Přeskočit na obsah

Hugo Meixner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hugo Meixner von Zweienstamm)
Hugo Meixner von Zweienstamm
Velitel 10. armádního sboru
Ve funkci:
22. ledna 1914 – 4. ledna 1915
PředchůdceHeinrich Kummer von Falkenfehd
NástupceJosef Krautwald von Annau
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1913), polní podmaršál (1908), generálmajor (1904)

Narození1. února 1858
Krakov
Úmrtí4. července 1951 (ve věku 93 let)
Vídeň
PříbuzníOtto Meixner (sourozenec)
Profesevoják
CommonsHugo Meixner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Meixner von Zweienstamm (1. února 1858 Łobzów (dnes Krakov, Polsko) – 4. července 1951 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil od roku 1879 v armádě, působil mimo jiné na ministerstvu války a jako štábní důstojník. V roce 1913 dosáhl hodnosti generála pěchoty a v roce 1914 se stal velitelem 10. armádního sboru. Na začátku první světové války se zúčastnil bojů na východní frontě, na jaře 1915 byl penzionován a od té doby žil v soukromí. Jeho bratr-dvojče Otto Meixner (1858–1946) byl také rakousko-uherským generálem.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z důstojnické rodiny, byl synem c. k. nadporučíka Eduarda Meixnera, měl bratra-dvojče Ottu (1858–1946).[1] Oba studovali nejprve v Sankt Pölten a poté na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě[2] a v hodnosti poručíka nastoupili k 55. pěšímu pluku. Spolu s bratrem později absolvoval školu pro vyšší důstojníky ve Vídni a až poté se jejich kariéra rozdělila. Hugo dosáhl hodnosti kapitána (1886) a majora (1892), sloužil mimo jiné v Krakově a Plzni, působil také jako štábní důstojník,[3] v roce 1890 byl účastníkem vojenských manévrů u Nového Jičína.[4] Od roku 1894 pracoval na ministerstvu války, kde byl v letech 1896–1898 přednostou 10. oddělení.[5] V roce 1898 byl povýšen na plukovníka a sloužil u 28. pluku, kde se poté stal velitelem. Od roku 1902 působil znovu na ministerstvu války a v roce 1904 byl povýšen na generálmajora. Od roku 1908 byl velitelem 27. divize pěchoty v Košicích[6] a téhož roku získal hodnost polního podmaršála.

V roce 1913 dosáhl druhé nejvyšší armádní hodnosti generála pěchoty[7] a v lednu 1914 se stal vrchním velitelem 10. armádního sboru v Přemyšlu,[8][9] téhož roku byl jmenován c. k. tajným radou.[10] Po vypuknutí první světové války byl se svým sborem přidělen k 1. armádě generála Viktora Dankla a zúčastnil se bitvy o Halič. Ze zdravotních důvodů v lednu 1915 dočasně opustil aktivní službu.[11] V březnu 1915 znovu převzal velení X. armádního sboru, ale již o měsíc později byl penzionován.[12] Od té doby žil v soukromí ve Vídní, kde zemřel v červenci 1951 ve věku 93 let.

Dne 18. listopadu 1888 se v Brně oženil s Augustou Ernestinou von Kubin (1860–1923), dcerou c. k. polního podmaršála Johanna von Kubin (1819–1870). Jednalo se o dvojitou svatbu, protože její sestra Elisa Albertina von Kubin se téhož dne provdala za Hugova bratra Ottu.[13]

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Spolu s bratrem byl v roce 1908 povýšen do šlechtického stavu (Edler Meixner von Zweienstamm). Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[14] Jako velitel armádního sboru byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1914).

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]
  1. Rodina Eduarda Meixnera na webu geni.com dostupné online
  2. SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 78 dostupné online
  3. Schematismus für das k.u.k. Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 178 dostupné online
  4. Vojenské manévry 1890 na webu Muzea Novojičínska dostupné online
  5. Schematismus für kaiserliche und königliche Heer 1897; Vídeň, 1897; s. 69 dostupné online
  6. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 135 dostupné online
  7. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  8. Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 100, 130 dostupné online
  9. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  10. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online
  11. Hugo Meixner na webu Pevnosti v Přemyšlu dostupné online
  12. Služební postup Huga Meixnera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 117 dostupné online
  13. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020; Praha, 2013; s. 239–240 (heslo Kubin) ISBN 978-80-905324-1-0
  14. Přehled řádů a vyznamenání Hugo Meixnera in: Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]