Přeskočit na obsah

Vojtěch Tittelbach

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojtěch Tittelbach
Vojtěch Tittelbach
Vojtěch Tittelbach
Narození30. července 1900
Mutějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1971 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Hrob Vojtěcha Tittelbacha
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, ilustrátor, grafik, učitel a typograf
OceněníStátní cena (1952)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Vojtěcha Tittelbacha na pražském Šáreckém hřbitově

Vojtěch Tittelbach (30. července 1900 Mutějovice[1] – 16. září 1971 Praha) byl český malíř, grafik a vysokoškolský pedagog.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Rakovnicka, narodil se v rodině učitele Viléma Tittlebacha (1859–??) a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové (1868–??).[1] V letech 1920–1925 absolvoval studium malířství a grafiky na AVU v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Poprvé veřejně vystoupil v roce 1924 ve studentském časopisu Trn. Byl levicového přesvědčení a již v roce 1929 podpořil Gottwaldovo bolševické vedení KSČ.[2] Byl členem Umělecké besedy, SVU Mánes, Skupiny 58 a Svazu československých výtvarných umělců.

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[3] V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[4]

Roku 1959 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér pro monumentální malbu až do svého onemocnění v roce 1970.[5]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku byl ovlivněn sociální grafikou a její expresívností, později pod vlivem surrealismu (Bludný rytíř). Ve 30. letech vytvořil stěžejní abstraktní díla technikou olejomalby. Věnoval se také grafické úpravě a ilustracím knížek, pro dvě desítky knih vytvořil kresby, koláže nebo fotomontáže. Po druhé světové válce vystřídala vliv expresívního výrazu v námětech z cirkusového prostředí (V manéži) tvorba v duchu socialistického realismu.

Socialistický realismus, ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Za ilustrace k románu Marie Majerové Siréna (1951) a portréty Marie Majerové a Konstantina Biebla byl v roce 1952 oceněn státní cenou.[6] V monumentální tvorbě se realizoval malbou na stropě vstupní haly bývalého muzea Klementa Gottwalda v Praze,[7] kde v roce 1954 namaloval v pseudorenesančním prostředí dvě figurální skupiny symbolizující průmysl a zemědělství. Malba je na zlatém pozadí, střed stropu vyplnil Tittelbach pěticípou hvězdou se srpem a kadivem – rovněž ve zlatém poli.[8] V téže době vytvořil na čelní stěně prvního nádvoří Hrzánského paláce mozaiku Pionýři (ta byla po roce 1989 zakryta deskou). Pro „umělecký film“ z vesnického prostředí Po noci den (1955) navrhl kostýmy.[9][6] Koncem 50. let 20. století navázal na předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech ze sportovního a každodenního života.

Žáci

[editovat | editovat zdroj]

Z jeho ateliéru na Akademii výtvarných umění vyšly v letech 1962–1970 dvě desítky absolventů. Patřili k nim Jiří Altmann, Milada Anderlová-Daňhelová, Eva Činčerová, Petr Hampl, Ludmila Jandová, Jarmila Kaušitzová, Vladivoj Kotyza, Magda Rydvalová, Eva Sendlerová, Jaroslava Severová, Karel Stretti nebo Negatu Tesfaye.

Obrazy ve veřejných sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Umělec bojující za život. Umělec bojující za život. 29. 7. 1980, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu, 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  4. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-08]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 
  5. ↑ Jiří Kotalík, Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799–1979). Praha 1979, s. 117.
  6. ↑ a b Vojtěch Tittelbach. Filmový přehled [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Díla vyjadřující současnost. Rudé právo. 8. 1. 1956, s. 4. Dostupné online. 
  8. ↑ Československý socialistický realismus: 1948–1958 ; [katalog ... Výstavy Československý Socialistický Realismus 1948–1958, která se konala od 7. listopadu 2002 do 9. února 2003 v Galerii Rudolfinum, Praha]. Příprava vydání Tereza Petišková, České muzeum výtvarných umění. 1. vyd. Praha: Gallery, 2002. 101 s. ISBN 978-80-86010-61-8. S. 43. 
  9. ↑ Po noci den (1955) | Tvůrci | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. ↑ Sbírky. GHMP [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ LAB.SNG. Vojtěch Tittelbach - Torso. Web umenia [online]. 1934 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Sbírka Rabasovy galerie Rakovník. www.rabasgallery.cz [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ LAB.SNG. Web umenia. Web umenia [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Karel Konrád: Malíř Vojtěch Tittelbach. Soukromý tisk, grafická úprava Ladislav Sutnar. Praha 1938
  • Luboš Hlaváček: Vojtěch Tittelbach. Odeon Praha 1986

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtěch_Tittelbach&oldid=24536932“