Přeskočit na obsah

Jiří Krejčí (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Krejčí
Jiří Krejčí kol. roku 1919 (fotografie od neznámého autora)
Jiří Krejčí kol. roku 1919 (fotografie od neznámého autora)
Narození1. prosince 1899
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. června 1977 (ve věku 77 let)
Chřibská
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor, novinář, fotograf, teoretik umění, výtvarník a kreslíř
RodičeFrantišek Václav Krejčí otec
DětiHedvika Krejčová dcera
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Krejčí, křtěný Jiří František (1. prosince 1899 Královské Vinohrady[1][2]8. června 1977 Chřibská), byl český malíř, grafik, ilustrátor typograf a spisovatel.

Jiří Krejčí se narodil na Královských Vinohradech v rodině žurnalisty a spisovatele Františka Krejčího a jeho ženy Zdeňky rodem Vostárkové z České Třebové.[1][2] Zde také absolvoval základního vzdělání, poté pokračoval na reálném gymnáziu, kde ve školním roce 1917-18 odmaturoval. V dalším studiu pokračoval na pražské Umělecko-průmyslové škole, kde absolvoval pouze školní rok 1918-19 a následně se nechal zapsat k řádnému studiu na tamější malířskou akademii, kde se školil v letech 1919–1925. Zde navštěvoval ve školním roce 1919/20 I. ročník Všeobecné školy (tzv. přípravka) pravděpodobně u prof. Loukoty, 1920/21 II. ročník Všeobecné školy (tzv. přípravka) u prof. Bukovace, 1921/22 III. ročník Všeobecné školy (tzv. přípravka) u prof. Obrovského a 1922/25 speciální škola u prof. M. Švabinského.[3] Následně absolvoval dvouměsíční studijní pobyt v Paříži.

V mládí často a rád zajížděl do České Třebové za svým dědečkem, v pozdějších letech zde i maloval. Důkazem toho jsou jeho obrazy s českotřebovskou tematikou. Ve 20. letech se ve svých malířských počátcích věnoval sociální tematice, počátkem 30. let ale začal hledat svůj vlastní výtvarný výraz.

Dcera Jiřího Krejčího Hedvika, se vydala v otcových šlépějích, vystudovala SUPŠ a AVU v Praze u prof. A. Paderlíka a jeden rok se vzdělávala v Paříži.

Jiří Krejčí zemřel 8. června 1977 v Chřibské.

Krejčí nebyl jen malířem, ale také sochařem (byl autorem řady drobných plastik) a výtvarným kritikem, napsal rovněž menší monografie o Václavu Špálovi (1947) a Josefu Mánesovi (1949) a knihu Hovory o obrazech (1948). Byl členem Skupiny výtvarných umělců v Brně a SVU Mánes. Byl velkým milovníkem přírody, ale i městských témat. Jeho díla jsou zastoupena v NG Praha, GMU Roudnice nad Labem a dalších veřejných a soukromých sbírkách ČR.

Jakožto žák prof. Švabinského na pražské AVU se stal generačním druhem Jana Baucha, Vojtěcha Tittelbacha, Cyrila Boudy, Miloslava Holého a Vladimíra Sychry, s nimiž jej spojovaly mnohé výtvarné názory.

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu Jiřího Krejčího farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
  2. a b Matriční záznam o narození a křtu Jiřího Krejčího farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
  3. ověřeno v archivu pražské malířské akademie

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2001 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (VI. Kon – Ky), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2005 Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové
  • 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  • 2016 Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]