Großer Zschand
| Großer Zschand | |
|---|---|
 Großer Zschand mezi Neumannmühle a Zeughausem | |
| Geomorfologický tvar | údolí |
| Nejvyšší bod | 400 m |
| Nejnižší bod | 215 m |
| Délka | 6 km km |
| Nadřazená jednotka | Děčínská vrchovina |
| Stát | Německo |
 | |
| Horniny | pískovec |
| Povodí | Křinice |
| Souřadnice | 50°54′31″ s. š., 14°17′56″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Großer Zschand je nejdelší suché údolí v Saském Švýcarsku. Nachází se na území města Sebnitz v německé spolkové zemi Sasko. Vede asi 6 km z mlýna Neumannmühle v Křinickém údolí až na Ponovu louku v Českém Švýcarsku. Údolí Großer Zschand nemá nepřetržitý průtok vody; při tání sněhu nebo po vydatných srážkách vznikají jednotlivé, místně vymezené vodní toky, anebo malá bažinatá území.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Údolí bylo využíváno jako obchodní spojení mezi Čechami a Saskem ještě před rozvojem turistiky v Saském Švýcarsku. U Zeughausu (česky Zbrojnice) byla celní stanice. Dokud nebyla prodloužena dnešní spolková silnice 172 ze Schmilky přes Hřensko do Děčína, sloužilo údolí Großer Zschand jako dopravní spojení z Bad Schandau. O loveckém využití oblasti svědčí dochované solné lizy a odchytové jámy na medvědy.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Severní část Großer Zschandu se zařezává do okolních skal jako rokle a má vlhké, chladné klima. Jižní část od Zeughausu má charakter poněkud širšího údolí se zalesněnými svahy (smrková monokultura) a navazujícími skalními útvary (Thorwalder Wände a Partschenhörner). Z obou stran Großer Zschandu odbočují hluboká, úzká boční údolí – soutěsky. Kvůli vysokým pískovcovým břehům jsou skalní stěny a lezecké skály v Großer Zschandu často více než 50 metrů vysoké. V mezivrstvách pískovcových vrstev se často vytvořily převisy, stejně jako druhá největší jeskyně v Saském Švýcarsku – Hickelhöhle. Tato typická vrstevnatá jeskyně se nachází v jižní části Großer Zschandu v Thorwalder Wände.
Celý Großer Zschand se nachází v národním parku Saské Švýcarsko a od Zeughausu pak ve zvláště chráněné jádrové zóně. Při otevření národního parku se plánovalo otevření hraničního přechodu pro pěší v Großer Zschandu do Národního parku České Švýcarsko, který byl vyhlášen až v roce 2000. Přechod však nebyl realizován a v rámci koncepce stezky v národním parku z roku 2000 byl Großer Zschand od soutěsky Hickelschluchte uzavřen a pěší přechod státní hranice tak již není možný. Na podzim roku 2012 byla dokončena obnova rybníka pod Teichsteinem u Zeughausu.
Hospodářský význam
[editovat | editovat zdroj]Kromě historického obchodního spojení Saska s Čechami a využívání k lovu byly lesy v okolí Großer Zschandu až do 80. let 20. století využívány k těžbě a dopravě dřeva do Křinického údolí. V jednotlivých bočních roklích jsou stále patrná opevnění cest a prodloužení cest pro odvoz dřeva. Parkoviště u Neumannmühle sloužilo k manipulaci s dřevem plaveným po Křinici.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Informační tabule -
Údolí na česko-německé státní hranici -
Rybník u Zeughausu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Großer Zschand na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Der Große Zschand. In: Zwischen Sebnitz, Hinterhermsdorf und den Zschirnsteinen (= Werte der deutschen Heimat. Band 2). 3. Auflage. Akademie Verlag, Berlin 1966, S. 122–123, 184.
- MEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. (německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Großer Zschand na Wikimedia Commons
