Přeskočit na obsah

Hrobka Silva-Tarouca-Unwerthů

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohřební kaple Panny Marie
Základní informace
Slohempír[1]
Výstavba40. léta 19. století
StavebníkEvžen starší ze Silva-Tarouca-Unwerthu
Současný majitelŘímskokatolická farnost Pohled
Poloha
AdresaPohled, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°36′31,62″ s. š., 15°38′47,34″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky104013 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky hřbitov Pohled)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Silva-Tarouca-Unwerthů neboli hrobka Silva-Tarouců Unwerth[1] je empírová pohřební kaple Panny Marie na hřbitově v Pohledu v okrese Havlíčkův Brod. Hrobku nechal postavit majitel pohledského panství Evžen starší ze Silva-Tarouca-Unwerthu ve 40. letech 19. století. V hrobce bylo pohřbeno pět osob z původně portugalského šlechtického rodu Silva-Tarouca. Stavba je v majetku Římskokatolické farnosti Pohled a spolu s ohradní zdí hřbitova a márnicí je památkově chráněná.[2] Kaple je nepřístupná, pouze jednou v roce se pro veřejnost u příležitosti Památky zesnulých slouží mše.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Panství Pohled se dostalo do majetku rodu Silva-Tarouca v roce 1822.[3] Tehdy ho Evžen starší hrabě ze Silva-Tarouca-Unwerthu (1813–1877) zdědil po svém bezdětném prastrýci Josefovi hraběti z Unwerthu (1753–1822).[4][pozn. 1][pozn. 2] Až do své smrti měla pohledské panství k dispozici Josefova druhá manželka Karolína Deymová ze Střítěže (1798–1826), ta se však za náhradu svého práva v roce 1824 vzdala.[7] Panství pak až do Evženovy dospělosti v roce 1837 spravoval jeho otec Jiří (1775–1839).[8] Evžen pokračoval v úpravách zámku a v roce 1858 nechal postavit svatoanenské lázně.[1] V roce 1864 statek, zámek a přírodní park prodal Klotyldě z Dietrichsteinu (1828–1899), provdané za hraběte Eduarda z Clam-Gallasu. Ta ho připojila k velkostatku Polná-Přibyslav.[3]

Pohřební kaple, které se nachází uprostřed hřbitova založeného v roce 1818, byla postavena na popud zmíněného Evžena staršího ve 40. letech 19. století.[2] Impulsem k výstavbě bylo úmrtí jeho otce Jiřího.[1]

V době komunistické zvůle byla hrobka několikrát vykradena a ostatky zneuctěny, mimo jiné se ztratily některé štítky s rodovým erbem a jmény z rakví.[1] Na druhou stranu byla v roce 1971 v rámci akce Z, kterou organizoval MNV, provedena generální oprava. Původní šindelová střecha byla nahrazena plechovou a celá budova byla zvenčí omítnuta. Při těchto úpravách však byla z větší části otlučena štuková výzdoba.[1]

V letech 2013–2015 byla kaple zrenovována.[1]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Rodový erb v tympanonu
Kříže před kaplí

Obdélná empírová stavba se nachází uprostřed hřbitova v ose od jihozápadu k severovýchodu. Patrová stavba se skládá z hrobky v přízemí a kaple v prvním patře. Výrazným prvkem je dvouramenné předsazené schodiště, pod kterým je vchod do hrobky. Zatímco čelní fasáda je členěna čtyřmi pilastry, boční strany jen třemi a mezi nim je vždy po dvou oknech. Průčelí je završeno trojúhelníkovým štítem, uprostřed kterého je erb.[9] Nad ním dominuje kovový latinský kříž.

Před kaplí se nachází kovovou mříží ohrazený prostor, kde jsou tři náhrobky v podobě krucifixu. Nejvyšší je uprostřed, figura Krista je postříbřena. Pod jeho nohama je kruhová deska ověnčená rostlinnými motivy a nápisem:

HRABĚNKA
JULIE SYLVA
TAROUCCA
14. 6. 1859
ve stáří 38 let
† RIP †

Traduje se, že hraběnka nebyla pohřbena v kapli, protože nebyla urozeného původu.[1]

Centrální kříž

Před nimi je centrální kamenný kříž z roku 1909. Na něm je vročení, nápis v němčině a v češtině:[1]

1909
ICH BIN
DIE AUFERSTEHUNG
UND DAS LEBEN
JÁ JSEM
VZKŘÍŠENÍ I ŽIVOT
IOH 11 25

Stojí na místě nedatovaného staršího dřevěného kříže, který byl ozdoben obrazem Krista na plechu a který byl v roce 1859 obnoven.[1]

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10][11] Fialově jsou vyznačeni příslušníci Silva-Tarouců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé panství, od roku 1848 velkostatku Pohled. Zeleně je vyznačena osoba, které je pohřbena před hrobkou, má navíc speciální číslování. Podle legendy předci Silva-Tarouců pocházeli z města Alba Longa, ze kterého měli pocházet i zakladatelé Říma Romulus a Remus. Mezi předky měli mít rovněž členy barbarského kmene Vizigótů, kteří se v dnešním Španělsku usadili v době stěhování národů.[12] Každopádně patří Silva-Taroucové k nejstarším šlechtickým rodům na Pyrenejském poloostrově, v roce 1755 jim byl přiznán rakouský hraběcí stav.[13] Generace jsou počítány od Jana ze Silvy (1671–1738), který se oženil s Janou z Menezes († 1734), dědičkou rodu Tarouca.[14] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 5. Anna Silva-Tarouca 1825 Jiří Silva-Tarouca (č. 4) Pohřbena 10. 10. 1826.[15] Zemřela ve věku 13 měsíců na vodnatelnost plic.[pozn. 3]
8. 10. 1826[15] Kristýna z Unwerthu (č. 5)
2. 5. Josef Silva-Tarouca 1823 Jiří Silva-Tarouca (č. 4)
Pohřben 16. 10. 1826.[15] Zemřel ve věku tří let na vodnatelnost v důsledku spály.[15][pozn. 4]
14. 10. 1826[15] Kristýna z Unwerthu (č. 5)
3. 5. Františka (Franciska) Silva-Tarouca 1828 Jiří Silva-Tarouca (č. 4)
1829 Kristýna z Unwerthu (č. 5)
4. 4. Jiří (Georg) Silva-Tarouca 8. 7. 1775 Vídeň František Štěpán Silva-Tarouca
30. 1. 1750 Vídeň – 5. 3. 1797 Vídeň		 1810:
Kristýna z Unwerthu (č. 5)		 Pohřben 20. 5. 1839.[16] Zakladatel mladší linie Silva-Tarouca-Unwerth, přestože jméno Unwerth přijal až jeho syn. Major rakouské armády.[16] Zemřel ve věku 63 let na vodnatelnost plic.[16][pozn. 5]
15. 5. 1839[16] Praha Marie Kristýna ze Schönborn-Heussenstammu
20. 9. 1754 Vídeň – 25. 8. 1797 Vídeň
5. (4.) Kristýna z Unwerthu 19. 4. 1788 Praha[17] Jan Nepomuk Václav z Unwerthu
25. 10. 1752 Mníšek pod Brdy – 10. 11. 1792		 1810:
Jiří Silva-Tarouca (č. 4)		 Pohřbena 21. 4. 1841.[18] Zemřela ve věku 53 let na vodnatelnost osrdečníku.[18][pozn. 6]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jan (*/† 1813)
  • 2. Evžen (1813–1877; č. x877)
  • 3. Jiří Jan (1814–?)
  • 4. Bedřich František (1816–?)
  • 5. Servác Karel (1821–1876; č. x876)
  • 6. Josef (1823–1826; č. 2)
  • 7. Anna (1825–1826; č. 1)
  • 8. Františka (1828–1829; č. 3)
16. 4. 1841[18] Praha[17] Anna Ludmila Hartmannová z Klarsteinu
24. 7. 1764 Praha – 27. 5. 1794 Praha
x859. (5.) Julie Kaufmannová 10. 8. 1819[10]
1843:
Evžen ze Silva-Tarouca-Unwerthu (č. x877)		 Pohřbena 17. 6. 1859 na hřbitově před kaplí.[19] Herečka. Sňatek byl morganatický. Zemřela ve věku 38 let na paralýzu.[19][pozn. 7]

Narodil se jí jediný syn:

  • Evžen mladší (1844–1889; č. x889)
14. 6. 1859[19]

Pohřby dalších příslušníků linie Silva-Tarouca-Unwerth

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka je přehledem dalších příslušníků rodové linie, kteří nebyli pohřbeni v Pohledu. Mají speciální číslování a zelené zvýraznění ve dvou sloupcích. Žlutě jsou vyznačeny nejen manželky, ale také další příbuzní. Červeně je vyznačen majitel zámku Pohled.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
x862. Bedřich (Friedrich) z Gallenbergu 29. 12. 1809 Václav Robert z Gallenbergu
28. 12. 1783 Lublaň – 13. 3. 1839 Řím		 16. 4. 1844:[4]
Jindřiška Pavlína Skrbenská z Hříště (č. x890)		 Pohřben 18. 10. 1862 na hřbitově v Čechách pod Kosířem.[20][21] Jeho náhrobek byl později přesunut na hrobku Silva-Tarouců do zámeckého parku. Nejvyšší dědičný zemský lovčí v Kraňsku a Vindické marce, c. k. komoří a rytmistr.[22][20][pozn. 8] Sloužil u vojenské posádky v Opavě[4] a u hulánů v Prostějově.[21] Zemřel ve věku 52 let na ochrnutí mozku.[20][pozn. 9]
16. 10. 1862 Čechy pod Kosířem[20] Julie z Guicciardi
23. 11. 1782 Przemyśl – 22. 3. 1856 Vídeň
x876. 5. Servác Karel (Servaz Karl) ze Silva-Tarouca 14. 12. 1821 Jiří Silva-Tarouca (č. 4) 4. 10. 1865:
Matylda z Bartensteinu (č. x894)		 Pohřben 19. 10. 1876 v Opavě.[23] C. k. rytmistr.[24] Zemřel ve věku 54 let na tuberkulózu.[23]
17. 10. 1876 Opava[23] Kristýna z Unwerthu (č. 5)
x877. 5. Evžen (Eugen) starší ze Silva-Tarouca-Unwerthu 1. 9. 1813 Praha Jiří Silva-Tarouca (č. 4) 1843:
Julie Kaufmannová (č. x859)		 Pohřben 22. 5. 1877 na Starém hřbitově v Opavě v místech dnešního kostela sv. Hedviky, náhrobek byl přenesen na Nový hřbitov 5. března 1892.[25][4][24] Zakladatel hrobky. C. k. komoří, důstojník rakouské armády.[4] Majitel statku Pohled (1822/1824–1864). Zemřel jako 63letý na sešlost věkem.[pozn. 10]
20. 5. 1877 Opava[25] Kristýna z Unwerthu (č. 5) 31. 5. 1864:
Jindřiška Pavlína Skrbenská z Hříště (č. x890)
x889. 6. Evžen (Eugen) mladší ze Silva-Tarouca-Unwerthu 10. 6. 1844 Pešť Evžen ze Silva-Tarouca-Unwerthu (č. x877)
Dne 28. 2. 1889 byl převezen na Západní dráhu a dále na kremaci do Gothy.[26][pozn. 11] Poslední mužský příslušník rodové linie Silva-Tarouca-Unwerth. Voják u hulánského pluku č. 1. Zemřel ve věku 44 let na srdeční vadu.[26][pozn. 12]
25. 2. 1889 Penzing[26] Julie Kaufmannová (č. x859)
x890. (5.) Jindřiška Pavlína (Henriette Pauline) Skrbenská z Hříště, zv. Jetty[pozn. 13] 14. 3. 1824 Šenov u Ostravy Antonín Skrbenský z Hříště
16. 4. 1844:[4]
Bedřich z Gallenbergu (č. x862)		 Převezena do Opavy 25. 9. 1890.[27] Pohřbena na tamějším Starém hřbitově, hrob byl přenesen na Nový hřbitov 5. března 1892.[4][24] Poplatky za hrob zaplatil Konvent Milosrdných bratří ve Vídni na celou dobu trvání hřbitova.[4] Měla malířské nadání, osobně se znala s malířem Josefem Mánesem.[4] Zajímala se o numismatiku, její sbírka čítala na pět tisíc mincí.[24] Bezdětná. Zemřela ve věku 66 let na encefalomalacii (měknutí mozku).[pozn. 14]
22. 9. 1890 Spital am Pyhrn, Horní Rakousy[27]
31. 5. 1864:
Evžen ze Silva-Tarouca-Unwerthu (č. x877)
x894. (5.) Matylda (Mathilde) z Bartensteinu 31. 3. 1836 Josef z Bartensteinu
4. 10. 1865:
Servác Karel ze Silva-Tarouca-Unwerthu (č. 876)		 Pohřbena melčským farářem Lvem Skrbenským z Hříště 3. 7. 1894 v Opavě.[28] Zemřela ve věku 58 let na ochrnutí srdce.[28]
30. 6. 1894 Opava[28] Marie z Bartensteinu

Příbuzenské vztahy pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Silva-Tarouců a Unwerthů. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce nebo před hrobkou, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Modře je orámován zakladatel rakouské rodové větve Emanuel Silva-Tarouca (1691–1771), který zakoupil panství Čechy pod Kosířem a nechal z něho zřídit rodinné fideikomis. Zeleně je orámován Josef z Unwerthu (1753–1822), který v roce 1807 koupil panství Pohled. Oranžově jsou orámováni další příslušníci rodové linie, kteří jsou uvedeni v druhé tabulce a nebyli pohřbeni v Pohledu. Tučně je zvýrazněn Evžen Silva-Tarouca-Unwerth (1813–1877), zakladatel hrobky a majitel Pohledu v letech 1822/1824–1864. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 
 
 
 
Emanuel Teles da Silva-Tarouca
1691/1696–1771
 
 
Johanna Amálie ze Schleswig-Holstein-Sondenburg-Becku
1718–1774
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Markéta Janovská z Janovic
 
 
Jan Ignác Josef z Unwerthu
† 1769
 
 
II. Marie Terezie Čejková z Olbramovic
1727–1789
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Štěpán Silva-Tarouca
1750–1797
 
 
Marie Kristina ze Schönborn-Heussenstammu
1754–1797
 
 
I. Anna Marie Alsterlová z Astfeldu a Vydří
1769–1816
 
 
Josef z Unwerthu
1753–1822
 
 
II. Karolína Deymová ze Střítěže
1798–1826
 
 
Ignác z Unwerthu
1764–1827
 
 
Terezie Török ze Szendrö
1793–?
 
 
Jan Nepomuk Václav z Unwerthu
1752–1792
 
 
Marie Anna Ludmila Hartmannová z Klarsteinu
1764–1794
 
 
Emanuel z Unwerthu
1759–1813
 
 
Karolína z Unwerthu
1745–1802
 
 
František Václav Kager ze Štampachu
1742–1804
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Josef I. Silva-Tarouca
1773–1835
STARŠÍ LINIE SILVA-TAROUCA
 
 
Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu
1797–1870
 
 
 
 
Evžen Silva-Tarouca
1778–1842
 
 
Alžběta Silva-Tarouca
1782–1842
 
 
Emanuel Silva-Tarouca
1783–?
 
 
Amélie Silva-Tarouca
1784–1852
 
 
 
 
4. Jiří Silva-Tarouca
1775–1839
MLADŠÍ LINIE – LINIE SILVA-TAROUCA-UNWERTH
 
 
5. Kristýna z Unwerthu
1778–1841
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. x859. Julie Kaufmanová
1819–1859
 
 
x877. Evžen Silva-Tarouca-Unwerth
1813–1877
 
 
II. x890. Jindřiška Pavlína Skrbenská z Hříště
1824–1890
 
 
x862. Bedřich z Gallenbergu
1809–1862
 
 
x876. Servác Silva-Tarouca
1821–1876
 
 
x894. Matylda z Bartensteinu
1836–1894
 
 
2. Josef Silva-Tarouca
1823–1826
 
 
1. Anna Silva-Tarouca
1825–1826
 
 
3. Františka Silva-Tarouca
1828–1829
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
x.889 Evžen Silva-Tarouca-Unwerth
1844–1889
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Josef hrabě z Unwerthu (18. 12. 1753 – 12. 1. 1822) pocházel z původně slezského rodu Unwerthů, kterému byl potvrzen starý český panský stav v roce 1702 a v roce 1764 hraběcí stav.[5] Pohledské panství – zrušený klášter Frauenthal koupil v roce 1807.[3] Byl také majitelem panství Mníšek pod Brdy, kde byl v rodinné hrobce v kryptě kostela svatého Václava on, jeho rodiče i jeho první manželka Anna Marie Alsterová z Astfeldu (1769–1816) pohřbeni.[6]
  2. ↑ Spolumajitelem zděděného majetku byl Evženův mladší bratr Servác Karel (1821–1876).[7]
  3. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Brustwassersucht.[15]
  4. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Wassersucht als Folge des Scharlachs.[15]
  5. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Brustwassersucht.[16]
  6. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Herzbeutelwassersucht.[18]
  7. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno latinsky Paralys.[19] Pokud zemřela ve věku 38 let 8 měsíců a 26 dnů, jak je uvedeno v matrice zemřelých, pak uvedené datum narození nesouhlasí.
  8. ↑ Bedřich pocházel z původně kraňského rodu Gallenbergů, který byl povýšen do říšského hraběcího stavu v roce 1666. Dospělosti se dožilo pět Bedřichových sourozenců: Hugo (1805–1875), farář, tvůrce práce o Leonardu da Vinci, Marie Julie, provdaná hraběnka ze Stolberg-Stolbergu (1808–1889), Josef (1812–1858), Hektor (1814–1864) a ultimus familiae Alexander (1816–1893).[22]
  9. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Gehirnlähmung.[20]
  10. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Altersschwäche.[25]
  11. ↑ První německé krematorium bylo zprovozněno v roce 1878 ve městě Gotha.
  12. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Herzfehler.[26]
  13. ↑ Pokřtěna jako Paulina Stephana Ludovica Carolina Henrica Antonia Maria Philippina.[4]
  14. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Gehirnerweichung.[27]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k Kaple Panny Marie s hrobkou Silva-Tarouců Unwerth [online]. Obec Pohled [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Památkový katalog: pohřební kaple Panny Marie s ohradní zdí hřbitova a márnicí [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 382. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j KRAVAR, Zdeněk. Gallenbergová Jetty (Silva-Tarouca) [online]. Statutární město Opava [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt, s. 29
  6. ↑ ŠTĚPÁNOVÁ, Žaneta. Náhrobek rodu Unwerthů v Mníšku pod Brdy. Brno, 2016 [cit. 2025-01-08]. 70 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění. Vedoucí práce Pavel Suchánek. s. 29. Dostupné online.
  7. ↑ a b VENZHÖFEROVÁ, Hana. Josef Mánes v Pohledu. Malířská činnost Mánesů pro rodinu Silva-Tarouca-Unwerth. Hlavlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. Roč. 2007, čís. 21, s. 7–57, zde 8. Dále jen Josef Mánes v Pohledu. Malířská činnost Mánesů pro rodinu Silva-Tarouca-Unwerth. Dostupné online [cit. 2025-01-08]. 
  8. ↑ Josef Mánes v Pohledu. Malířská činnost Mánesů pro rodinu Silva-Tarouca-Unwerth, s. 9
  9. ↑ Památkový katalog: pohřební kaple Panny Marie – hrobka rodiny Sylva Taroucca-Unwerth [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Silva-Tarouca [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ THEROFF, Paul. Rodokmen [online]. An Online Gotha, rev. 2009-06-20 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zámek Čechy pod Kosířem. Olomouc: Olomoucký kraj, 2021. 26 s. Dostupné online. S. 20. 
  13. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 259. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 
  14. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 393. 
  15. ↑ a b c d e f g Matrika zemřelých 1784–1873, rok 1826, Pohled, sign. 2410, poř. č. 8020, fol. 47 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1784–1873, rok 1859, Pohled, sign. 2410, poř. č. 8020, fol. 77 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b VAVŘÍNEK, Karel; MAŠEK, Petr; LENHART, David; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025. Praha: Zděněk Vavřínek, 2015. 495 s. ISBN 978-80-905324-7-2. S. 444–445. Dále jen Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. 
  18. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1873, rok 1841, Pohled, sign. 2410, poř. č. 8020, fol. 82 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1873, rok 1859, Pohled, sign. 2410, poř. č. 8020, fol. 130 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1805–1863, rok 1862, Čechy pod Košířem, číslo knihy 8826, fol. 179 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b KALOVÁ, Tereza. Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt. Opava, 2022 [cit. 2024-11-22]. 79 + přílohy s. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Radmila Dluhošová. s. 30. Dále jen Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt. Dostupné online.
  22. ↑ a b Herren und Grafen von Gallenberg [online]. World History. Personen de Weltgeschichte [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1887, rok 1876, Opava, Svatý Duch (Město, Předměstí), inv. č. 74, sign. Op II 26, fol. 61 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c d ŠOPÁK, Pavel. České Slezsko a rod Silva-Tarouca. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouc. Olomouc: Roč. 2018, čís. 316, s. 141–149, zde 141. 
  25. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1887, rok 1877, Opava, Svatý Duch (Město, Předměstí), inv. č. 74, sign. Op II 26, fol. 89 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1885–1890, rok 1889, Vídeň (Wien) 14., Penzing, sign. 03-14, fol. 240 [online]. Matricula Online [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbefälle – Duplikate) 1890, rok 1890, Spital am Pyhrn, sign. 306/1890, fol. 3 [online]. Matricula Online [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1897, rok 1894, Opava, P. Marie – proboštství (Karlovec, Opava), inv. č. 47, sign. Op I 45, fol. 472 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Silva-Tarouca-Unwerthů&oldid=24662329“