Bagrationovsk

Bagrationovsk ; Багратионовск
	Budova původního semináře královských učitelů
	; znak
Poloha
Souřadnice	54°24′ s. š., 20°38′ v. d.
Nadmořská výška	70 m n. m.
Stát	Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
	; Kaliningradská oblast na mapě Ruska Bagrationovsk Bagrationovsk, Kaliningradská oblast
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,7 km²
Počet obyvatel	6 401 (2021)
Hustota zalidnění	598,2 obyv./km²
Správa
Vznik	1336
Oficiální web	bagrationovsk.gov39.ru
Telefonní předvolba	+7 40156
PSČ	238420
Označení vozidel	39, 91
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bagrationovsk (rusky Багратионовск, německy Preußisch Eylau, litevsky Ylava, česky Jílové^[1], polsky Iława Pruska^[2]) je město v jižní části Kaliningradské oblasti, exklávě Ruska. Městečko s cca 6 500 obyvateli slouží jako hraniční přechod do Polska.

Dějiny

Od založení do 18. století

Historie Jílového se datuje od roku 1325, kdy zde Řád německých rytířů postavil hrad zvaný Yladia, což prusky znamená „bažina.“ Osada se začala rozvíjet v okolí hradu po roce 1335, kdy byl postaven kostel. V roce 1348 bylo Řádem povoleno otevřít v okolí hradu hospody. Vyrostlo jich nakonec celkem 12. Osada ale i tak stále zůstávala spíš místem setkání představených řádu než fungující vesnicí. V roce 1400 uhodil do hradní věže blesk a hrad vyhořel. Byl ale velice rychle obnoven. Během třináctileté války oblehly hrad v roce 1455 jednotky Remschela von Krixena sloužícího pruským městům. Hrad ale nedobyly. Neúspěšní byli i Poláci v roce 1520, kteří ale zcela zničili přilehlou osadu. Městská práva získalo Jílové roku 1585. V letech 1709–1711 řádil v Jílovém mor, kterému podlehlo v městě a jeho okolí přes 2 200 lidí.

Od 19. století do roku 1914

Dne 7. – 8. února 1807 proběhla u města jedna z nejkrvavějších bitev napoleonských válek tzv. bitva u Jílového. Na bitevní poli se střetla francouzská armáda Napoleona Bonaparte s ruskou armádou generála von Bennigsena podporovanou pruskými jednotkami generála von L'Estocq. Bitva skončila bez vítěze, ale na bitevní poli zůstalo dohromady přes 50 000 mrtvých. V roce 1819 se z Jílového stalo administrativní centrum pro přilehlý okres. Na základech hradu vyrostl v roce 1831 neoklasicistní zámek. Významný učitelský seminář byl otevřen ve městě v roce 1834. Každý východopruský učitel ho musel absolvovat, a to až do roku 1924, kdy byl uzavřen. Místní noviny začaly vycházet v roce 1835. Za účasti krále Fridricha Viléma IV. byl v roce 1856 slavnostně odhalen památník bitvy u Jílového z roku 1807. Železnice dorazila do Jílového v roce 1866 a spojilo město s Královcem a Bartensteinem. Jílové se stalo roku 1871 součástí Německé říše.

Meziválečné období

Během první světové války bylo město obsazeno ruskými vojsky, ale pouze na jeden týden (27. srpna 1914 – 3. září 1914), během kterého nedošlo k žádným ztrátám na životech či místním majetku. Místní zámek v roce 1932 přešel do vlastnictví města, které zde vybudovalo muzeum. Po nástupu nacismu k moci po roce 1933 byly ve městě postaveny kasárny a od roku 1935 zde bylo sídla německá pěchota a dělostřelectvo. Na konci války v roce 1945 došlo k evakuaci většiny německého obyvatelstva do Německa před postupující Rudou armádou. Sověti vstoupili do města 10. února 1945. Následně zřídila sovětská NKVD v bývalých německých kasárnách vězeňský tábor pro německé civilisty, kteří zůstali v Jílovém. Přes 6 000 jich pobyt v táboře nepřežilo. V srpnu 1945 zabrali Jílové Poláci a zřídili zde vlastní administrativu. Po dojednání hranice mezi Polskem a SSSR přešlo Jílové pod správu SSSR, a to k 1. lednu 1946.

Pod správou SSSR a Ruska

V září 1946 bylo město se přejmenováno na Bagrationovsk na počest ruského generála Pjotra Bagrationa, který se účastnil bitvy u Jílového v roce 1807. Jeho socha byla odhalena v městě v roce 1954. Místní hrad byl od roku 1961 používán jako sklad a jeho střední část v roce 1990 vyhořela. Po rozpadu SSSR se stal Bagrationovsk součástí Kaliningradské oblasti (exklávy Ruska) a slouží jako hraniční přechod do Polska. Rozvinutý je především strojírenský a nábytkářský průmysl. V dubnu 2007 byl na popud ruské vlády do Bagrationovsku a Sovětsku (hraniční město s Litvou) jako příhraničních měst omezen přístup cizincům a Rusům nepobývajícím v oblasti. Pohraniční stráží bylo vydáváno extra povolení pro vstup do oblasti, o které se muselo žádat 30 dní předem. Omezení pohybu osob výrazně zpomalilo rozvoj města. V červnu 2012 bylo omezení zrušeno a nyní se vztahuje pouze na oblast přímo u hranice. V roce 2008 byl odhalen památník německým a ruským obětem druhé světové války.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Rok	1875	1890	1910	1933	1939	1959	1970	1979	1989	2002	2010	2021
Obyvatelé	3 738	3 446	3 270	4 322	7 461	4 438	5 563	6 049	6 728	7 216	6 579	6 401

Etnické složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:^[3]

89,0 % Rusové
3,7 % Ukrajinci
3,0 % Bělorusové
0,9 % Arméni
0,6 % Němci

0,5 % Azerové
0,5 % Litevci
0,5 % Tataři
0,3 % Poláci
1,0 % ostatní

Významné osobnosti města

Konrad Theodor Preuss (1869–1938) – etnolog
Hugo Falkenheim (1856–1945) – lékař a poslední předseda židovské obce v Königsbergu

Galerie

Pozůstatky místního hradu
Pozůstatky místního hradu
Pozůstatky místního hradu
Budova bývalého učitelského semináře z roku 1860
Památník bitvy u Jílového
Pravoslavný kostel
Hraniční přechod Bezledy – Bagrationovsk
Místo bitvy u Jílového v současnosti

Partnerská města

Verden, Německo (1996)

Do roku 2022 měl Bagrationovsk uzavřené smlouvy s polskými městy a litevským městem Jonava, tato města na protest proti ruské invazi na Ukrajinu ukončila svou partnerskou spolupráci.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bagrationovsk na anglické Wikipedii.

↑ BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.
↑ Egzonim wariantowy przyjęty na 79. posiedzeniu KSNG [1] Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine..
↑ Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bagrationovsk na Wikimedia Commons
Oficiální stránka

[1] BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.

[2] Egzonim wariantowy przyjęty na 79. posiedzeniu KSNG [1] Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine..

[3] Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[1]

[2]

[3]