Kostel svatého Václava (Mníšek pod Brdy)

Kostel svatého Václava
	Kostel svatého Václava
Místo
Stát	Česko
Obec	Mníšek pod Brdy
Lokalita	náměstí F. X. Svobody
Souřadnice	49°51′59,04″ s. š., 14°15′37,08″ v. d.
Základní informace
Diecéze	arcidiecéze pražská
Zasvěcení	svatý Václav
Další informace
Kód památky	29579/2-2466 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Václava v Mníšku pod Brdy se nachází v horní části náměstí F. X. Svobody a je obklopen malým hřbitovem. Byl postaven v barokním slohu v polovině 18. století nedaleko místa, kde se nacházel dřívější kostel stejného zasvěcení, v písemných pramenech poprvé zmíněný v roce 1352. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Dějiny

V roce 1639 byly původní kostel i fara zničeny při plenění města švédskými vojsky. Po roce 1649 byl kostel obnoven pražskými jezuity. V roce 1655 zakoupil mníšecké panství Servác Engel z Engelsflussu. Ten dal v roce 1662 ulít zvony v dílně zvonaře Mikuláše Löwa v Praze. Ve vizitační zprávě z roku 1696 se píše, že mníšecký kostel se „kostelu sotva podobá“. V roce 1743 se stal majitelem mníšeckého panství Václav Ignác z Unwerthu. Ten nechal postavit na mníšeckém náměstí nový kostel, opět zasvěcený svatému Václavovi. Kostel byl benedikován dne 28. září 1756. V roce 1786 byla místní administratura povýšena na faru. V roce 1836 byla postavena zděná zvonice, kam byly přeneseny zvony z dřevěné zvonice původního kostela. V roce 1868 byla přistavěna k západnímu průčelí nová, novorománská zvonice a předešlá zvonice byla zbořena.

Interiér kostela

Na hlavním oltáři je socha svatého Václava. Po stranách stojí sochy svatého Prokopa, svatého Vojtěcha, Svaté Ludmily a svatého Václava.

Vedle hlavního oltáře jsou v kostele čtyři boční oltáře:

Oltář svatého Jana Křtitele, jehož obraz namaloval Karel Javůrek. Obraz byl darován kostelu Karlem, svobodným pánem ze Širndingu v roce 1884. Na oltáři jsou dále sochy evangelistů Matouše a Marka.
Oltář s obrazem Ježíš Kristus na kříži s Pannou Marií, Janem Křtitelem a Maří Magdalénou u paty kříže (Petr Brandl). Vedle obrazu jsou sochy svatého Floriána a svatého Sebastiána.
Oltář s obrazem Ježíšek se zjevuje svatému Antonínovi, patrně od Ignáce Raaba
Oltář s obrazem Modlící se svatý Jan Nepomucký, patrně z druhé poloviny 18. století

Vedle kazatelny se nachází náhrobek Josefa z Unwerthu (1753 - 1822), klasicistní dílo sochaře Václava Prachnera, které znázorňuje postavy Josefa z Unwerthu, který je spolu se svým bratrem Janem a jeho manželkou Marií Annou vítán svými rodiči Václavem Ignácem z Unwerthu a jeho chotí Marií Teresií.

Na klenbách jsou malby Jana Spitzera z roku 1756 Zavraždění svatého Václava, Apotheosa sv. Václava a Sv. Václav se zjevuje své sestře, Přibyslavě.

Duchovní správcové

Blahuta (farářem do své smrti v roce 1369)
Matěj Velvarský (farářem od roku 1369 nejméně do roku 1411)
Matouš (farářem kolem roku 1535)
Stanislav Polák (od roku 1552, utrakvistický kněz)
Jan Rosacius Hořovský (do roku 1612, utrakvistický kněz)
Jan Mníškovský (od roku 1610 nejméně do roku 1612)
Matěj Rudbert OSB (administrátorem excurrendo v letech 1649 až 1653)
Matiáš Krugelius (administrátorem excurrendo v letech 1653 až 1656)
Šebestián Prášek (farářem v letech 1656 až 1658)
Ludvík Šveger de Cilla (v letech 1658 až 1659)
Chryzostom Bohuslavský OCist (v letech 1659 až 1662)
Jan Václav Rothlév (v letech 1662 až 1664)
Tomáš Mrazín (v letech 1664 až 1666)
Jakub Lazar (v letech 1666 až 1668)
Pavel Švamberger (v letech 1668 až 1669)
Bartoloměj Pramer OFMConv (v letech 1669 až 1672)
Kašpar Erhartický (v letech 1672 až 1673)
Stanislav Kozojedský (v letech 1673 až 1674)
Ondřej Hoflík (v letech 1674 až 1676)
Václav Kubíček OFM (administrátorem v letech 1676 až 1680)
Matouš Wirt (administrátorem v letech 1680 až 1693)
Gunther Bok OSB (administrátorem v letech 1693 až 1694)
Bartoloměj Skála (administrátorem v letech 1694 až 1695)
Ondřej Aleš Tuma (administrátorem v letech 1695 až 1696)
Antonín Jelec (administrátorem v letech 1696 až 1697)
Matouš Severin (administrátorem v letech 1697 až 1698)
Václav Ředina (administrátorem v letech 1698 až 1699)
Jan Linhart (administrátorem v letech 1699 až 1702)
Ildefons Pelikán OSB (administrátorem v letech 1702 až 1703)
Prokop Smrkovský (administrátorem od roku 1703 do své smrti v roce 1738)
František Filippi (administrátorem v letech 1738 až 1742)
Maxentius Steinbock OFM (administrátorem v roce 1742)
Jan Antonín Tureček (administrátorem od roku 1742 do své smrti 21. března 1761)
Ignác Ringel (administrátorem od roku 1761 do své smrti 19. dubna 1764)
Antonín Planer (administrátorem v letech 1764 až 1785)
Jan Cipelius (farářem od roku 1785 do své smrti 12. února 1826)
Josef Lagler (v letech 1826 až 1839)
František Herschmann (v letech 1839 až 1883)
Jan Kramer (farářem v letech 1883 až 1911)
František Raus (administrátorem od roku 1911, farářem v letech 1912 až 1933)
František Hošek (administrátorem v roce 1933)
Ludvík Mrázek (administrátorem v roce 1933)
Karel Novák (farářem od roku 1933 do své smrti v roce 1934)
Ludvík Mrázek (administrátorem od srpna 1934 do listopadu 1934)
Josef Klouček (farářem v letech 1934 až 1937)
Arnošt Šíma (administrátorem od roku 1937 do 29. února 1940, farářem od 1. března 1940 do roku 1949)
Jan Schmidt (administrátor)
Miroslav Vlček (administrátor)
František Hochmann (administrátor)
Josef Čepička (administrátor)
František Janků (farářem v letech 1955 až 1969)
Jan Blažek (farářem od roku 1969 do své smrti 7. října 1982)
Václav Kořínek (administrátorem v roce 1982)
Václav Hradecký (administrátorem excurrendo od 1. ledna 1983 do 30. června 1983)
Josef Hřebík (od 1. července 1983 do roku 1987)
Jozef Andrejčák (administrátorem od 15. července 1987 do roku 1992)
Artur Matuszek (administrátorem v letech 1992 až 1996)
Roland Solloch (v letech 1996 až 1998)
Robert Cieszkowski (administrátorem od roku 1998 do 31. srpna 2009; na kněze vysvěcen 23. září 1995)
Mgr. Ing. Jan Dlouhý (farářem od 1. září 2009; narozen 8. listopadu 1950, na kněze vysvěcen 14. června 1997)

Galerie

Interiér kostela
Interiér kostela, vlevo
Interiér kostela vpravo
Hlavní oltář

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-28]. Identifikátor záznamu 140961 : kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

Literatura

PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Svazek Arcidiecese pražská : díl III. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1909. S. 219–227.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
Římskokatolická farnost sv. Václava v Mníšku pod Brdy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-28]. Identifikátor záznamu 140961 : kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[1]