Harvey Washington Wiley (18. října 1844 Jefferson County, Indiana – 30. června 1930 Washington, D.C.) byl americký chemik, který je považován za otce zákona o čistých potravinách a léčivech v USA. Jeho práce měla obrovský vliv na moderní zákony o bezpečnosti potravin a léčiv.
Nejvýznamnější byl jeho podíl na přijetí zákona o čistých potravinách a léčivech (Pure Food and Drug Act - PFDA) v roce 1906, což byl jeden z prvních zákonů na ochranu spotřebitelů před nebezpečnými a nekvalitními potravinami a léky. Tento zákon vedl ke vzniku dnešního amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration - FDA), kde byl prvním komisařem právě Harvey W. Wiley.[1] Jeho práce například přispěla k rozhodnutí společnosti Coca-Cola odstranit kokain ze své receptury.
Harvey W. Wiley se narodil 18. října 1844 na farmě v Jefferson County v Indianě jako šesté ze sedmi dětí. Byl synem laického kazatele a farmáře Prestona Pritcharda Wileyho a jeho ženy Lucindy Maxwellové.
V roce 1863 se zapsal na nedalekou Hannoverskou univerzitu, ale studoval tu jen do roku 1864, kdy během americké občanské války vstoupil do armády Unie. Do Hannoveru se vrátil v roce 1865 a v roce 1871 získal titul M.D. na Indiana Medical College.
Po získání lékařského titulu vyučoval chemii na Medical College, kde od roku 1873 vedl první laboratorní kurz chemie v Indianě. Na Harvardově univerzitě získal v roce 1873 titul B.S. po pouhých několika měsících intenzivního studia. Poté přijal místo na fakultě chemie na Purdue University ve městě West Lafayette v Indianě. Byl také jmenován státním chemikem Indiany.
V roce 1878 odjel do Německa na přednášky Augusta Wilhelma von Hofmanna – slavného německého chemika a objevitele organických derivátů dehtu (například anilin). Zde byl Wiley zvolen do prestižní Německé chemické společnosti, kterou založil právě Hofmann.
Poté pracoval v Bismarcku s Eugenem Sellem v Imperial Food Laboratory, kde studoval chemii cukru a osvojil si používání polariskopu, což je optický přístroj využívaný k analýze vlastností materiálů pomocí polarizovaného světla. Po návratu do Purdue University byl požádán Státní zdravotní radou Indiany, aby analyzoval cukry a sirupy prodávané ve státě, které byly často falšovány. Jeho první publikovaná práce v roce 1881 proto pojednávala o falšování cukru glukózou.
Wiley spolupracoval s lékařským novinářem Wedderburnem a oba se snažili veřejnosti i politikům srozumitelně popsat falšování potravin. Patřily mezi ně například balzamované mléko (přidání formaldehydu do mléka) nebo konzervované fazole (přidání síranu měďnatého, aby byly zelené). Ale až skandál s balzamovaným hovězím masem v přídělech vojáků v americko-kubánské válce v roce 1898 konečně vedl k veřejnému zájmu o tyto problémy.
Harvey W. Wiley, hlavní chemik divize chemie ministerstva zemědělství (třetí zprava), se svými zaměstnanci
V roce 1882 mu bylo nabídnuto místo hlavního chemika na Ministerstvu zemědělství Spojených států amerických ve Washingtonu. Zde se začal zabývat bezpečností chemických konzervačních látek, které se tehdy přidávaly do potravin. V roce 1902 založil jedovatý oddíl (The Poison Squad), což byla skupina 12 dobrovolníků, kteří testovali účinky různých potravinářských přísad na lidské zdraví. Při testech dostávali jídlo zdarma a ke každému jídlu byla postupně přidána jedna přísada. Jako první se testoval borax, který zpevňoval staré maso, které se začínalo rozkládat.
Harvey W. Wiley v roce 1905
Jeho výzkum vzbudil celonárodní pozornost a potřebu federálního zákona o potravinách a léčivech. V roce 1902 Wiley navrhl zákon o potravinách, ale ten nebyl schválen pro odpor potravinářských firem. K jeho úsilí se připojila Fannie Farmerová (autorka kuchařských knih a průkopnice dietní stravy) s výzvou k čistému jídlu. Tím významně přispěla k propagaci problému s přidáváním chemikálií do jídla.
V roce 1905 skupina The Poison Squad zkoumala vliv na zdraví kyseliny salicylové, která byla používána v mnoha potravinách. Došla k překvapivému závěru, že způsobuje krvácení do žaludku. Také román Uptona SinclairaDžungle, který odhalil interní praktiky jatek v Chicagu, vyvolala velký ohlas. V roce 1906 to vedlo k přijetí zákona o inspekci masa (kontrolujícího jatka) a zákona o potravinách a léčivech (zabývajícího se zákazem přísad). Zákon umožňoval přidat nové chemikálie na seznam zakázaných přísad. První byl široce používaný formaldehyd, který byl v roce 1907 shledán vysoce nebezpečným.
Harvey W. Wiley ve své laboratoři
Prosazování federálního zákona o čistých potravinách a léčivech z roku 1906 bylo přiděleno Úřadu pro chemii (namísto Ministerstvu obchodu nebo Ministerstvu vnitra). Tento úřad vedl Wiley a přidělení tohoto úkolu byla pocta jeho vědecké práci. Byli najati první potravinoví a lékoví inspektoři, aby doplnili práci laboratorních vědců. Byl také zahájen inspekční program, který způsobil revoluci v zásobování země potravinami během prvního desetiletí platnosti tohoto nového federálního zákona.
V roce 1912 Wiley rezignoval na své vedení Úřadu pro chemii, protože při prosazování zákona o čistých potravinách a léčivech byly základní principy tohoto zákona neustále paralyzovány a diskreditovány. Přesto byl uznáván a nazýván otcem zákona o čistých potravinách a léčivech. Napsal knihu Potraviny a jejich falšování (1907 a 1911), která popisovala historii, přípravu a následné falšování základních potravin. Byl zakladatelem Asociace oficiálních analytických chemiků a zanechal velký odkaz americkému hnutí za čisté potraviny.[2]
Harvey W. Wiley (druhý zleva) s kolegy v roce 1913
V roce 1912 po své rezignaci na vládní práci převzal Wiley vedení chemických laboratoří časopisu Good Housekeeping (Dobrá domácnost)[3], kde pokračoval ve své práci ve prospěch spotřebitelské veřejnosti. Mimo jiné varoval před kofeinem používaným v nápojích a již v roce 1911 za to zažaloval společnost The Coca-Cola Company. Tento případ se stal mezníkem ve vývoji standardů pro pravdivé označování potravin.
Wiley pracoval v Good Housekeeping 18 let až do roku 1930. Byl známý tím, že udělil svou pečeť schválení (Seal of Approval) mnoha zdravým a prověřeným potravinám, což je nyní široce používaný koncept v potravinářství.
Dne 30. června 1930 zemřel Wiley ve svém domě ve Washingtonu. Bylo to právě v den 24. výročí podepsání zákona o čistých potravinách a léčivech.
Je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově se svou ženou Annou Kelton Wiley (1877–1964), se kterou se oženil v roce 1911. Na jeho hrobě je nápis Otec zákona o čisté stravě.
Od roku 1957 je Cena Harveyho W. Wileyho od AOAC International každoročně udělována vědcům, kteří významně přispěli k vývoji analytických metod v oblasti čistoty potravin. AOAC International (Association of Official Analytical Collaboration) je americká nezisková organizace zaměřená na vývoj a validaci analytických metod pro kontrolu kvality a bezpečnosti potravin, krmiv, léčiv a dalších produktů. Byla založená v roce 1884 a Wiley byl jejím zakládajícím členem, prezidentem a čestným prezidentem až do své smrti v roce 1930.
Na jeho počest je pojmenováno několik budov. V roce 1956 byla slavnostně otevřena Wiley Residence Hall na Hanover College. V roce 1958 byla slavnostně otevřena Harvey W. Wiley Residence Hall v akademického kampusu Purdue University. V roce 2002 byla v Centru pro bezpečnost potravin a aplikovanou výživu (CFSAN) v College Parku v Marylandu pojmenována jedna budova Harvey W. Wiley.
V roce 1981 byla v jeho rodišti poblíž Kentu umístěna pamětní deska, kterou zaplatila Asociace úředníků pro potraviny a léčiva.
Jeho dům z roku 1893 v Somersetu v Marylandu je nazván Wiley-Ringland House a v roce 2000 byl zapsán do Národního registru historických míst.
V roce 2018 napsala Deborah Blumová knihu: The Poison Squad: One Chemist's Single-Minded Crusade for Food Safety at the Turn of the Twentieth Century (Jedovatý oddíl: Jednostranná křížová výprava jednoho chemika za bezpečnost potravin na přelomu dvacátého století). V roce 2020 se tato kniha stala základem pro dokumentární film The Poison Squad, který byl odvysílán na American Experience.
↑WILEY, Harvey Washington. Beverages and their adulteration; origin, composition, manufacture, natural, artificial, fermented, distilled, alkaloidal and fruit juices. [s.l.]: Philadelphia, P. Blakiston's Son 453 s. Dostupné online.
.jpg)
multimediální obsah na Commons
.jpg)
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harvey W. Wiley na Wikimedia Commons 
