Přeskočit na obsah

Jaroslav Rotbauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Rotbauer
Narození18. srpna 1929
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. prosince 2015 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánígrafik, typograf, dřevorytec, malíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Rotbauer (18. srpna 1929 Praha8. prosince 2015 Praha) byl český grafik, typograf, ilustrátor, známý svou prací v dřevorytu, grafických technikáchmalbě. Jeho práce, zejména v oblasti dřevorytu, jej zařadily mezi 100 nejvlivnější dřevorytců 20. století, jak je uvedeno v knize An Engraver´s Golobe od Simona Bretta.[1][2][3] Rotbauer byl součástí poválečné východoevropské avantgardy a jeho styl se vyznačoval průnikem industriální abstrakce a existenciální exprese.[1]

Narodil se v roce 1929 jako druhé dítě truhláře v jedné z pražských čtvrtí poblíž letiště. Již v dětství snil o tom, že se stane leteckým mechanikem a později pilotem, ale po několika leteckých nehodách, které osobně viděl během druhé světové války, se spokojil s kariérou leteckého mechanika. Německá okupace však odhalila jeho talent pro kresbu, což předurčilo jeho uměleckou dráhu. Jak sám později s nadsázkou vzpomínal:

Udělali ze mě grafika.[4]

Po válce nastoupil na Státní grafickou školu v Praze, kde studoval od roku 1943 do 1948. Po komunistickém převratu mu bylo znemožněno studium dokončit a pokračovat na Akademii výtvarných umění kvůli jeho politickým postojům. Důvodem bylo jeho prohlášení, že ministra zahraničí Jana Masaryka z okna vyhodili komunisté.[5] Několik let poté pracoval v dělnických profesích, včetně těžby uhlí a práce v hutích, a postupně se vracel k umělecké tvorbě.[1]

Na otázku, kdo vlastně je, nebo na to, aby popsal svůj umělecký styl, často odpovídal:

Jsem jen prostý dělník na poli umění.[6]

Umělecká tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Rotbauer získal pověst mistra grafických technik, mezi něž patřily nejen dřevoryt, ale také rytina, akvatinta, suchá jehla, lept, mezzotinta či litografie. Svá složitá, často vícebarevná díla vytvářel a tiskl ve svém vlastním ateliéru v centru Prahy. Díky svému talentu byl nakonec přijat do Svazu výtvarných umělců, což mu umožnilo získávat zakázky v oblasti užité grafiky. Kromě toho se intenzivně věnoval dřevorytům, malbě a psaní deníků. Jeho umělecká dráha byla charakterizována neustálým hledáním a experimentováním, což souviselo s jeho filozofickým přístupem k životu.

V roce 1960 se stal jediným dřevorytcem z bývalého Československa, který byl přijat do prestižní mezinárodní společnosti XYLON se sídlem ve švýcarském Curychu, což bylo velkým uznáním jeho práce. Jeho díla byla vystavována na více než stovce mezinárodních výstav, od Winterthuru ve Švýcarsku až po Sapporo v Japonsku.[1] Kromě volné grafiky se věnoval i komerční grafice a typografii. Mezi jeho známé zakázky patřily diplomy pro tuneláře při výstavbě pražského metra a zakázky pro státní agentury. Mezi jeho dosud nevystavenými ilustracemi jsou práce inspirované texty Bohumila HrabalaEdgara Allana Poea.[1]

Rotbauerovy ateliéry se nacházely na různých místech Prahy, která odrážela jeho životní cestu. První pracovní prostor měl na půdě rodného domu. Další ateliér si zřídil v přízemí se vchodem z ulice Na Žertvách v Libni. Později měl ateliér v přízemí domu na Žižkově, s výhledem do dvora. Poté měl ateliér v přízemí na Smíchově, kde si vybudoval dvoupatrový prostor. Nejvýznamnější ateliér měl však v podkroví v Nekázance, odkud měl výhled na panorama Prahy. Po ztrátě svého ateliéru v Nekázance v důsledku restitucí se Rotbauer ocitl v těžké situaci. Musel se přestěhovat do bytu 1+1 na Jižním Městě, který přeměnil na provizorní pracovní prostor. V tomto malém bytě sklápěl postel, aby mohl malovat, a tiskl na kuchyňské lince. Každý kout zaplnil materiálem – od pláten a barev po grafické desky a nářadí. I přes omezené podmínky se nevzdal tvorby, ačkoliv se cítil jako cizinec ve vlastním prostoru. V nouzi tvořil i na záchodě, kde leptal desky ve fotomiskách. Navzdory všem překážkám pokračoval ve své umělecké cestě.[7][8]

Styl a vliv

[editovat | editovat zdroj]

Jeho umělecký styl je poznamenán silným individualismem, z nějž vyzařovala jeho osobní, až existenciální reflexe doby, ve které žil. Jeho tvorba byla ovlivněna poválečnou průmyslovou estetikou a intelektuálním prostředím poválečné Prahy. Rotbauer čerpal inspiraci z každodenního života a filozofických úvah, což jej vedlo k vytvoření osobitého výtvarného jazyka. Rotbauer byl známý svou uzavřenou povahou a filozofickým nadhledem. Prezentaci své práce považoval za ‚‚druhořadou záležitost‘‘ a často odpovídal:

Nechte to na mně, až tady nebudu.[9]

Revolver Revue

[editovat | editovat zdroj]

Rotbauerova díla byla poprvé širší veřejnosti představena v roce 1994 prostřednictvím časopisu Revolver Revue. Časopis se od té doby věnoval nejen jeho výtvarné činnosti, ale i jeho literárním[10] a archivním materiálům. V čísle 27/1994[11] byly představeny jeho grafiky z let 1948–1951 a rozhovor s Janem Placákem o jeho pracích a přátelích ze Státní grafické školy. V čísle 29/1995[12] publikovala jeho vzpomínku na Vladimíra Boudníka, popis výletu na Slovensko z roku 1951 a dopisy Jaroslava Dočekala doprovázené reprodukcemi jeho děl. V roce 2012 mu byla věnována rubrika Ateliéry (RR č. 73/2012),[7] kde vzpomínal na poválečnou éru školy a osobnosti jako Vladimír Boudník, Hanes Reegen, Zdeněk Bouše, Josef Krauer či Bohumil Hrabal. Do jubilejního čísla 100 přispěl výběrem ze svých novějších děl spolu s komentářem k jejich výběru.[13][14]

Odkaz v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Rotbauer zemřel v roce 2015 ve věku 86 let jako poslední z „Boudníkova okruhu“ Boudník, Bouše, Reegen, Dočekal. Význam jeho práce a odkaz byly připomínány zejména díky Revolver Revue a Galerii Ztichlá klika,[15] které sehrály klíčovou roli při uchovávání a zviditelňování jeho tvorby. I když jeho práce během života zůstaly relativně neznámé a v Československu nikdy nebyl plně uznán, dnes získává zaslouženou pozornost.[16] Díky pečlivému uchování a digitalizaci jeho rozsáhlé sbírky grafických děl, olejomaleb, pastelů a kreseb jsou jeho díla dnes dostupná nejen na internetu, ale i prostřednictvím výstav[17][18] a archivů, což přispívá k jeho trvalému odkazu v českém i mezinárodním výtvarném umění.[19]

  1. a b c d e Jaroslav Rotbauer, Czech woodcutter and painter/about. jarda [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  2. BRETT, Simon. An Engraver's Globe: Wood Engraving World-wide in the Twenty-first Century. London: Primrose Hill Press, 2002. 480 s. ISBN 1901648125, ISBN 978-1901648126. (anglicky) 
  3. BOOKS. Simon Brett [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. https://www.jaroslavrotbauer.cz/about
  5. BENÁK, Jiří. STAŘÍ MISTŘI: Jenom grafik? Rothbauer patřil mezi sto nejvýznamnějších. iDNES.cz [online]. 2016-01-29 [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. 
  6. https://www.jaroslavrotbauer.cz/about
  7. a b RR 73/2008 | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  8. ROTBAUER, Jaroslav. Ateliéry. Revolver Revue. 2008, roč. 22, čís. 4. ISSN 1210-2881. 
  9. https://www.jaroslavrotbauer.cz/about
  10. .::Grapheion NEWS::.. old.grapheion.cz [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  11. RR 27/1994 | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. 
  12. RR 29/1995 | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. 
  13. Jaroslav ROTBAUER | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  14. RR 100/2015 | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. 
  15. Jaroslav Rotbauer - Práce na papíře z 50. let - Ztichlá klika - galerie. www.ztichlaklika.cz [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. 
  16. Svobodné poměry | Bubínek Revolveru. www.bubinekrevolveru.cz [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  17. FREGIS. Významného grafika představuje táborská výstava jako malíře. Maloval hlavně to, co ho štvalo. www.jcted.cz [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. 
  18. Jaroslav Rotbauer: Bilder. bbkult.net [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. (německy) 
  19. Zemřel Jaroslav Rotbauer | Bubínek Revolveru. www.bubinekrevolveru.cz [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]