Bernard Kaplíř ze Sulevic

Bernard Kaplíř ze Sulevic
Důstojný (Venerabilis); Bernard Kaplíř ze Sulevic
	biskup pražský
	Bernard Kaplíř se Sulevic (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Církev	římskokatolická
Metropole	Mohuč
Arcidiecéze	mohučská
Diecéze	pražská
Sídlo	Praha
Období služby	1236–1240
Předchůdce	Jan II. z Dražic
Nástupce	Mikuláš z Riesenburka
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	1236
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	11. probošt litoměřický (1206–1217);
Osobní údaje
Datum narození	13. století
Datum úmrtí	12. září 1240
Místo úmrtí	Praha, České království
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta v Praze
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernard Kaplíř ze Sulevic, též Burchard nebo Buchard, lat. Burchhardius, česky Purkart, byl v letech 1206–1217 jedenáctým proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána, a v letech 1236–1240 dvaadvacátým pražským biskupem. Pocházel patrně z českého panského rodu Kaplířů ze Sulevic.

Život

Je uveden jako svědek v listině z 31. března 1206 v Míšni pod jménem (latinsky) „Burchhardius, praepositus de Leitmeritz“.^[1] Znovu je zmíněn v listině oseckého kláštera 11. července 1207. Dokládá to rozhodnutí papeže Inocence III. (1198–1216) z roku 1207, kdy byl Purkart jmenován současně s biskupem Robertem z Olomouce (1201–1240) a Danielem II. (1197–1214, zvaný Milík), aby rozhodli v trestní záležitosti v Oseku.

Jméno je doloženo v letech 1180–1182 a roku 1185. Purkart byl patrně i svatovítským kanovníkem a kanovníkem vyšehradským. V letech 1206–1217 byl 11. proboštem litoměřickým, kde vystřídal probošta Radostu.

Již roku 1229 je uveden jako kanovník scholastik u sv. Víta v Praze. Podle staré tradice založil Purkart v Litoměřicích roku 1236 dominikánský konvent s kostelem sv. Michala.

Purkart byl roku zvolen 1236 dvaadvacátým pražským biskupem. Na biskupa byl vysvěcen v Erfurtu 10. května 1237.^[2] Zemřel 12. září 1240 a pohřben byl u sv. Víta v Praze.

Odkazy

Reference

↑ CDB II, s. 432, č. 384.
↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I/3: Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). [s.l.]: [s.n.] S. s. 662.

Literatura

BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 38.
HLEDÍKOVÁ Zdeňka, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198-1448, ISBN 3-428-10303-3, s. 581-582.
MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 21.

Externí odkazy

Litoměřičtí proboštové

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Radosta

11. probošt litoměřický
1206–1217

Nástupce:
Benedikt

Předchůdce:
Jan II. z Dražic

(21.) 22. biskup pražský
1236–1240

Nástupce:
Mikuláš z Újezda a Riesenburka

[1] CDB II, s. 432, č. 384.

[2] NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I/3: Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). [s.l.]: [s.n.] S. s. 662.

[1]

[2]

Seznam litoměřických biskupů

Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: ¹ 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)	Znak litoměřického biskupství

Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem

Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský ² • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber ² • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; ¹ probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; ² Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy

Seznam pražských biskupů

Seznam pražských biskupů (973–1344)	Dětmar • svatý Vojtěch • Kristian (Strachkvas)¹ • Thiddag • Ekkard • Hyza • Šebíř • Jaromír (Gebhart) • Kosmas • Heřman • Menhart • Jan I. • Sylvestr ² • Ota • Daniel I. • Gotpold ³ • Bedřich • Vališ (Valentin) • Jindřich Břetislav • Daniel II. (Milík z Talmberka) • Ondřej z Gutenštejna • Pelhřim z Vartenberka (Peregrin) • Budilov (Budivoj, Budislav) ⁴ • Jan II. z Dražic • Bernard Kaplíř ze Sulevic (Buchard) • Mikuláš z Újezda a Riesenburka • Jan III. z Dražic • Tobiáš z Bechyně • Řehoř Zajíc z Valdeka • Jan IV. z Dražic • Arnošt z Pardubic (od 30. 4. 1344 první arcibiskup)	Znak pražského biskupství

¹ zemřel před vysvěcením na biskupa, ² odstoupil před biskupským vysvěcením, ³ zemřel před zvolením, ⁴ vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy