Inishturk
| Inishturk | |
|---|---|
| Inis Toirc (irština) | |
 Ostrovy Caher Island (nižší ostrov v popředí) a Inishturk | |
 | |
  Inishturk | |
| Lokalizace | Atlantský oceán u západního pobřeží Irska |
| Stát |  Irsko |
| • provincie | Connacht |
| • hrabství | Mayo |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 53°42′5″ s. š., 10°6′30″ z. d. |
| Délka | 5 km |
| Šířka | 2,5 km |
| Nejvyšší vrchol | (189,3 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 58 (2014) |
| Používané jazyky | irština, angličtina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Inishturk (irsky Inis Toirc, což v překladu znamená „ostrov divokého kance“) je ostrov v hrabství Mayo v irské provincii Connacht. Ostrov je trvale obydlen od 18. století.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ostrov Inishturk leží v Atlantském oceánu 14,5 km směrem na západ od pobřeží Irska. Nejbližším ostrovem je neobydlený Caher Island, který se nachází mezí Inishturkem a ostrovem Clare u vjezdu do zátoky Clew Bay. Dalším větším ostrovem v okolních vodách Atlantiku je Inishboofin na jihozápadě. Nejvyšší bod Inishturku dosahuje výšky 189,3 metrů.[2] Na západním pobřeží ostrova jsou až 100 m vysoké útesy.
Příroda
[editovat | editovat zdroj]
Pokud jde o geologii, z hornin se na ostrově nacházejí břidlice, pískovce, jíly a tufy. Skalnaté západní pobřeží je hnízdištěm různých druhů mořských ptáků. Z flóry stojí za zmínku především výskyt v Irsku chráněné rostliny Tuberaria guttata, jednoleté byliny z čeledi cistovitých,.[3] anglicky zvané Spotted Rock-Rose.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dle archeologických nálezů (pozůstatky osídlení se zahloubenými kuchyněmi či nádržemi typu fulachta fiadh)[4] byl ostrov Inishturk obydlen již ve čtvrtém tisíciletí př. n. l. Kolem jezera v centrální části ostrova byly nalezeny pozůstatky obydlí z doby kolem roku 1500 př. n. l.[1]
V soudobé epoše je Inishturk trvale obydlen od 18. století.[4] V době napoleonských válek v letech 1805–1806 byla na západním výběžku ostrova Malin Head vybudována kamenná věž zvaná Martello Tower – jedna z 82 strážních věží, postavených Brity podél pobřeží a vybavených zrcadlovým zařízením, které mělo odrážením slunečních paprsků signalizovat přítomnost nepřátelských lodí a zabránit tak jejich případné invazi.[1]
V roce 1841, před velkým hladomorem, který postihl Irsko v letech 1845–1849, bylo na ostrově evidováno 577 obyvatel. V roce 1851 tento počet poklesl na 174 osob. [5] Během hladomoru zde tedy zemřelo nebo ostrov opustilo 400 lidí.[6]
Život na ostrově
[editovat | editovat zdroj]Podle statistických údajů v letech 2006, 2011 a 2014 bylo na Inishturku evidováno 53–58 obyvatel, žijících v lokalitách Ballyheer a Garranty v chráněnější východní části ostrova. [5] Na ostrově existuje základní škola, je ovšem „nejmenší“ základní školou v celé Irské republice – v roce 2011 do ní docházeli jen 3 žáci,[7] v roce 2013 již jen dva.[6] Obživu obyvatelům poskytuje farmaření, stavba malých člunů curachs, údržba místních zařízení a provozování ubytovacích služeb pro návštěvníky ostrova.[6] Centrem společenského života je klub The Mountain Common, irsky Coimin an Sléibhe, kde je kromě baru také veřejná knihovna. Doprava na ostrov je zajišťována pravidelnými lodními linkami z přístavu Roonagh Quay nedaleko Louisburghu.
Inishturk a americké volby v roce 2016
[editovat | editovat zdroj]Během americké prezidentské volební kampaně v roce 2016 se Inishturk dostal do centra pozornosti světových médií poté, co se v různých zdrojích objevila zpráva, že obyvatelé ostrova poskytnou „azyl“ a nový domov těm obyvatelům USA, kteří se rozhodnout emigrovat, pokud bude Donald Trump zvolen prezidentem USA.[8][9] Vzápětí se však ukázalo, že se jedná o nepravdivou, mystifikující informaci neboli tzv. hoax a zpráva se stala jedním z názorných příkladů zveřejňování nepravdivých informací v rámci politického boje (angl."fake news").[10]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Přístav na východě ostrova -
Komunitní středisko s barem a knihovnou -
Pláž na Inishturku, v pozadí ostrov Caher -
Severní část ostrova s vrcholem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d BLACKWELL, Daria. Inishturk, island of the wild boar [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-02. (anglicky)
- ↑ Mayo Islands. Inishturk [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Tuberaria guttata (L.) Fourr. [online]. 2013-06-11 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Inishturk Island Loop Walks [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-17. (anglicky)
- ↑ a b Mayo: Inishturk. Population by Sex, Off Shore Island and Year [online]. Central Statistics Office of Ireland [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c RUBSAM, Robert. Winter in Inishturk [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Aine. Three-pupil school urges families to consider move to 'idyllic' island. The Irish Times [online]. 2011-09-14 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAZZA, Ed. Looking To Escape Donald Trump? This Irish Island Welcomes You. The Huffington Post [online]. 2016-08-07 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRAMHILL, Nick. Remote Irish island seeks Americans fleeing Donald Trump presidency [online]. 2016-03-21 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUFFINO, Jane. Fake news is big business - and may have handed Trump the election. The Business Post [online]. 2016-11-20 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Irlande/Irland. Carte routiere et touristique 1 : 400 000. Nr. 405. Paris: Michelin 1994 (francouzsky)(anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Inishturk na Wikimedia Commons
