| Valencijský arcibiskup | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eberhard von der Mark |
1538–1541 Jiří Rakouský |
Nástupce: Tomáš z Villanovy |
| Lutyšský biskup | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Cornelius de Berghes |
1544–1557 Jiří Rakouský |
Nástupce: Robert de Berghes |
