Přeskočit na obsah

Jaap de Hoop Scheffer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaap de Hoop Scheffer
11. generální tajemník NATO
Ve funkci:
2004 – 2009
PředchůdceGeorge Robertson
NástupceAnders Fogh Rasmussen
Ministr zahraničních věcí Nizozemska
Ve funkci:
22. července 2002 – 3. prosince 2003
Předseda vládyJan Peter Balkenende
PředchůdceJozias van Aartsen
NástupceBen Bot
Stranická příslušnost
ČlenstvíChristen Democratisch Appèl
Narození3. dubna 1948 (76 let)
Amsterdam, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Alma materUniverzita v Leidenu
Ignatius Gymnasium
Profesepolitik, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a advokát
Náboženstvíkatolická církev
Oceněnírytíř velkokříže Oranžsko-nasavského řádu (2009)
Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2009)
Řád kříže země Panny Marie 1. třídy
Řád Stara planina
Velkokříž Řádu Vitolda Velikého
… více na Wikidatech
CommonsJaap de Hoop Scheffer
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Gijsbert (Jaap) de Hoop Scheffer (* 3. dubna 1948 Amsterdam) je nizozemský politik, v letech 2004 až 2009 generální tajemník NATO.

Život a politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1948 v Amsterdamu. Studoval práva na univerzitě Leiden. Studia dokončil roku 1971. Po dokončení vojenské služby v Nizozemském královském letectvu se stal důstojníkem v záloze.

Pro ministerstvo zahraničních věcí pracoval od roku 1976 do roku 1986. Po prvních dvou letech byl umístěn na nizozemskou ambasádu v Ghaně. Poté působil u stále nizozemské delegace na velitelství NATO v Bruselu do roku 1980, kde se zabýval otázkami obranného plánování.

V roce 1982 přestoupil z politické strany D66 do CDA (křesťanští demokraté). Ve volbách v roce 1986 byl zvolen do dolní komory parlamentu. Byl mluvčí strany v oblasti zahraničních záležitostech. V letech 1986 až 1994 byl členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Západoevropské unie a v letech 1994 až 1997 členem Parlamentního shromáždění NATO. Mezi lety 1997–2001, když byla CDA v opozici, byl vůdcem křesťansko demokratických poslanců v dolní komoře. Nakonec jej zvolili stranickým lídrem.

I když byl vybrána na seznam kandidátů do voleb v roce 2002, jeho pozice lídra strany se stala nejistou. Po mocenském souboji s předsedou CDA Van Rijem, rezignoval na post stranického lídra. Vedoucí místo na kandidátském listu tak do voleb, které se uskutečnily 15. května 2002, přebral Jan Peter Balkenende.

Ministr zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

V těchto volbách CDA zvítězila a přijala vůdčí úlohu při formování nové vlády. Nový ministerský předseda Balkenende jmenoval 22. června 2002 Jaapa de Hoop Scheffera ministrem zahraničí Nizozemska v jeho přechodném prvním kabinetu. Pozici si udržel i v druhém Balkenendově kabinetu po volbách 22. ledna 2003.

Zahraniční politika v roce 2003, z velké části stanovena de Hoop Schefferem a Balkenendem, charakterizovalo schválení vojenské intervence do Iráku („politická, ne vojenská podpora“). Jaap de Hoop Scheffer je pokládán za těsného spojence Bushovy vlády.

V roce 2003 jako ministr zahraničí předsedající země Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byl Scheffer zvolen předsedou organizace.

Jako ministr zahraničí působil do 3. prosince 2003.

Generální tajemník NATO

[editovat | editovat zdroj]

5. ledna 2004 se stal jedenáctým generálním tajemník NATO. Vystřídal George Robertsona, který post zastával od roku 1999 do roku 2003. Ve své nástupní řeči uvedl jako hlavní úkol spojenectví s Evropskou unií v zajištění míru v Afghánistánu.

Jako generální tajemník NATO přinutil členy aliance, aby se podílely větší mírou na operaci jednotek Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) v Afghánistánu.

Od 31. května do 3. června 2007 se účastnil konference Bilderbergu v tureckém Istanbulu.

Účastnil se ekonomické konference v kanadském Montrealu 21. června 2007. Povzbudil Kanadu v pokračování afghánské mise, datum stažení kanadských vojáků bylo stanoveno na rok 2009. Jaap de Hoop Scheffer zde řekl : "Myslím si, že je nevyhnutelně potřeba více času k vytvoření takových podmínek (v Afghánistánu), aby proběhla rekonstrukce a rozvoj." Během jeho návštěvy zemřeli tři kanadští vojáci v Afghánistánu. Scheffer se vyjádřil i k této události : „Vím, jak velkou cenu platí kanadští vojáci, ale já klidně říkám, že je to pro dobrou věc.“

Schefferovy komentáře donutily kanadskou vládu pod nátlakem opozice k stanovení délce kanadské mise v neklidné zemi.

Konec mandátu generálního tajemníka NATO byl koncem roku 2007, mandát mu ale zástupci členských zemí aliance prodloužili až do roku 2009, aby mohl připravit a předsedat 60. výročí Severoatlantické aliance v roce 2009 [1].

Rodina a záliby

[editovat | editovat zdroj]

Jakob de Hoop Scheffer je ženatý, má dvě dcery. Ve volném čase rád běhá a hraje tenis. Mezi jeho záliby patří nizozemská, francouzská a anglická literatura. Oblíbil si francouzské filmy.[zdroj⁠?!]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Stát Stuha Název Datum udělení
BulharskoBulharsko Bulharsko Řád Stará planina I. třídy 2009
EstonskoEstonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy[1] 2009, 6. července
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Velký řád krále Petara Krešimira IV.[2] 2009, 5. února
ItálieItálie Itálie velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[3] 2009, 16. února
LitvaLitva Litva velkokříž Řádu Vitolda Velikého[4] 2009, 26. června
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko velkokříž Řádu tří hvězd[5] 2004
MaďarskoMaďarsko Maďarsko velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky 2009
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko rytíř Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské 2002, 22. května
důstojník Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské 2003, 12. prosince
velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské 2009, 6. července
PolskoPolsko Polsko velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6] 2009, 12. března
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž Řádu rumunské hvězdy 2004
ŘeckoŘecko Řecko velkokříž Řádu Spasitele
SlovenskoSlovensko Slovensko Řád bílého dvojkříže I. třídy[7] 2009, 17. července
SlovinskoSlovinsko Slovinsko Řád za mimořádné zásluhy 2009
Spojené královstvíSpojené království Spojené království čestný rytíř-komandér Řádu svatého Michala a svatého Jiří[8] 2010

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Odluka kojom se odlikuje Njegova Ekscelencija Jakob Gijsbert de Hoop Scheffer, Glavni tajnik NATO saveza, Veleredom kralja Petra Krešimira IV. s lentom i Danicom, za izniman doprinos jačanju međunarodnog položaja Republike Hrvatske i promicanju suradnje između NATO-a i Republike Hrvatske. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  5. ↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  6. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 12 marca 2009 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-14. 
  7. ↑ » State Honours | Slovak-Republic.org [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předseda poslaneckého klubu CDA
Předchůdce:
Ennüs Heerma 		1997–2002
Jaap de Hoop Scheffer 		Nástupce:
Jan Peter Balkenende
Nizozemský ministr zahraničí
Předchůdce:
Joziasvon Aartsen 		2002–2003
Jaap de Hoop Scheffer 		Nástupce:
Bernard Bot
Generální tajemníci NATO
Hastings Lionel Ismay (1952–1957) • Paul-Henri Spaak (1957–1961) • Dirk Stikker (1961–1964) • Manlio Brosio (1964–1971) • Joseph Luns (1971–1984) • Lord Carrington (1984–1988) • Manfred Wörner (1988–1994) • Sergio Balanzino (1994) • Willy Claes (1994–1995) • Sergio Balanzino (1995) • Javier Solana (1995–1999) • George Robertson (1999–2004) • Jaap de Hoop Scheffer (2004–2009) • Anders Fogh Rasmussen (2009–2014) • Jens Stoltenberg (2014–2024) • Mark Rutte (od 2024)
Vlajka NATO
Vlajka NATO
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaap_de_Hoop_Scheffer&oldid=23583424“