Přeskočit na obsah

Hřib zavalitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Imperator torosus)
Jak číst taxoboxHřib zavalitý
alternativní popis obrázku chybí
Hřib zavalitý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Imperator)
Binomické jméno
Imperator torosus
(Fr.) Assyov et al. 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib zavalitý (Imperator torosus (Fr.Assyov et al. 2015, syn. Boletus torosus Fr.[1] 1835) je vzácná houba z čeledi hřibovitých, která patří mezi barevné modrající hřiby. V rámci České republiky se vyskytuje ojediněle. Na případnou jedlost, nejedlost či jedovatost panují mezi mykology odlišné názory.

Klasifikace druhu Boletus torosus nebyla v mykologické literatuře jednotná.[1] Pojetí, jaké bylo ve 20. století akceptováno v rámci České republiky, se lišilo od interpretace zahraničních mykologů a rovněž v moderní české mykologické literatuře je od něj upouštěno.[1] Popisy a kresby uváděné československými autory v tuzemských publikacích ze 70. a 80. let 20. století byly převzaté od italského mykologa Bruna Cetta a H. Waltyho.[2][3] V roce 2015 byl pro tento druh a několik dalších na základě biomolekulárních analýz popsán nový rod Imperator (jméno zvoleno podle majestátních plodnic tohoto druhu), takže správné jméno druhu je Imperator torosus.[4]

Makroskopický

[editovat | editovat zdroj]
převládá žluté zabarvení pórů

Klobouk dosahuje 100 - 200 (250) milimetrů, povrch je nerovný, mírně hrbolkatý, plstnatý, stářím olysává. V mládí je zbarven žlutavě až žlutoolivově, ve stáří šedoolivově, šedookrově až žlutohnědě, výjimečně lze pozorovat načervenalé zóny.[1]

Rourky i póry mají žluté zabarvení, ve stáří přechází do žlutoolivova. Poškozením modrají.[1]

Třeň je v mládí vejčitě břichatý, později kyjovitý, barvy žluté až žlutooranžové. Kryje jej síťka, která je shora zbarvená stejně jako podklad a směrem k bázi může přecházet v červenou nebo červenohnědou.[1]

Dužnina má tuhou konzistenci, žluté zbarvení na bázi s červenavou zónou. Při poškození okamžitě sytě modrá[1], poté se odbravuje.[3] Chuť je mírná, aroma připomíná organické kvašení, případně nemocniční dezinfekci.[1] Uváděna je i vůně ovocná, ananasová, která se však rychle vytrácí.[3]

Mikroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy dosahují 13 - 15,5 × 5 - 6,5 μm, jsou elipsoidně vřetenovité, z boku je patrná suprahilární deprese. Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 7 μm široké hyfy.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hřib zavalitý je známý z Francie[3], Itálie[3], Německa, Španělska, Portugalska, Rakouska[3], Švýcarska[3] a Řecka.[1] Předpokládá se rozšíření v rámci bývalé Jugoslávie, Bulharska a Maďarska.[1]

V rámci České republiky je situace složitější. V roce 1974 byl výskyt na území Československa neznámý.[3] Později byly uváděny nálezy na hrázi rybníka Luční na Táborsku, které však neodpovídají současnému chápání druhu Boletus torosus (předpokládá se, že mohlo jít o specifickou formu hřibu žlutonachového nebo jiný podobný druh). V nedávné době však byl v České republice hřib zavalitý objeven na nové lokalitě ve vyšší nadmořské výšce.

Požadavky na lokalitu nejsou vyhraněné, taxon se vyskytuje v teplých nížinách pod duby, ale především v horách až do výšky 1300 m n. m. v podobných podmínkách, jako hřib Moserův - pod smrky a buky na vápenitém podkladu.[1]

Třeň pokrývá síťka, u báze často načervenale zbarvená

Záměna hrozí především s výrazně modrajícími druhy, které mohou mít žluté póry.

Nelze vyloučit možnost záměny se světle zbarvenými plodnicemi hřibu koloděje (Suillellus luridus).

Hřib zavalitý je velmi vzácný, ve všech zemích, kde byl jeho výskyt potvrzen, je chráněný.[1]

Praktický význam

[editovat | editovat zdroj]

Názor na případnou jedlost není jednoznačný,[1] podle Ramaina je jedlý[3], podle Schweitzer Pilztafeln nejedlý[3]. Nelze vyloučit ani jedovatost v případě syrových plodnic. Vykazuje nesnášenlivost s alkoholem.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib zavalitý, s. 192. 
  2. DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb zrnitohlúbikový odfarbený, s. 416. (slovensky) 
  3. a b c d e f g h i j DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb zavalitý, s. 162–163. (slovensky) 
  4. ASSYOV, Boris; KOLLER, Gerhard, et al. Nomenclatural novelties [online]. Index Fungorum, 2015-05-21 [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]