Přeskočit na obsah

Tomaševič I-110

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z I-110)
Tomaševič I-110
Určenítěžký stíhací bombardér
PůvodSovětský svaz
ŠéfkonstruktérD. L. Tomaševič
První let1942
UživatelSSSR
Vyrobeno kusů1 prototyp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomaševič I-110 byl prototyp sovětského těžkého stíhacího bombardéru s dlouhým doletem z druhé světové války. Prototyp stroje vznikl roku 1942 v konstrukční dílně D. L. Tomaševiče, který byl jako údajný nepřítel sovětského lidu pod dozorem NKVD. Úkolem konstruktérů bylo vytvoření stroje s dobrou výzbrojí, pasívní ochranou a jednoduchou konstrukcí, která by umožňovala výrobu nekvalifikovanou pracovní silou. To vše se podařilo splnit, ovšem nedostávalo se požadovaných motorů M-107P, se kterými bylo počítáno a které se stále ještě sériově nevyráběly. A tak tento nadějný stroj zůstal pouze ve stadiu prototypu, i když státní zkoušky roku 1943 dopadly dobře.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka:
  • Rozpětí: 10,20 m
  • Délka: 9,91 m
  • Plocha křídel: 18,75 m²
  • Prázdná hmotnost: 3285 kg
  • Vzletová hmotnost: 3980 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × Klimov M-107P o výkonu 1075 kW
  • Maximální rychlost: 610 km/h
  • Dolet: 1050 km
  • Dostup: 10 000 m
  • 1 × 20mm kanón ŠVAK
  • 2 × 12,7mm kulomet UBT
  • 2 × 7,62mm kulomet ŠKAS
  • bomby do hmotnosti 500 kg

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]