Přeskočit na obsah

Jan Nepomuk Rotter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Moravskoněmeckého politika z Šumperska Johanna Rottera.
ThDr. Jan Nepomuk Rotter
Jan Nepomuk Rotter
Jan Nepomuk Rotter
Opat břevnovský a broumovský
Ve funkci:
1844 – 1886
PředchůdcePlacidus Beneš
NástupceRuprecht F. X. Smolík
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1864 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1881 – 1884
Rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze
Ve funkci:
1853 – 1854
PředchůdceJiří Norbert Schnabel
NástupceFrantišek Piťha
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konzervativního velkostatku

Narození27. února 1807
Broumov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. května 1886 (ve věku 79 let)
Broumov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinand. univerzita
Profesepolitik, teolog a vysokoškolský učitel
OceněníŘád železné koruny
Čestné občanství města Kladna
CommonsJan Nepomuk Rotter
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk Hynek Rotter OSB, též Johann Nepomuk Rotter (27. února 1807 Broumov[1][2]4. května 1886 Broumov[1][2][3]), byl rakouský římskokatolický duchovní, teolog a politik německé národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu, dlouholetý Opat břevnovský a broumovský.

Pocházel z rodiny chudého řemeslníka z Broumova. Absolvoval klášterní gymnázium v Broumově a studoval filozofii a teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. 27. října 1825 se stal novicem u benediktinů v Broumově a roku 1828 složil řeholní slib. 20. července 1830 byl vysvěcen na kněze. Roku 1834 získal na Karlo-Ferdinandově univerzitě titul doktora teologie. Od roku 1836 působil na stolici dogmatiky Univerzity ve Štýrském Hradci a roku 1842 byl jmenován profesorem dogmatiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Později zastával i post jejího děkana. V letech 1853–1854 zastával post rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. 7. listopadu 1844 se stal opatem břevnovského kláštera. V této funkci setrval až do své smrti. V roce 1869 mu bylo k 25. výročí trvání jeho opatského úřadu uděleno čestné občanství v Polici nad Metují.[4] Byl prvním infulovaným zemským prelátem v Čechách. Byl skutečným arcibiskupským a biskupským konzistorním radou a asesorem. Roku 1880 mu byl udělen Řád železné koruny.[1][2][3]

Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politického života. V doplňovacích volbách v únoru 1864 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou.[5] Uspěl i v řádných zemských volbách v lednu 1867.[6] Do sněmu se ještě vrátil po zemských volbách v Čechách roku 1870.[7] [8] Politicky se profiloval jako konzervativec.[2] Patřil ke Straně konzervativního velkostatku, která podporovala české státní právo.[3] Národní politika ho hodnotila jako člověka, který ač Němec rodem, vždy horlivým byl našich snah podporovatelem.[9]

Roku 1881 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[1] Navzdory pokročilému věku na práci Panské sněmovny aktivně podílel.[2]

Zemřel v květnu 1886.[2] Příčinou úmrtí byla sešlost věkem. Krátce před smrtí byl raněn mrtvicí a už se nezotavil.[3]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d Johann Nepomuk Rotter [online]. benediktinerlexikon.de [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e f Abt Rotter. Die Presse. Květen 1886, čís. 124, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b c d Úmrtí. Národní politika. Květen 1886, roč. 4, čís. 124, s. 2. Dostupné online. 
  4. Čestní občané města - Oficiální stránka města Police nad Metují. www.policenm.cz [online]. [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  5. Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2.
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  8. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 260. 
  9. Jubileum opata P. Rottera. Národní politika. Listopad 1884, roč. 2, čís. 303, s. 1. Dostupné online.