Gvardějsk
Gvardějsk Гвардейск | |
---|---|
Náměstí v Gvardějsku (2016) | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°39′ s. š., 21°4′ v. d. |
Nadmořská výška | 10 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Severozápadní |
Oblast | Kaliningradská |
Kaliningradská oblast na mapě Ruska | |
Gvardějsk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12 km² |
Počet obyvatel | 13 353 (2021) |
Hustota zalidnění | 1 112,8 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové |
Náboženské složení | ateismus, pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Vznik | 1255 |
Oficiální web | gvardeysk |
Telefonní předvolba | (+7) 40159 |
PSČ | 238209–238210 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gvardějsk (rusky Гвардейск, do roku 1946 německy Tapiau, litevsky Tepliuva, Tepliava, polsky Tapiawa) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace. Gvardějsk se nachází 38 km východně od Kaliningradu na pravé břehu řeky Pregoly. Žije zde přibližně 14 tisíc[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od založení do 18. století
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o osadě zvané Tapiow pochází z roku 1254 z dokumentů mnicha Petera Dusburského. Pruská pevnost zvaná Surgurbi zde byla postavena v roce 1265. Samotný název města pochází z pruštiny a jedná se o složeninu slov tape (teplu, toplu, tapi) znamenající teplo a sur garbis znamenající okolí hory. V roce 1255 se přiblížila k pevnosti armáda vedená českým králem Přemyslem Otakarem II. a pevnost bez boje kapitulovala. Místní vůdci přijali křesťanství a následně přísahali věrnost Řádu německých rytířů. Ten na protější straně řeky postavil v roce 1262 dřevěnou pevnost. Obě pevnosti padly a byly vypleněny při vpádu litevské armády v roce 1265. Ve stejném roce nechal Řád postavit pevnost novou, která byla v letech 1340–1351 přestavěna na dvoupatrový kamenný hrad s příkopem a hliněným valem. S příchodem německého obyvatelstva se ustálil název osady na Tapiau. V roce 1385 na hradě nechal pokřtít pozdější litevský velkokníže Vytautas. Od roku 1469 se stalo Tapiau sídlem řádového archívu a knihovny a to až do roku 1722. Roku 1502 byl ve vesnici postaven kostel a 1520 otevřena první škola. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 se místní hrad stal významným sídlem Pruského vévodství. Dokonce zde zemřel v roce 1568 poslední řádový velmistr Albrecht Braniborsko-Ansbašský. Ten si místní hrad velice oblíbil a nechal ho zrekonstruovat. Místní kostel vyhořel v roce 1661 a 1689, a tak byl roce 1694 postaven nový. Městská práva získala osada dekretem pruského krále Fridricha Viléma v roce 1722. Z místního hradu se roku 1793 stal chudobinec a došlo k zbourání jeho tří křídel.
Od 19. století do roku 1945
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 19. století vyšplhala populace města na 1 500 obyvatel. V letech 1807–1813 bylo město obsazeno francouzskými vojsky vedenými Napoleonem. Významný německý impresionista Lovis Corint se narodil ve městě v roce 1858. Hrad byl přestavěn v roce 1879 a začal sloužit jako administrativní budova. V roce 1902 byla otevřena nemocnice pro duševně nemocné a v roce 1904 začaly vycházet místní noviny. Město bylo poničeno ruským bombardováním na začátku první světové války. V 30. letech fungovalo v městě šest mlýnů, továrna na těstoviny, cukrovar, pila a továrna na mýdlo. Před druhou světovou válkou stoupl počet obyvatel města na téměř 10 tisíc. Na rozdíl od většiny ostatních měst v Kaliningradské oblasti nebylo město během války nijak postiženo bombardováním. Na konci druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Většina německých obyvatel tak opustila město před příchodem Sovětů. Rudá armáda vstoupila do města 25. ledna 1945. Z hradu se stalo od dubna 1945 vazební středisko pro válečné zločince.
Pod sovětskou a ruskou správou
[editovat | editovat zdroj]Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 bylo Tapiau přejmenováno na Gvardějsk, což v překladu z ruštiny znamená strážní město. Zbylé německé obyvatelstvo bylo do roku 1948 odsunuto do Východního Německa a do města se od září 1946 začali stěhovat Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Od roku 1954 se ve městě rozvinul potravinářský průmysl. Vznikla velká drůbežárna a závod na výrobu mléčných výrobků. V roce 1962 po administrativní reformě přišel Gvardějsk o status okresního města. Pomník sovětským vojákům byl vztyčen v roce 1970. Na místě je pohřbeno na 1 900 vojáků, kteří padli při boji o město s Němci. V roce 1982 vznikla městě továrna na výrobu obalů. Bývalý evangelický kostel, který sloužil od války jako sklad, byl v roce 1989 předán pravoslavné církvi. Z místního hradu se stalo vězení, které stále funguje.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Leninův pomník ze sovětské doby stojí na místním náměstí dál. V roce 2005 se z města stalo opět město okresní.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj obyvatelstva v průběhu doby
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1782 | 1875 | 1890 | 1895 | 1910 | 1933 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 | 2010 | 2021 |
Obyvatelé | 1 200 | 2 679 | 3 763 | 4 061 | 5 986 | 7 683 | 9 326 | 7 560 | 10 544 | 10 819 | 11 904 | 14 572 | 13 899 | 13 353 |
Etnické složení obyvatelstva
[editovat | editovat zdroj]Většina obyvatelstva ve městě jsou Rusové. Největší etnické menšiny tvoří Ukrajinci a Bělorusové.
Významné osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Albrecht Braniborsko-Ansbašský (zemřel 20. března 1568 v Tapiau) poslední velmistr Řádu německých rytířů
- Lovis Corinth (nar. 21. července 1858 v Tapiau) - německý malíř
- Bernhard Ankermann (nar. 14. února 1859 v Tapiau) - německý etnolog
- Berthold Mikat (nar. 1912 v Tapiau) - německý epidemiolog
- Hans-Heinrich Vangerow (nar. 4. dubna 1924 v Tapiau) - německý historik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tapiau v 16. století
-
Obraz místního hradu
-
Hrad (před 1945)
-
Hrad (před 1945)
-
Hrad (před 1945)
-
Hrad (před 1945)
-
Hrad (před 1945)
-
Hrad dnes slouží jako věznice
-
Původní německá zástavba
-
Místní hotel
-
Budova železniční stanice
-
Komplex budov nemocnice
-
Pohled na město z letadla
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gwardeisk na německé Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2023 года (с учётом итогов Всероссийской переписи населения 2020 г.). Federální služba státní statistiky. 18. srpna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-08-23].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gvardějsk na Wikimedia Commons
- Gwardeisk bis Tapiau (rusky)
- Tapiau Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine. na Landkreis Wehlau (německy)