Přeskočit na obsah

Hrobka Dlauhoweských (Čestice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobka Dlauhoweských v Česticích
Základní informace
Slohnovogotika
Poloha
AdresaČestice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Dlauhoweských je pohřebiště českého šlechtického rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi (Dlauhowesky von Langendorf) na hřbitově v Česticíchokrese Strakonice. Jednoduchá orientovaná novogotická do tří stran otevřená stavba kaplového typu se nachází na ohrazeném pozemku. Nejstarší pohřbená osoba v hrobce zemřela v roce 1861 a byla přivdána do příbuzného rodu Chanovských z Dlouhévsi, od kterých Dlauhowesští zdědili majetky včetně zámku v Němčicích. Hrobka není památkově chráněná a je veřejnosti přístupná.

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]
Náhrobní desky

V hrobce bylo pohřbeno jedenáct osob. Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách. Další hrobka Dlauhoweských se nachází na hřbitově v Noutonicíchokrese Praha-západ.

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[1] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dlauhoweských, modře Chanovských, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Němčice. Počátky rodu, který pocházel z Dlouhé Vsi u Sušice, sahají do přelomu 13. a 14. století.[2] Zde jsou však generace počítány teprve od Jana Dlauhoweského z Dlouhévsi († 1595).[3] Dlauhowesští z Dlouhévsi byli povýšeni do panského stavu v roce 1829. Po vymření linie Chanovských z Dlouhévsi Františkem Xaverem v roce 1877 zdědili majorát Němčice, Kraselov a Hodějov.[4] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. Alžběta z Puteani[pozn. 1] 18. 10. 1810 Chlumec nad Cidlinou[5] Karel Ferdinand z Puteani

František Xaver Chanovský z Dlouhévsi
27. 12. 1789 – 21. 5. 1877 Němčice
Pohřbena 21. 5. 1861 na hřbitově v Česticích.[6] Bezdětná. Zemřela ve věku 50 let na mrtvici.[6][pozn. 2]

Manžel byl ultimus familiae Chanovských z Dlouhévsi,[4] c. k. hejtman, v roce 1809 přišel o levou paži v bitvě u Aspern, jako invalida působil jako profesor na Vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, později se stal ředitelem Pražské techniky.[7] Majitel majorátu Němčice, Kraselov.[7] Pohřben v kryptě v Kraselově.

15. 5. 1861 Němčice[6] Františka Helversenová z Helversheimu
2. 12. Karel Dlauhoweský z Dlouhévsi 13. 9. 1844 Sânnicolau Mare,[pozn. 3] dnes Rumunsko[pozn. 4] Bedřich Dlauhoweský z Dlouhévsi
3. 2. 1811 – 22. 10. 1881
27. 9. 1875 Jodłova:[pozn. 5]
Gabriela Kuczyce-Wisłocka (č. 3)
Pohřben 2. 3. 1907 na farním hřbitově v Česticích.[8] Hlava rodu Dlauhoweských (1881–1907). C. k. komoří (1874) a tajný rada 1897, generál jezdectva, nejvyšší hofmistr arcivévody Otty, rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1906).[4] Majitel majorátu Němčice, Kraselov a Hodějov.[4] Zemřel ve věku 62 let na zápal žeber a srdeční slabost.[8]
27. 2. 1907 Vídeň[8] Friederika (Bedřiška) z Küenburgu
8. 11. 1813 Praha – 31. 3. 1893 Salcburk[9]
3. (12.) Gabriela Kuczyce-Wisłocka 27. 9. 1847 Sędziszów Apolinary Kuczyce-Wisłocki
27. 9. 1875 Jodłova:
Karel Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 2)
Pohřbena 23. 4. 1909 na farním hřbitově v Česticích.[10] Dáma Řádu hvězdového kříže (1877).[4] Zemřela ve věku 61 let na jaterní cirhózu.[10][pozn. 6]

Narodily se jí dvě děti:

19. 4. 1909 Vídeň[10] Henrieta (Jindřiška) z Puteani
4. 13. Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi 2. 9. 1876 Vídeň Karel Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 2) 24. 8. 1901 Krakov:
Hedvika Konopka (č. 5)
Hlava rodu Dlauhoweských (1907–1956). C. k. komoří (1900) a major v záloze.[4] Majitel statků Němčice, Kraselov a Hodějov.[4] V září 1939 podepsal prohlášení české šlechty o věrnosti českému národu. Po komunistickém puči byl jeho majetek znárodněn.
13. 6. 1956 Smečno Gabriela Kuczyce-Wisłocka (č. 3)
5. (13.) Hedvika, roz. Konopková (Hedwig von Konopka) 19. 11. 1880 Krakov František von Konopka
24. 8. 1901 Krakov:
Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4)
Dáma Řádu hvězdového kříže (1901).[4]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Anna (1902–1977), jako S. Paula byla členkou Kongregace šedých sester
  • 2. Gabriela (1905–1982; č. 8)
  • 3. Jan Ignác (1909–1996; č. 10)
  • 4. Karel Felix (1910–1976; č. 7)
17. 1. 1969 Broumov Anna von Bobrówka-Bobrowska
6. 15. Jan Dlauhoweský 22. 5. 1948 Písek Jan Ignác Dlauhoweský (č. 10)
Zemřel v nemocnici po motocyklové havárii.[11]
4. 8. 1971 Hradec Králové Eliška Dusilová (č. 11)
7. 14. Karel Felix Dlauhoweský 31. 8. 1910 Němčice Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4) 18. 9. 1945 Němčice:
Marie Turleyová (č. 9)
JUDr., právník.[11]
5. 1. 1976 Třinec Hedvika Konopková (č. 5)
8. 14. Gabriela Dlauhoweská 5. 3. 1905 Tarnów Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4)
9. 6. 1982 zámek Diana Hedvika Konopková (č. 5)
9. (14.) Marie, roz. Turleyová 20. 12. 1907 Ostrava Stanislav Turley
18. 9. 1945 Němčice:
Karel Felix Dlauhoweský (č. 7)
Bezdětná.
12. 11. 1983 Jablunkov Kateřina Šwatrochová
10. 14. Jan Ignác Dlauhoweský 2. 8. 1909 Němčice Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4) 25. 9. 1945 Písek:
Eliška Dusilová (č. 11)
Hlava rodu Dlauhoweských (1956–1996), majitel statků Němčice, Kraselov a Hodějov.
20. 6. 1996 Zábrodí (u Červeného Kostelce) Hedvika Konopková (č. 5)
11. (14.) Eliška, roz. Dusilová 18. 10. 1910 Záměl František Dusil
25. 9. 1945 Písek:
Jan Ignác Dlauhoweský (č. 10)
Narodily se jí dva synové:
  • 1. Václav (* 1946), hlava rodu
  • 2. Jan (1948–1971; č. 6)
29. 4. 2001 Zábrodí (u Červeného Kostelce) Marie Plocková

Náhrobní desky

  1. Pokřtěna v den narození 18. října 1810 jako Elisabeth Johanna Nepomucena Baronesse von Puteani.[5]
  2. Na náhrobní desce je uvedeno, že zemřela 15. května léta Páně 1861 večer po 7. hodině v 48. roku věku svého. Věk je ale uveden chybně jak na desce, tak v matričním zápise.
  3. Dříve Nagyszentmiklós v Banátu.
  4. V matrice zemřelých je uvedeno, že se narodil 13. srpna 1844.[8]
  5. V matrice zemřelých je uvedeno datum sňatku 9. prosince 1875.[8]
  6. V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky Cirrhosis hepatis.[10]
  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  2. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 69. 
  3. JIROUT, Vlastimil. Dlauhoweský z Dlouhévsi [online]. patricus.info [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 135
  5. a b Matrika narozených 1801–1814, rok 1810, Chlumec nad Cidlinou, sign.: 55-3, poř. č. 3578, pag. 58 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-02]. Dostupné online. 
  6. a b c Matrika zemřelých 1815–1880, rok 1861, Čestice, kniha 25, fol. 233b [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  7. a b VAVŘÍNEK, Karel; MAŠEK, Petr; LENHART, David; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 480 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 239. Dále jen Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. 
  8. a b c d e Matrika zemřelých 1880–1914, rok 1907, Čestice, kniha 26, fol. 227 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  9. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028, s. 163
  10. a b c d Matrika zemřelých 1880–1914, rok 1909, Čestice, kniha 26, fol. 228 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  11. a b c Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 136

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]