Filipova Huť
| Filipova Huť | |
|---|---|
 Filipova Huť s výhledem na Roklan | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Modrava |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′47″ s. š., 13°31′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 33 (2021)[1] |
| Katastrální území | Filipova Huť (57,4 km²) |
| Nadmořská výška | 1093 m n. m. |
| PSČ | 34192 |
| Počet domů | 14 (2021)[2] |
  Filipova Huť | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 97853 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filipova Huť (německy Philippshütten) je malá vesnice, část obce Modrava v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na jižních svazích rozsochy hory Antýgl (1254 metrů), v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 metrů. Je tak nejvýše položeným sídlem v České republice.[3] V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[4] Z osady se otevírá výhled na bavorskou horu Roklan.
V katastrálním území Filipovy Hutě je také samota Březník.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Filipova Huť vznikla jako osada kolem sklářské huti na duté sklo, kterou založili v roce 1785 Franz Denk a Franz Weber z Horních Hrádků (Schlösselwald). Jméno dostala po tehdejším majiteli prášilského panství Filipu Kinském. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 bylo v osadě postaveno 17 domků pro rodiny dřevorubců. Sklárna zanikla v roce 1820 a další prosperita obce byla plně spojena s dřevařstvím.
V roce 1930 ve Filipově Huti žilo 12 Čechů a 488 Němců. Po druhé světové válce byli odtud, stejně jako z ostatních pohraničních obcí, Němci vysídleni.
Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť (okres Vimperk) o rozloze 5745 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 312 | 304 | 361 | 321 | 311 | 279 | 386 | 74 | 34 | 21 | 25 | 12 | 14 | 16 | 33 |
| Počet domů | 30 | 32 | 39 | 37 | 38 | 37 | 55 | 78 | 78 | 7 | 8 | 13 | 5 | 7 | 14 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územní příslušnost
[editovat | editovat zdroj]- v letech 1850–1899 byla osada Filipová Huť osadou obce Prášily, okres Sušice[8]
- v letech 1900–1929 byla osada Filipová Huť úředně zrušena[8]
- v roce 1930 patřila obec Filipová Huť do okresu Sušice[8]
- k 1. lednu 1948 patřila obec Filipova Huť do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě[9]
- k 1. únoru 1949 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[10][11][12]
- k 1. lednu 1950 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[13]
- k 1. červenci 1952 byla Filipova Huť, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, vedena jako samostatná obec[14]
- k 1. lednu 1955 byla osada Filipova Huť částí obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický[15]
- k 1. červenci 1960 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský[16]
- k 1. lednu 1980 byla osada Filipova Huť částí obce Srní, okres Klatovy, kraj Západočeský[8]
- k 24. listopadu 1990 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský[8]
Matriční příslušnost
[editovat | editovat zdroj]- od 1. ledna 1950 patřila obec Filipova Huť pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda[13]
- od 1. ledna 1955 patřila osada Filipova Huť - obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk[15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Venkovská usedlost ev.č. 2 byla v roce 1958 vyhlášena jako kulturní památka – má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. V osadě stávala čtvercová kaple, která byla v letech 1962–1964 zbořena. Připravuje se její obnova.
Turistický ruch
[editovat | editovat zdroj]Ve Filipově Huti je dostupné ubytování v řadě hotelů a penzionů. Osada je nástupním místem na rozsáhlou síť turistických, cykloturistických a běžkařských tras.
Kamenná panoramatická mapa s lavičkou
[editovat | editovat zdroj]Na konci října 2023 se uskutečnila (s vědomím a podporou obce Modrava) instalace kamenné žulové lavičky věnované Karlu Klostermannovi. Součástí instalace je i panoramatická mapa ručně vytesaná do horní plochy několikatunového bloku mrákotínské žuly. Oba objekty jsou umístěny „bezprostředně u sebe“ na turisty vyhledávaném vyhlídkovém místě, odkud se naskýtá pohled na hraniční šumavské vrcholky s dominantou Velkého a Malého Roklanu. Sochařskou práci provedli studenti kamenosochařského oboru (učni) spolu se svými pedagogy (mistry kamenosochaři) ze střední uměleckoprůmyslové školy svaté Anežky České z Českého Krumlova. (Patronem realizace byla Bára Bohuslavová a Jiří Schlosser.)[17][18][19][20]
-
Lavička Karla Klostermanna -
Panoramatická kamenná mapa -
Oba kamenné objekty -
Výhled na Velký a Malý Roklan
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. 815 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2580-2. S. 63. Archivováno 2. 1. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 232.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 120.
- ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2.
- ↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.
- ↑ Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17.
- ↑ a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.
- ↑ a b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.
- ↑ Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70.
- ↑ Kamenná panoramatická mapa s lavičkou ve Filipově Huti [online]. Kudy z nudy cz [cit. 2024-09-10]. GPS:49,031152 13,525507. Dostupné online.
- ↑ Kamenná lavička (Odpočinkové místo) / Modrava - Filipova Huť / (Panoramatická kamenná mapa) [online]. Mapy cz [cit. 2024-09-10]. GPS: 49.0311036N, 13.5254617E (49°1'51.973"N, 13°31'31.662"E). Dostupné online.
- ↑ Kamenná panoramatická mapa s lavičkou ve Filipově Huti [online]. Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České, Český Krumlov, 2023-11-23 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ V obci Modrava je nová kamenná panoramatická mapa s lavičkou – FOTKY [online]. QAP cz (internetové noviny / Informace z Plzeňského kraje kvapem), 2023-11-07 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filipova Huť na Wikimedia Commons - Filipova Huť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie místních částí obce Modrava
- Historie o Filipově Huti
