Jaroměř (nádraží)
| Jaroměř | |
|---|---|
.jpg) Železniční stanice Jaroměř po modernizaci | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Město | Jaroměř |
| Souřadnice | 50°20′30,98″ s. š., 15°54′36″ v. d. |
  Jaroměř | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 342154 |
| Tratě | Pardubice–Liberec, Jaroměř–Trutnov |
| Nadmořská výška | 261 m n. m. |
| V provozu od | 20. října 1857 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 44 |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (4) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | stanoviště autobusů před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |       |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss).
Historie
[editovat | editovat zdroj]16. února 1855 byla rakouskými úřady schválena stavba trati z Liberce do Pardubic, mezi pěti předloženými variantami nakonec zasáhla vojenská správa, která hodlala železnici využít pro zásobování pevností Hradec Králové a Josefov. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Nádraží v Jaroměři muselo být umístěno tak, aby mohlo být v případě obrany odstřelováno děly z Josefova. Podle návrhu ing. Daniella se začíná stavět v říjnu 1856, celý areál včetně výpravní budovy, dílen, skladiště, vodárny a strážních domků je dokončen zhruba po roce. Po zkolaudování prvního úseku trati mezi Pardubicemi a Jaroměří přijíždí 20. října 1857 na jaroměřské nádraží slavnostní vlak tažený lokomotivami Josefstadt a Austria. Od 4. listopadu začíná ve stanici pravidelný vlakový provoz.
V polovině roku 1866 probíhala v regionu prusko-rakouská válka. 8. července vydal rakouský generál Gaiszler příkaz k odstřelu nádraží, aby nepadlo do rukou nepřítele. Namísto demolice bylo nakonec nádraží s pomocí sena a slámy podpáleno a požárem zcela zničeno. Roku 1867 se začíná se stavbou nové budovy pod označením Josefstadt-Jaroměř. Během první světové války prošlo stanicí přibližně 236 000 válečných zajatců internovaných v josefovské pevnosti. Ve 20. letech byla fasáda budovy zjednodušena a upravena dle dobových estetických konvencí. Od roku 1993 je do Jaroměře zavedená elektrická trakce, ve směru na Liberec i Trutnov nicméně elektrické vedení nepokračuje.
18. září 1996 byla výpravní budova spolu se skladištěm, poštou, vodárenskou věží, výtopnou, točnou a kolejištěm prohlášena kulturní památkou, evidenční číslo 5945. Ve zrušeném lokomotivním depu je zde zřízeno železniční muzeum.[1]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]V roce 2018 byla zahájena celková rekonstrukce železniční stanice Jaroměř, jejíž součástí byla výstavba dvou zastřešených ostrovních nástupišť s výtahy včetně podchodu vedoucího ze staniční budovy, cestových návěstidel umožňujících bezproblémový příjezd dvou vlaků k jedné nástupní hraně, nových výhybek s max. rychlostí v rozmezí 50–80 km/h, trafostanice s rozvody silnoproudu, instalace nového zabezpečovacího zařízení umožňující dálkové ovládání, oprava kolejišť včetně obou zhlaví, snesení již nepotřebných stavědel číslo 1 a 2 a rekonstrukce trakčního vedení.[2][3] Opravu nádraží dostalo na starost sdružení JARO, jejíž členové jsou česká Subterra (součást koncernu Metrostav) a slovenská Eltra, za více než půl miliardy korun.[4] V souvislosti s rekonstrukcí vzniklo nové autobusové stanoviště vedle vlakového, dosavadní autobusové nádraží bylo totiž nevyhovující a daleko od centra, s absencí kryté čekárny nebo záchodů.[5] Byla naplánována také řada dlouhodobých výluk, během kterých byly vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou.[2]
Výstavba měla proběhnout od 13. 2. 2018 do 10. 12. téhož roku, kvůli archeologickému průzkumu ale došlo k výraznému zpoždění.[6] Provoz vlaků byl úplně obnoven až 21. prosince 2019,[7] k úplnému dokončení došlo v létě 2020.[8] Zakázka na opravu staniční budovy byla Správou železnic vypsána v prosinci 2023, zahájení stavby se očekává na jaře 2024 a měla by potrvat 18 měsíců.[9] Odhadované náklady činí 179,7 mil. Kč.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nástupiště po modernizaci -
Železniční muzeum Výtopna Jaroměř -
Interiér nádražní restaurace -
Nástupiště po modernizaci -
Stavědlo č. 2
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČERNÝ, Pavel. Místo, kde pára žije. Země světa. 7.1.2021, roč. 20, čís. 1, s. 50–52. Dostupné online.
- ↑ a b SEKYRKOVÁ, Kateřina. Modernizace žst. v Jaroměři začne na jaře a přinese dopravní omezení i v okolních regionech. Královédvorsko.cz [online]. 2018-01-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Martin. Příští rok čeká stanici Jaroměř oprava. Železničář [online]. České dráhy, 2017-08-16 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Nádraží v Jaroměři opraví za půl miliardy Subterra, cena v soutěži klesla o více než třetinu. Zdopravy.cz [online]. 2018-02-14 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ VANÍČKOVÁ, Kateřina. Jaroměř chce přesunout autobusy k vlakům, nádraží opraví i železničáři. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2018-03-13 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SEKYRKOVÁ, Kateřina. Rekonstrukce železniční stanice v Jaroměři se potáhne až do roku 2020. Královédvorsko.cz [online]. 2019-04-03 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. V Jaroměři končí s mírným zpožděním dlouhá výluka trati na Trutnov. Zdopravy.cz [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce žst. Jaroměř [online]. Opd.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Po modernizaci kolejiště i oprava nádraží. Správa železnic chystá rekonstrukci budovy v Jaroměři. Zdopravy.cz [online]. 2023-12-30 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- A EDERER, První vlak z Pardubic do Liberce, K. N., Liberec, 1959
- B. VURSTA A KOL., 130 let Pardubicko - liberecké dráhy 1859-1989, Nadas, Praha, 1989
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroměř na Wikimedia Commons - Fotografie informační tabule o historii stanice
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Článek o rekonstrukci stanice (2018)
