Javoří Pila
| Javoří Pila | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá samota |
| Obec | Modrava |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′12″ s. š., 13°26′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Javoří Pila (19,13 km²) |
| Nadmořská výška | 1030 m n. m. |
  Javoří Pila | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 097888 |
| Zaniklé obce.cz | 621 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Javoří Pila (Ahornsäge) je bývalá samota a stejnojmenné katastrální území obce Modrava nacházející se na jižním svahu Oblíku v širokém údolí Roklanského potoka a jeho přítoku Javořího potoka, 4,5 km západně od Modravy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V povodí Roklanského potoka u Javoří pily byly na šesti lokalitách nalezeny stopy nejvýše položeného pravěkého osídlení v Česku. Zanechaly je zde tlupy lovců a sběračů pozdního paleolitu a mezolitu (z doby osm tisíc let před naším letopočtem), které sem každoročně na několik týdnů mířily za obživou – táhnoucími pstruhy a lososy a plody (brusinky, borůvky a lískové oříšky). Ryby lovily na udici, zvěř lukem a šípy, případně do pastí. Hroty šípů, čepele zbraní nebo háčky na ryby vyráběly z kamenných čepelí, jejichž úlomky zde byly nalezeny.[1]
Po roce 1799, kdy kníže Josef II. Schwarzenberg koupil prášilské panství od hraběte Filipa Kinského, došlo na Modravsku k rozmachu těžby a plavení dřeva[2] a u Roklanského potoka byla založena Javoří pila a hájovna. Po ukončení provozu pily se stala tato samota oblíbeným hostincem U tetřeva s turistickou útulnou a studentskou noclehárnou. Hájenka s hostincem U Tetřeva zde stávala do roku 1950. Po roce 1950 zde byl postaven objekt 6. roty 7. brigády Pohraniční stráže. Dnes je tu pouze turistické rozcestí a jsou zde sotva patrné základy dřívějších staveb.
Katastrální území
[editovat | editovat zdroj]Rozsáhlé a v současnosti neosídlené katastrální území Javoří Pila se rozprostírá mezi česko-německou státní hranicí a tokem Roklanského potoka na rozloze 1913 ha. Na jeho území se nachází Medvědí hora (která je jeho nejvyšším bodem – 1224 m n. m.), Židovský les, Roklanská slať a hora Medvěd, Rokytská slať, Smrkový vrch, Javoří slať, Rybárenská slať. Na severu zasahuje až k Vchynicko-tetovskému plavebnímu kanálu.
Turistické trasy
[editovat | editovat zdroj]Přes bývalou Javoří Pilu prochází červená turistická stezka z Modravy do Prášil, z níž tu na turistickém rozcestí Javoří pila odbočuje modrá stezka do Srní a na turistickém rozcestí Tmavý potok odbočuje modrá stezka do Hartmanic.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JANOUŠ, Václav. Pravěcí lovci žili i hluboko v horách Šumavy, ukázal objev archeologů. idnes.cz [online]. 2013-08-16. Dostupné online.
- ↑ LANDA, Miroslav. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Plavení dřeva na Šumavě, s. 583–584.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BERAN, Pavel. Javoří Pila (Ahornsäge)) [online]. Web Zaniklé obce, 2005-07-11, rev. 2006 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- Mapa katastrálního území Javoří Pila [online]. Marushka – Publikace dat ISKN [cit. 2021-01-11]. Obsah katastrální mapy a mapy pozemkového katastru se zobrazuje od měřítka 1:5000.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27.
- ŠMÍDA, Zdeněk. Javoří Pila na webu o Modravských pláních [online]. www.sumava-modravsko.cz [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
