Přeskočit na obsah

Gripeny v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saab JAS 39C Gripen českého letectva na letecké přehlídce Royal International Air Tattoo ve Fairfordu, 2006.
Český Gripen během vzdušného dotankování z letounu Tp 84 Hercules švédského Flygvapnetu.

Vzdušné síly Armády České republiky provozují v Česku od roku 2005 čtrnáct nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen. Z toho 12 strojů je ve variantě JAS 39C a 2 stroje ve variantě JAS 39D. Gripeny v Česku tak nahradily dosluhující sovětské letouny MiG-21. Leasing byl z počátku na 10 let do roku 2015, následně byl prodloužen do roku 2027[1] a prodloužen bude ještě do roku 2035, kdy vzdušné síly plně přejdou na objednané americké stroje F-35 páté generace.[2]

Pronájem[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 zvítězilo konsorcium BAE Systems-Saab ve výběrovém řízení na dodavatele nových víceúčelových taktických nadzvukových letounů[3] s nabídkou 24 letounů JAS-39 Gripen za 60,2 miliard Kč[4], když všechny ostatní firmy a konsorcia z výběrového řízení postupně odstoupily. Smlouvu pak v dubnu 2002 schválila Zemanova vláda, ale příslušný zákon o financování této zakázky byl zamítnut Senátem a Poslanecká sněmovna ho nepřehlasovala. V té době byl údajně senátor Michael Žantovský osloven s korupční nabídkou, o které učinil trestní oznámení (policie případ v roce 2003 odložila, při zpětném prošetření v roce 2014, které trvalo 3 roky se korupce neprokázala a kauza byla uzavřena[5]). Vláda tedy od záměru nákupu upustila a začala jednat o jiném řešení, nájmu či koupi starších strojů.[6]

Nakonec vláda zahájila jednání se švédskou vládou o nájmu 14 stíhaček JAS-39 Gripen a v dubnu 2004 schválila smlouvy o desetiletém nájmu 14 stíhaček za zhruba 20 miliard Kč.[4] Další zhruba miliarda byla spojená s pořízením výzbroje. V červenci 2005 bylo dodáno prvních 6 strojů a ty byly hned nasazeny do služby. Zbylých osm kusů bylo dodáno do konce srpna. Offsetový program přinesl během první nájemní smlouvy Česku 31,6 miliardy Kč, ale nájem Gripenů byl provázen i kontroverzemi a podezřením z korupce.[1] Offsety spojené s tímto pronájmem však byly v Česku ze všech dojednaných offsetů nejvyšší.[2]

V roce 2014, když se blížil konec nájemní smlouvy, vláda schválila její prodloužení do roku 2027 s dvouletou opcí. Cena tohoto nájmu byla stanovena na 1,7 miliardy Kč ročně.[1]

Poslední prodloužení smlouvy se začalo připravovat v roce 2024, když už bylo rozhodnuto o nákupu dvou letek nových stíhaček F-35 páté generace namísto Gripenů. Smlouva na objednávku 24 nových F-35 byla v Praze podepsána 29. ledna 2024. Gripeny čtvrté generace už armáda považovala za příliš staré a vývoj letounů šesté generace od společnosti SAAB se teprve začal připravovat. K prodloužení nájemní smlouvy současných Gripenů vláda přistoupila kvůli tomu, aby byl zajištěn hladký přechod mezi oběma typy letounů. Toto poslední prodloužení je plánováno do roku 2035 a bez opce na další prodloužení nájmu, v roce 2034 by měly být dodány poslední objednané stroje F-35. Při posledním pronájmu Gripenů, které se dostávají do poslední fáze životního cyklu, dojde ke zvýšení ceny pronájmu a další investice budou nutné také kvůli jejich modernizaci, která bude daleko dražší a zásadnější, než v minulosti, aby stroje odpovídaly aktuálním požadavkům na propojení se spojeneckými systémy.[2]

Výcvik u Vzdušných sil Armády České republiky[editovat | editovat zdroj]

Letouny JAS-39 slouží u 211. taktické letky která na nich velice intenzivně cvičí. 211. letka se pravidelně účastní mezinárodních cvičení, v zahraničí i v České republice. Cvičení Lion Effort, Central Hawk, Sky Avanger jsou jenom jedny z mnoha cvičení, kde se piluje taktika leteckých bojů proti různým oponentům, včetně nejmodernějších letounů Typhoon a Rafale. Zhruba jednou za čtrnáct dní se trénuje vzdušný boj proti letounům Typhoon německé Luftwaffe. Ve cvičeních s mezinárodní účastí s nácviky vzdušného boje, si čeští piloti na letounech Gripen vedou velmi dobře a dokážou si udržet dlouho vysokou bojeschopnost i ve scénářích, kdy jsou na straně která má tzv. „umřít“. Pravidelně se létá na tzv. ostré střelby do Švédska a pravidelně se setkávají piloti Gripenů všech letectev kvůli vzájemnému vyměňování poznatků. Úroveň 211. letky byla oficiálně potvrzena přijetím do mezinárodní asociace Tygřích letek NATO tedy mezi nejlepší mezinárodní letky.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Kromě ochrany vzdušného prostoru České republiky, 211. letka také pravidelně plní mise na ochranu vzdušného prostoru Pobaltí a Islandu. Tyto mise pravidelně ukazují schopnost Gripenu operovat s menším počtem nutného personálu než potřebuje jakýkoliv jiný moderní stíhací letoun a také výjimečnou spolehlivost letounů.

Úspěchy českých Gripenů a jeho pilotů[editovat | editovat zdroj]

Pohled českého pilota Gripenu nad Islandem
České Gripeny v rámci Baltic Air Policing nad Litvou

211. letka dosáhla na Gripenech The Silver Tiger Trophy, prestižní světové ocenění pro nejlepší „tygří“ jednotku. Dosáhla ji jako první z leteckých jednotek zemí bývalého východního bloku. Display pilot kpt. Ivo Kardoš je držitel několika nejvyšších mezinárodních ocenění z celého světa, za výborné letové ukázky letounu Gripen. Kpt. Ivo Kardoš má nalétáno na letounu Gripen cca 1 700 letových hodin. Bývalý vojenský pilot JAS-39, nyní akrobatický pilot Martin Šonka je vícenásobný mezinárodní mistr v letecké akrobacii a vítěz Red Bull Air Race pro rok 2018.

Korupce[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,[6] s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.[7] Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan.[8] Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.[6]

V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorffa-Pouilly, o pět týdnů později byl propuštěn.[9] V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy Kč)[10]. Ve Velké Británii a USA byla věc vyřešena mimosoudně, když BAE Systems zaplatilo celkem 280 milionů liber (asi 8,8 miliardy Kč) za účetní nesrovnalosti v obchodech s Tanzanií a za lži o dodávkách do Saúdské Arábie, Maďarska a Česka.[11] V červnu 2012 ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil uvedl, že vyšetřování na české straně aktivně brzdil vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula.[12]

V Rakousku byl však v červnu 2012 Alfons Mensdorff-Pouilly po letech průtahů obžalován z praní špinavých peněz v souvislosti se zbrojními zakázkami.[11] V září 2012 pak rakouský časopis Profil zveřejnil další část materiálů britské protikorupční služby, podle kterých bylo na úplatky v souvislosti s nákupem letounů v České republice vyčleněno 1,05 miliardy šilinků (tehdy asi 2,6 miliardy Kč), které měly být vyplaceny dvaceti „třetím stranám“. Tak jako v předchozích případech měly být peníze distribuovány prostřednictvím přímých darů nebo přes nastrčené společnosti v Panamě či na Britských Panenských ostrovech.[13][14][15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Gripeny mají útočit i na pozemní cíle, armáda nakoupí vybavení za 400 miliónů [online]. Novinky.cz, 2015-07-22 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  2. a b c STRATILÍK, Ondřej. Poslední švédský valčík v oblacích. České loučení s gripeny bude drahé [online]. E15.cz, 2024-05-21 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  3. Usnesení vlády České republiky ze dne 10. prosince 2001 č. 1331 – ke Komplexnímu návrhu dalšího postupu ve věci vyzbrojení Armády České republiky víceúčelovými taktickými nadzvukovými letouny
  4. a b lidovky.cz Policie znovu vyšetřuje nákup gripenů
  5. Kauza gripeny končí, za údajnou korupci nemají koho stíhat. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  6. a b c ČTK: Hlavní události v kauze stíhacích letounů pro českou armádu
  7. aktuálně.cz – Kauza Gripeny: Švédové slibují senzaci
  8. Aktuálně.cz – Gripeny: Kavan prozradil víc, než chtěl
  9. ČT24 – Mensdorffa-Pouillyho propustili z vazby
  10. Týden – Britové rozkryli systém vyplácení provizí za gripeny
  11. a b E15: Alfons Mensdorff-Pouilly – hrabě, který se zamiloval do gripenů. euro.e15.cz [online]. [cit. 2012-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-02. 
  12. Hospodářské noviny: Rampula roky brzdil kauzu Gripeny, tvrdí ministr
  13. lidovky.cz: Svědci: Na úplatky při prodeji gripenů byly připraveny dvě miliardy
  14. lidovky.cz: Svědci: Firma, která Česku dohodila Gripeny, uplácela auty i jachtami
  15. Profil: Mensdorff: Karibik-Briefkästen und verschleierte Zahlungen. www.profil.at [online]. [cit. 2012-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-23. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]