Přeskočit na obsah

Jan Klimeš (revolucionář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Klimeš
Jan Klimeš v uniformě makedonských povstalců (magazín Illustrovaný svět, 1903)
Jan Klimeš v uniformě makedonských povstalců (magazín Illustrovaný svět, 1903)
Narození6. prosince 1874
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ÚmrtíSofie
Bulharské carstvíBulharské carství Bulharské carství
Příčina úmrtísebevražda
Povoláníčalouník, obchodník a revolucionář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Klimeš (6. prosince 1874 Vídeň – po 1912 Sofie) byl český čalouník, obchodník, panslavista a revolucionář dlouhodobě žijící v Bulharsku, účastník makedonského povstání proti Osmanům a člen Bulharské makedonsko-edirnské revoluční organizace.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni v tehdejším Rakousku-Uhersku do rodiny tzv. vídeňských Čechů, ale brzy poté se jeho rodina přestěhovala do valašských Vizovic a v roce 1881 pak do Uherského Hradiště. Jeho otec zde byl úředníkem u okresního soudu. Zpočátku pak Jan pracoval jako čalounický mistr v továrně na nábytek v Budapešti.

V Bulharsku

[editovat | editovat zdroj]

20. října 1902 přijel do bulharského hlavního města Sofie jako obchodní zástupce. Začal se setkávat s intelektuály s nacionalistickými a anarchistickými názory: seznámil se mj. s Borisem Sarafovem, Goce Delčevem, Hristem Tatarchevem a dalšími aktéry makedonského osvobozeneckého hnutí. V polovině ledna 1903 se prostřednictvím bulharského poslance Stojanova připojil k ozbrojené skupině Hrista Černopejeva, která vstoupila na území Makedonie s cílem zde podpořit makedonské povstání proti osmanské nadvládě. Podle vlastních výpovědí strávil u oddílu čtyři měsíce a mezitím si vedl poznámky o absolvovaných misích, zbraních a činnosti povstalců.[1] Klimešova rota se mj. zúčastnila těžké bitvy u Havraní hory.

Okolo roku 1904 se vrátil do Rakouska-Uherska a usadil se v Praze. Zde v magazínu Illustrovaný svět a v deníku Národní politika publikoval na pokračování své vyprávění z účasti při povstání a řadu dalších materiálů týkajících se makedonského osvobozeneckého hnutí, aby podněcoval českou veřejnost k panslovanským myšlenkám. Jeho teze podroval ve svých článcích též novinář Václav Klofač, člen Říšské rady jakožto poslanec České strany národně sociální. Zároveň texty o působení v Makedonii publikovali také další čeští dobrovolníci, např. Antonín Vimola a František Král.[2] V Praze se také sblížil se také s novinářem a spisovatelem Jaroslavem Haškem a zapojil se mj. do Haškova satirického politického uskuení Strany mírného pokroku v mezích zákona.[3] Popisuje jej jako horlivého agitátora za boj za makedonskou nezávislost, který po Praze chodil též v povstalecké uniformě.[3]

Zpět v Bulharsku

[editovat | editovat zdroj]

Posléze znovu odešel do Bulharska, kde se 23. července 1908 oženil v Sofii s Boženou Irichosou, se kterou měli syna Miloslava. Otevřel si vlastní obchod s kůží, ale po balkánských válkách (1912–1913) byl jeho obchod ekonomicky zruinován. Po těchto událostech tíživou situaci neunesl a někdy po roce 1912 spáchal sebevraždu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ян Климеш na bulharské Wikipedii.

  1. YUMPU.COM. Vojvoda makedonský. yumpu.com [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  2. VOLNÝ, Vít. Reflexe makedonské otázky v českých cestopisech v první polovině 20. století. dspace.cuni.cz. 2017-06-12. Dostupné online [cit. 2022-10-25]. 
  3. a b Makedonský vévoda Klimeš. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Павлов, Иван. Българо-чешки литературни паралели. София, УИ „Св. Климент Охридски“, 1990. s. 95 - 97. (bulharsky)
  • Illustrovaný svět: velké vydání Besed lidu. Praha: J. Otto, 1903, undefined(28). s. 650. Dostupné online