Přeskočit na obsah

Strana mírného pokroku v mezích zákona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strana mírného pokroku v mezích zákona
Volební plakát z r. 1911
Volební plakát z r. 1911
Datum založení1911
PředsedaJaroslav Hašek
Ideologieanarchismus
recese
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Balbínově ulici 6 v Praze, před dnešním sídlem Balbínovy poetické strany a hospůdky
Zakladatel strany Jaroslav Hašek

Strana mírného pokroku v mezích zákona byla satirická politická strana, kterou v roce 1911 založil český spisovatel Jaroslav Hašek. Strana toho roku vedla recesistickou kampaň ve volbách do Říšské rady.

Vznik a působení strany

[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na rozpuštění poslanecké sněmovny Říšské rady stanovil dne 8. dubna 1911 rakouský ministr vnitra termín nových voleb do dolní komory na 13. a 21. června 1911.[1] V této situaci se v Haškově bohémské družině, která se scházela v hostinci pana Zvěřiny ve vinohradské Korunní ulici (v tzv. Kravíně), zrodil nápad založit novou politickou stranu a účastnit se volební kampaně v obvodu Čechy 10 – Královské Vinohrady.[2] Konkrétním iniciátorem byl Haškův přítel Eduard Drobílek,[pozn. 1] který též navrhl název strany.[5][6]

Hašek rozvinul tento nápad v parodii a mystifikaci, když začal vystupovat jako kandidát strany mírného pokroku v mezích zákona.[pozn. 2] Kandidatura však nemohla být míněna vážně již jen proto, že Hašek nesplňoval podmínku volitelnosti spočívající v dovršení 30 let věku.[9] Spolu s přáteli každopádně uspořádal mohutnou volební kampaň kabaretního rázu a ve svých humorných vystoupeních („volebních projevech“) parodoval dobová demagogická hesla a fráze.[2]

Do této recesistické strany se postupně zapojila řada tehdejších anarchistických básníků jako Josef Rosenzweig-Moir, Louis Křikava či Josef Mach, který složil i první hymnu strany,[10][11] dále např. František Langer,[12] Josef Lada a mnoho jiných. Stranickými středisky byly různé hostince a kavárny: hostinec U Zlatého litru na rohu Balbínovy a Mánesovy ulice, kde byla strana dle Haškova tvrzení založena, hostinec Kravín v Korunní ulici, v němž sídlil výkonný výbor strany,[13] [pozn. 3] dále restaurace U Svíčky, Slovanská kavárna (v nynější Anglické ulici)[15] a další podobné podniky. Na hospodské schůze navázala později vystoupení J. Haška a dalších členů strany v různých kabaretech (např. U bratří Makabejských,[16] posléze i v Longenově skupině v Montmartru).[17][pozn. 4]

V den voleb a včera, v úterý, hromadilo se množství lidí před hostincem U Zvěřinů v Korunní třídě na Královských Vinohradech. Všechna okna byla polepena těmito zvláštními plakáty:
– Odevzdejte co jeden muž hlasy pro našeho kandidáta strany mírného pokroku v mezích zákona, spisovatele p. Jaroslava Haška, jenž rozvinul v četných schůzích svůj bohatý program o zestátnění domovníků.
– Schází nám ještě 15 hlasů.
– V naší volební kanceláři obdržíte volební lístek pro voliče.
– Co nedostanete z Vídně, dostanete u nás.
– Dnes panychida za propadlé kandidáty.
– Zvolíte-li našeho kandidáta, slibujeme, že se ohradíme proti zemětřesení v Mexiku.
– Kdo dá hlas, obdrží malé kapesní akvárium atd.
O osudu této kandidatury není ničeho známo a ani c. k. tisková kancelář nevydala o ní zprávu. Kandidát hodlá však protestovat.

Čas (deník), denní kronika, číslo z 15. 6. 1911[18]

Ve volebním obvodu bylo dle údajů ústřední statistické komise 10 odevzdaných hlasovacích lístků prázdných, 10 neplatných a 15 hlasů bylo „roztříštěno“.[19] Na kolika lístcích bylo napsáno jméno Jaroslava Haška, ovšem přesněji nelze zjistit.

Po volebním neúspěchu působení strany ještě v témže roce utichá.[20]

Literární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Již v letech 1911 a 1912 Hašek napsal cca 30 textů, které dohromady utvořily knihu Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. V tomto díle dosti obšírně popsal historii pražské bohémy té doby; jde ovšem o satiru, v níž se mísí skutečnost s mystifikací.[2] Autor předal rukopis nakladateli v roce 1912, ten ho však neotiskl, protože obsahoval i satiry na některé tehdy vlivné osoby, které by se mohly domáhat svých osobnostních práv. Rukopis pak několikrát změnil majitele a občas z něj bylo pár kapitol otištěno. V úplnosti byl vydán až v roce 1963, tj. za 40 let po smrti Jaroslava Haška.[21]

Dle Haška strana vznikla již v roce 1904, přičemž v knize popisuje její dlouhodobé působení a kampaň.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Eduard Drobílek (1882–1919) nebyl literátem. V letech 1901–1904 studoval strojní inženýrství na České vysoké škole technické (nynější ČVUT), ale studia zanechal pro nedostatek finančních prostředků. V letech 1908–1919 byl písařem v kanceláři rektora České vysoké školy technické. Ve společnosti kolem Jaroslava Haška byl autorem i režisérem humoristických kabaretních čísel, nic však nepublikoval.[3] Jediným publikovaným literárním počinem E. Drobílka byl překlad první části Cervantesova Dona Quijota, který vyšel v roce 1914 (Vinohrady: A. Ipser, 1914. 304 s. Ipserova il. knihovna; I. cnb000564811). Tento překlad je však značně závislý na starším překladu A. Pikharta. Drobílek trpěl tuberkulózou a jeho oslabený organismus podlehl krátce po skončení války infekci, pravděpodobně španělské chřipce.[4]
  2. ↑ Oficiálními kandidáty byli Václav Choc za stranu národně sociální, Emanuel Škatula za sociální demokraty a Viktor Dyk za stranu státoprávní. Mandát obhájil Václav Choc.[7] Striktně vzato však volební zákon nepředpokládal registraci kandidátů; hlasovat bylo možné pro kohokoli, kdo nebyl vyloučen z výkonu pasivního volebního práva.[8]
  3. ↑ O tomto hostinci se zpívá též v první sloce druhé hymny strany:
    „Spi, Havlíčku, v svém hrobečku,
    podívej se na tu naši smečku,
    shromážděnou v Kravíně!"[14]
  4. ↑ Text některých kabaretních her a scén, které sepsali členové strany mírného pokroku v mezích zákona, se zachoval. Tyto hry jsou otištěny v knize → HAŠEK, Jaroslav a LAISKE, Miroslav, ed. Větrný mlynář a jeho dcera: kabaretní scény a hry bohémské družiny Jaroslava Haška. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1976. 236 s. cnb000411218.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 62/1911 ř. z. ze dne 8. 4. 1911, o provedení všeobecných voleb do poslanecké sněmovny říšské rady. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  2. ↑ a b c HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 449.
  3. ↑ KNESL, Augustin. Eduard Drobílek, přítel Jaroslava Haška. Zpráva o téměř zapomenutém pracovníku rektorátní kanceláře České vysoké školy technické v Praze. In: Acta polytechnica – Práce ČVUT v Praze, 3 (VI, 3), 1983, s. 35–64.
  4. ↑ ULIČNÝ, Miloslav. České verze Cervantesova Dona Quijota (1864–2015): překlady - adaptace - intelektuální krádeže = Versiones checas de Don Quijote (1864–2015): traducciones - adaptaciones - robos intelectuales. V Praze: Nová vlna, 2016. 187 s. ISBN 978-80-85845-53-2. [Kapitola „Haškův inspirátor Eduard Drobílek" je na str. 51–66.]
  5. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 464.
  6. ↑ MACH, Josef a SVOZIL, Bohumil, ed. Života běh: výbor z díla. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1980. 126 s. cnb000136035. S. 73–76.
  7. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 455–456.
  8. ↑ Srov. § 8, 15, 29 a 30 volebního řádu do říšské rady, vyhlášeného zákonem č. 17/1907 ř. z. ze dne 26. 1. 1907, o volbě členů poslanecké sněmovny říšské rady.
  9. ↑ § 7 základního zákona č. 141/1867 ř. z. ze dne 21. 12. 1867, o zastupitelstvu říšském, ve znění zákona č. 15/1907 ř. z.
  10. ↑ MACH, Josef a SVOZIL, Bohumil, ed. Života běh: výbor z díla. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1980. 126 s. cnb000136035. S. 76
  11. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. [Text obou hymen strany je uveden na s. 461–462.]
  12. ↑ FORST, Vladimír, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl II/2 K–L. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. s. 597–1377.ISBN 80-200-0797-0. S. 1138.
  13. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 281.
  14. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 462.
  15. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 66.
  16. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 470.
  17. ↑ HAŠEK, Jaroslav a PYTLÍK, Radko, ed. Povídky. 1. svazek. Praha: Československý spisovatel, 1988. 431 s. cnb002448787. S. 421.
  18. ↑ Citujeme dle → HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. [Uvedený citát z deníku Čas je otištěn v ediční poznámce na str. 456.]
  19. ↑ Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. In: Österreichische Statistik. Neue Folge. 7. Band, 1. Heft. Wien, 1912 (Herausgegeben von der k. k. Statistischen Zentralkommission), S. 54–55.
  20. ↑ MAHEN, Jiří. Smutná vzpomínka. Lidové noviny. 3. 11. 1911, roč. 19, s. 1–2. Šifra M. 
  21. ↑ HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545. S. 454.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAŠEK, Jaroslav. Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. 3. rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 471 s. cnb000139545.
  • HORA, Petr. Lidi, nedejte se, držím vám palce. Obrys-Kmen [online]. 2008-06-7 [cit. 2018-02-14]. Roč. 2008, čís. 23.. Dostupné online. 
  • MACH, Josef a SVOZIL, Bohumil, ed. Života běh: výbor z díla. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1980. 126 s. cnb000136035. [Stať „Strana mírného pokroku v mezích zákona a jiné příhody s Haškem" je na s. 73–80.]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strana_mírného_pokroku_v_mezích_zákona&oldid=24229772“