Přeskočit na obsah

Jan I. z Lichtenštejna-Murau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan I. z Lichtenštejna-Murau
Rodový erb pánů z Lichtenštejna
Rodový erb pánů z Lichtenštejna
Úmrtí19. května 1395 nebo 19. října 1395
ChoťAnna Ptujská
DětiAnna z Lichtenštejna-Murau[1]
Rudolf III. z Lichtenštejna-Murau[1]
Jan II. z Lichtenštejna-Murau[1]
RodičeRudolf z Lichtenštejna-Frauenbergu[1] a Alžběta z Walsee[1]
PříbuzníHanuš III. ze Stubenbergu[2] a Krescencie ze Stubenbergu[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan I. z Lichtenštejna-Murau (německy Johann I, Herr zu Liechtenstein-Murau, † mezi 19. květnem a 19. říjnem 1395) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů, pán z Lichtenštejna, Murau v Horním Štýrsku, pán Gmünd-Pibersteinu v Rakousku.

Hrad Liechtenstein, Dolní Rakousko
Zámek Obermurau/Murau kolem roku 1830

Narodil se jako syn Rudolfa I. z Lichtenštejna-Frauenburgu († 1343) a jeho manželky Alžběty z Walsee († 1326) a vnuk Oty III. z Lichtenštejna († 1311) a jeho první manželky Anežky z Wildonu († 1260). Měl bratra Ondřeje († asi 1400) a sestru Alžbětu († mezi roky 1349–1364), která se v roce 1333 provdala za hraběte Bedřicha ze Stubenbergu († 1371), a měla syna Jakuba.

Jeho praděd, slavný minesengr Oldřich z Lichtenštejna († 1275) byl kolem roku 1232 postavil hrad Obermurau. V roce 1312 se rod Lichtenštejnů se rozdělil na dvě linie, frauenburskou a murauskou.

Janův děd Ota III. v roce 1267/1268 společně s dalšími šlechtici ze Štýrska doprovázel českého krále v bojích proti pruským jednotkám a později pomáhal v boji Habsburkům.

V roce 1370 Jan I. získal moravské panství Lednici v roce 1395 Lichtenštejnové získali Valtice, své pozdější hlavní rodové sídlo.[3]

Jeho jméno (Janův hrad) nese pseudogotická napodobenina romantické hradní zříceniny, postavená v letech 1801–1808, nacházející se v Lednicko-valtickém areálu.

Jan I. z Lichtenštejna-Murau se oženil s Annou Ptujskou († 1377), dcerou Herdegena I. Ptujského, zemského maršála Štýrska († 1352) a hraběnky Kláry Gorické. Manželé měli několik dětí:[4][5][6]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Constantin von Wurzbach: Lichtenštejnsko, das Fürstenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof – und Staatsdruckerei, Wien 1866, s. 112 – 118.
  • Heinz Dopsch: Lichtenštejnsko: Herkunft und Aufstieg eines Fürstenhauses. Aus der Arbeit eines Forschungsprojekts. In: Arthur Brunhart: Bausteine zur lichtensteinischen Geschichte. Studien und studentssche Forschungsbeiträge. Drei Bände. Chronos-Verlag, Curych 1999.
  • Europäische Stammtafeln, JA Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 3/1:31,32
  • Europaische Stammtafeln, od Wilhelma Karla, Prinz zu Isenburg, sv. III, Tafel 40..
  • Detlev Schwennicke, Europaische Stammtafeln, New Series, Vol. XVI., Tafel 34.
  • Europäische Stammtafeln, JA Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 3:40

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Йохан I фон Лихтенщайн-Мурау na bulharské Wikipedii.

  1. a b c d e Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Historie rodu Liechtensteinů | Historický spolek Liechtenstein‚ o. s.. www.hs-liechtenstein.cz [online]. [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  4. Liechtenstein 2. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  5. VAN DE PAS, Leo, Ian Fettes & Leslie Mahler. Johann I von Liechtenstein zu Murau, Herr von Liechtenstein, Gmünd & Piberstein. www.genealogics.org [online]. The Next Generation of Genealogy Sitebuilding, 2001-11-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  6. Ancestors & Cousins: Royal, Titled, Noble, and Commoner (over 193,000 names). - Person Page: Johann I, Herr zu Liechtenstein-Gmünd-Piberstein. our-royal-titled-noble-and-commoner-ancestors.com [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]