Jan z Rabštejna
Jeho proboštská Milost Jan mladší z Rabštejna | |
---|---|
1. český humanista poslední český kněz-kancléř | |
Erb tzv. mladších pánů z Rabštejna | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | pražská |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1437 |
Místo narození | Čechy |
Datum úmrtí | 18. listopadu 1473 (ve věku 35–36 let) |
Místo úmrtí | Budín |
Blízká osoba | bratr Prokop z Rabštejna |
Příbuzní | Prokop z Rabštejna (sourozenec) |
Povolání | kněz a diplomat |
Známý díky | obhajobě Jiřího z Poděbrad |
Významné dílo | Dialogus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan (mladší) z Rabštejna (1437 – 19. listopadu 1473) byl český kněz a diplomat, obhájce Jiřího z Poděbrad i v době, kdy katolické panstvo vypovědělo Jiřímu poslušnost. Bývá považován za prvního českého humanistu, který svým dílem vytvořil podmínky pro latinský humanismus v českých zemích.
Rodové zázemí
[editovat | editovat zdroj]Jan z Rabštejna byl syn stejnojmenného otce, který patřil do staré české šlechty (označení „z Rabštejna“ se týká hradu a města Rabštejna nad Střelou, patřících rodu pánů z Rabštejna). Páni z Rabštejna neměli kromě predikátu nic společného s rodem tzv. starších pánů z Rabštejna (se třema obrněnýma nohama v erbu) ani s rodem Pluhů z Rabštejna. Jindřich z Rabštejna vybudoval v blízkosti Rabštejna nad Střelou nový hrad roku 1439, který byl označován jako Hrádek nebo Sychrov.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan mladší z Rabštejna se rozhodl pro stav duchovní a po vysvěcení získal nejprve faru v Českých Budějovicích. Dále začal studovat v Římě, kde se stal doktorem práv (některé prameny uvádějí v Bonnonii, tedy Bologna), apoštolským protonotářem a kanovníkem u sv. Víta. Litoměřickým proboštem jej jmenoval papež v roce 1447, protože jeho předchůdce Jakub z Nymburka v Římě zemřel. Podle tehdejších církevně právních předpisů náleželo jmenování litoměřického probošta za těchto okolností přímo papeži.
Jeho bratr Prokop z Rabštejna byl v letech 1453–1463 nejvyšším kancléřem a oddaným stoupencem krále Jiřího z Poděbrad. Měl přímý vztah k Aeneáši Sylviovi Piccolominimu, s nímž vyjednával přípravy k basilejskému koncilu, za jehož přípravu byl odměněn.
Protože litoměřický probošt Jan z Rabštejna toužil po dalším vzdělávání i hodnostech, rezignoval před slavnostní korunovací krále Ladislava (28. října 1453) na litoměřické proboštství a přešel jako jmenovaný probošt na Vyšehrad. Jako tamní probošt se více věnoval svým humanistickým cílům. Král Jiří z Poděbrad ho pro jeho schopnosti posílal na důležitá diplomatická jednání. Roku 1459 jel s poselstvím do Říma k papeži. Patřil ke straně mírných. Za své služby byl povýšen do panského stavu roku 1463. V roce 1473 byl od krále pověřen důležitým jednáním ve Slezsku ve Vratislavi, ale 19. listopadu téhož roku náhle v uherském Budíně zemřel.
Jan byl jako vyšehradský probošt posledním českým kancléřem, který byl podle staré přemyslovské tradice duchovním. Jeho nástupcem ve funkci kancléře se stal jeho bratr Prokop z Rabštejna, ale ten byl již laikem.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Bezesporu patřil mezi významné soudobé české humanisty a spisovatele. Nejznámější byl jeho proslulý nábožensko-politický spis Dialogus. Dále vydal několik menších projevů.
Vedle Dialogu, který k nám došel jen ve dvou vadných opisech, jsme získali několik krátkých českých dopisů, ale hlavně značnou část Rabštejnovy prachatické knihovny, která přešla koupí od jeho dědice Václava z Rabštejna do majetku klášterní knihovny drkolenského kláštera. Obsahovala téměř 500 latinských spisů, které mají marginálie, vysvětlující osobní názory. Vedle přepisů českého a italského původu jsou tu i italské opisy ze 13. a 14. století, dále literatura právnická, kanonistická, římští klasikové, humanistické překlady řeckých klasiků a středověká latinská díla filozofická a teologická, méně častí jsou italští humanisté a domácí polemická náboženská díla. Dále spisy exaktních věd a medicíny.
Z mnohačetných poznámek v knihách po odborném probádání (zejm. prof. Rudolf Urbánek) vyšel ucelenější Rabštejnův životopis, ale byly v nich i cenné údaje (např. vkreslená obrázková schémata, nebo informace, že se v Opavii Jan účastnil pitvy).
- Dialogus (latinsky) – Psáno formou dopisu adresovaného italskému právníkovi. Autorův fiktivní rozhovor se třemi šlechtici, různých politických názorů na stát. Autor dává za pravdu tomu, který hledá cestu ke smíru a hájí zájem státu. Jan z Rabštejna zde vyjadřuje své politické přesvědčení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOLÁR, Jaroslav, Jan z Rabštejna, in: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce III/2, Praha 2000, s. 1183–1184
- KOZLER, David, Prokop z Rabštejna. Český diplomat pozdního středověku. Bakalářská práce obhájená na ÚČD FF UK, Praha 2014.
- KUBŮ, Naděžda, z Rabštejna Jan Mladší, in: KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918, Praha 19994, s. 334
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 51–52.
- MENDL, Bedřich, Knihovna Jana z Rabštejna, Rozhledy po literatuře a umění 1/12, 1932, s. 89–90
- NOVÁK, Jan V. – SEDLÁČEK, August, z Rabšteina, in: OSN XXI, Praha 1904, s. 10–11
- PREISLER, Hynek, Královská rada Jiřího z Poděbrad. Diplomová práce obhájená na ÚČD FF UK, Praha 2006
- RYBA, Bohumil, K biografii humanisty Jana z Rabštejna, ČČH 46/3–4, 1940, s. 260–272
- ŠMAHEL, František, Knihovna Jana z Rabštejna, Zápisky katedry československých dějin a archivního studia 3/3–4, 1958, s. 93–113
- ŠMAHEL, František, Humanismus v době poděbradské, Praha 1963 (= Rozpravy ČSAV, Řada společenských věd, roč. 73, seš. 6)
- ŠMAHEL, František, Jan z Rabštejna, stoupenec náboženské tolerance, in: Duchem, ne mečem. Fakta, úvahy, souvislosti, Praha 2003, s. 73–81
- URBÁNEK, Rudolf, Tři Janové z Rabštejna, in: Sborník filologický 11, 1936–1939, s. 199–238
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedické heslo z Rabšteina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan z Rabštejna
- Litoměřičtí proboštové
Předchůdce: Jakub z Nymburka |
32. probošt litoměřický 1447–1453 |
Nástupce: Jan Papoušek ze Soběslavi |
Předchůdce: Jošt z Rožmberka |
33. probošt vyšehradský 1455–1473 |
Nástupce: Hanuš z Kolovrat |