Jana Zátková
| Jana Zátková | |
|---|---|
.png) Jana Zátková (cca 1925) | |
| Rodné jméno | Jana Klavíková |
| Narození | 30. dubna 1859 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. září 1933 (ve věku 74 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Povolání | sufražetka |
| Choť | August Zátka[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| dědeček | Matouš Zátka |
|---|---|
| manžel | August Zátka |
| tchán | Hynek Zátka |
| tchyně | Terezie Marie Hansová |
| švagr | Ferdinand Zátka |
| švagr | Vlastimil Zátka |
| švagr | Dobroslav Zátka |
Jana Anna Kateřina Zátková, před rokem 1918 též německy Johanna Anna Katharina, rozená Klavíková (30. dubna 1859 České Budějovice[2] – 20. září 1933 Libníč)[3] byla česká spolková činovnice, sufražetka a feministka působící v Českých Budějovicích, spoluzakladatelka a dlouholetá předsedkyně místního ženského spolku Ludmila, manželka advokáta, politika a poslance Českého zemského sněmu Augusta Zátky z vlivného českobudějovického rodu Zátkových. Patřila k předním osobnostem českého ženského emancipačního hnutí v jižních Čechách.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Českých Budějovicích do dobře situované německy mluvící rodiny, byla vnučkou bývalého budějovického starosty Františka Josefa Klavíka. Vychodila českou klášterní dívčí školu U svatého Josefa. Roku 1878 se v Českých Budějovicích provdala za advokáta Augusta Zátku, syna místního podnikatele a politika Hynka Zátky. Díky manželovi čím dál více tíhla k českému jazyku a vlastenectví.
Spolková činnost
[editovat | editovat zdroj]Dne 5. června 1885 se stala spoluzakladatelkou a první předsedkyní ženského spolku Ludmila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen. Jednalo se o první ženský spolek ve městě a nejspíše první v celých jižních Čechách. Jen týden poté, 12. června, vznikl ve městě německý ženský spolek Erster deutscher Frauen-und Mädchenverein (První německý ženský a dívčí spolek), což poukazuje na nevraživost české a německé komunity ve městě, stejně jako v celé rakouské říši.
Spolek se stal jedním z prvních ženských mimopražských klubů v zemích koruny České, zasadil se mj. o zřízení pensionátu Jihočeská Vesna, po vzoru ženského spolku Vesna v Brně, a dívčího lycea, odborné školy pro ženská povolání, posléze též o vznik Ústavu pro vzdělání učitelek domácích nauk, připravujícím k zaměstnání budoucí učitelky. Funkci předsedkyně zastávala Zátková až do své smrti.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Jana Zátková zemřela 20. září 1933 v rodinné vile v Libníči[4] nedaleko Českých Budějovic ve věku 74 let. Pohřbena byla, posléze spolu se svým manželem, v rodinné hrobce na hřbitově u sv. Otýlie (u jižní ohradní zdi, hrobky vpravo č. 69)[5].
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Roku 1878 se v Českých Budějovicích provdala za Augusta Zátku, se kterým měli tři děti: Olgu, Bohumilu a Vlastislava. Manžel zemřel roku 1935.
Spolek Ludmila oficiálně zanikl roku 1950 sloučením s jednou z odnoží ROH.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Národní autority České republiky. Dostupné online. [cit. 2021-03-19].
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Zátková, Jana, 1859-1933 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ soubor Zátkovy vila - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2013-09-23]. Dostupné online.
