Ciamician předpověděl využití fotochemických zařízení pro výrobu paliv s využitím sluneční energie. Předpokládal, že by učinily lidstvo nezávislým na fosilních palivech a zmenšily ekonomickou propast mezi bohatými a chudými zeměmi. Jeho vize z něj dělá jednoho z prvních zastánců umělé fotosyntézy:
„
Na vyprahlých územích vyrostou průmyslové kolonie bez kouře a bez komínů; Nad pláněmi se rozprostírají lesy skleněných trubic a všude vyrostou skleněné budovy; V nich se budou odehrávat fotochemické procesy, které byly dosud střeženým tajemstvím rostlin, ale které budou ovládány lidskou pílí, která je dovede přimět k tomu, aby přinášely ještě hojnější plody než příroda, protože příroda nespěchá a lidstvo ano. A pokud se v daleké budoucnosti zásoby uhlí zcela vyčerpají, civilizace tím nebude zastavena, protože život a civilizace budou pokračovat tak dlouho, dokud bude svítit slunce!
Studoval na Vídeňské univerzitě a Univerzitě v Giessenu, kde v roce 1880 získal doktorát pod vedením Huga Weidela. Poté pracoval jako asistent Stanislava Cannizzara a v roce 1887 začal přednášet na univerzitě v Padově. Profesorem se stal na Boloňské univerzitě, kde strávil zbytek své kariéry.
V roce 1910 se stal prvním mužem narozeným v Terstu, který byl jmenován senátorem v Italském království. Jeho švagrem byl italský chemik Raffaello Nasini. Ciamician zemřel v roce 1922 v Bologni v 65 letech.
PyrrolV letech 1880 až 1905 se Ciamician zabýval chemií pyrrolu. Objasnil strukturu pyrrolu, syntetizoval jej ze sukcinimidu a syntetizoval mnoho derivátů pyrrolu (včetně tetrajodopyrrolu jako náhrady za jodoform).
PyridinCiamician-Dennstedtův přesmyk je reakce popisuje přeměnu pyrrolu na halogenované pyridiny (prodloužení pyrrolového kruhu). Je pojmenována po něm a Maxi Dennstedtovi, spolupracovníkovi v jeho laboratoři.
Ciamician-Plancherův přesmyk také nese jeho jméno. Popisuje tepelné přesmyky alkylové nebo arylové skupiny indolinu-3-olu. Tím vzniká termodynamicky stabilnější indol.
V roce 1886 popsal první fotochemickou reakci o přeměně chinonu na hydrochinon pod vlivem světla.
HydrochinonV letech 1900 až 1915 objevil mnoho fotochemických reakcí se svým asistentem Paolem Silberem. Zkoumali zejména fotochemickou přeměnu některých chemických sloučenin na rostliny (například alkaloidy) a analyzovali různé rostlinné oleje.
V roce 1912 přednesl na 8. mezinárodním kongresu o aplikované chemii přednášku (publikovanou v časopise Science), ve které popsal světovou potřebu energetického přechodu na obnovitelné zdroje energie. Prezentoval tak svoji vizi ekologicky čistého fotochemického průmyslu budoucnosti založeného na biochemii.
Giovanni Battista Bonino: Camician, Giacomo. In: Alberto M. Ghisalberti (ed.): Dizionario Biografico degli Italiani (DBI). Svazek 25: Chinzer–Cirni. Istituto della Enciclopedia Italiana, Řím 1981.
Zápis v Winfried Pötsch, Annelore Fischer, Wolfgang Müller: Lexikon bedeutender Chemiker, Harri German 1989
.svg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giacomo Ciamician na Wikimedia Commons 
