Isak Gustaf Clason
Isak Gustaf Clason | |
---|---|
Isak Gustaf Clason se spolupracovnicí, zahradní architektkou Ester Claesson | |
Narození | 30. července 1856 Stora Kopparberg parish |
Úmrtí | 19. července 1930 (ve věku 73 let) Rättvik parish |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′19″ s. š., 18°1′24″ v. d.) |
Alma mater | Královský technologický institut |
Povolání | architekt a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Královský technologický institut (od 1874) |
Ocenění | čestný doktor Uppsalské univerzity |
Choť | Kerstin Clason (od 1892) |
Děti | Gustaf Clason[1] Peder Clason[1][2] Gunilla Clason-Carlquist |
Příbuzní | Martina Clason (vnučka) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Isak Gustaf Clason (30. července 1856, Falun – 19. července 1930 Rättvik, Švédsko) byl švédský architekt.[3] Byl jedním z hlavních architektů hnutí Arts and Crafts Movement ve Švédsku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Isak Gustaf Clason se narodil v roce 1856 stejnojmennému otci Isaku Gustafu Clasonovi a matce Marii Charlottě Lorichs v panství Rottneby ve farnosti Kopparbergs u Falunu.[4] V jeho 13 letech se rodina přestěhovala do Stockholmu, když se otec stal ředitelem ocelářské společnosti Jernkontoret.[5] V roce 1874 absolvoval stockholmskou střední školu. Poté studoval inženýrství a architekturu na Královském technickém institutu ve Stockholmu, kde byl žákem architekta Alberta Theodora Gellerstedta. Studium ukončil v roce 1879. V letech 1879–1881 navštěvoval Královskou akademii výtvarných umění, v té době vedené Fredrikem Wilhelmem Scholanderem. Oba tito architekti jej významně ovlivnili.
V roce 1881 založil s kolegou ze studií Kasperem Salinem architektonickou kancelář,[6] v letech 1883–1886 společně podnikli zahraniční studijní cestu po severním Německu, Itálii, Španělsku a Francii. Zejména ve Francii je zaujaly monumentální litinové konstrukce, které byly inspirací v roce 1888 při projektování komplikované vnitřní litinové konstrukce pilířů a střechy tržnice Östermalm's Saluhall.[7]
Roku 1889 byl jmenován profesorem architektury na Královském technologickém institutu ve Stockholmu. Od tohoto roku též vyučoval na Královské akademii výtvarných umění (Kungliga Konsthögskolan). V roce 1907 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd.
Clason projektoval nejen budovy, ale také navrhl v roce 1894 jeden z prvních švédských telefonů.
V roce 1925 se zúčastnil na výstavě Švédské akvarely se svými kresbami s řadou stockholmských, španělských a italských motivů. Kresbami je zastoupen v Národním muzeu ve Stockholmu.[8]
Zemřel v Rättviku, kraj Dalarna. Je pohřben na hřbitově Norra begravningsplatsen (Severní hřbitov) v Solně u Stockholmu.[9]
Realizace (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Thaveniuska huset, Strandvägen, Stockholm (1884–1885)
- Bünsowska huset, Strandvägen in Stockholm, (1886–1888)
- Östermalms Saluhall, tržnice, Stockholm (1888)
- Severské muzeum, Nordiska museet, Stockholm (1888–1907)
- Norrlands nation, Uppsala (1889)
- Adelswärdska huset, Strömgatan, Stockholm (1889–1890)
- Hallwylska palatset, Hamngatan 4, Stockholm (1893–1898)
- Norrköpings rådhus, Norrköping (1907–1910)
- Villa Mariehill, Djurgården, Stockholm (1908)
- Lönö herrgård, Norrköpings kommun, (1911–1913)
- Skånska Hypoteksföreningen bankpalats, Lund (1916–1919)
- Timmermansordens palats, Stockholm (1913–1923)
- Mårbacka, sídlo Selmy Lagerlöfové, Sunne, kraj Värmland, (1921–1923)
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- čestný doktor Uppsalské univerzity
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Severské muzeum, Stockholm
-
Budova Bünsow, Stockholm
-
Kancelářská budova z roku 1901 v centru Stockholmu
-
Kulturně historické muzeum, Stockholm
-
Tržnice Östermalms Saluhall, Stockholm
-
Hjularöd zámek
-
Lejondal – panské sídlo
-
Mårbacka, sídlo spisovatelky Selmy Lagerlöfové
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b I Gustaf Clason. Dostupné online.
- ↑ Arkitekter verksamma i Sverige. [cit. 2024-05-13].
- ↑ I Gustaf Clason - Svenskt Biografiskt Lexikon. sok.riksarkivet.se [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Jernkontorets stora medalj i guld. Stora medaljen i guld - Jernkontoret [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Arkitekter | slottsguiden.info. www.slottsguiden.info [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Tržnice dobývají Evropu. Kde najdete ty nejkrásnější?. www.portadoors-praha.cz [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Nationalmuseum - Collection | Result. collection.nationalmuseum.se [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Isak Gustaf Clason (1856-1930) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Svensk Arkitektur: Ritningar 1640–1970. [s.l.]: Byggförlaget, 1986. ISBN 91-85194-67-0.
- MÅRTELIUS, Johan. Minnets tempel: Isak Gustaf Clason, Nordiska museet och 1800-talets arkitekturvärld. Stockholm: Nordiska museets förlag, 2020. ISBN 978-91-7108-613-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Isak Gustaf Clason na Wikimedia Commons